Jiří Čunek má problém - půl milionu na účtu, píší shodně úterní Hospodářské noviny i Mladá fronta Dnes. Podle jejich článků policie zkoumá, odkud místopředseda vlády a senátor vzal téměř půl milionu korun, které si uložil do banky v únoru 2002, když byl ještě starostou Vsetína.
Jiří Čunek, foto: ČTK
Kvůli podezření z korupce chce policie šéfa lidovců stíhat a žádá Senát, aby ho zbavil imunity. Pokud se tak nestane do 11. února, bude celá věc promlčena.
Téměř totožnou sumu, jakou si Čunek v roce 2002 vložil na účet, podle policie krátce předtím vyzvedla ze svého účtu realitní firma, H&B REAL s jejímiž zástupci se ve stejné době setkal. Šéf lidovců ale tvrdí, že to byly jeho celoživotní úspory určeny na rekonstrukci domu, které měl do té doby v hotovosti. Čunkova manželka si však na tuto částku nevzpomíná.
Mirek Topolánek a Lucie Talmanová, foto: ČTK
Kardinál Vlk na internetu pochválil Topolánkovou, všímají si na své první straně Lidové noviny. Nejvyšší představitel katolické církve v Česku se na svých internetových stránkách staví jednoznačně na stranu premiérovy manželky Pavly a vyzvedává její postoj k jejich manželské krizi, když že je ochotna manželovi odpustit a udržet tradiční rodinu pro jejich děti, napsal kardinál.
Jméno Mirka Topolánka ani jeho přítelkyně a místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanové sice ve své stati nepoužil, nepřímo ovšem oba politiky kritizuje slovy: "Jestliže ve vládním programu je bod péče o rodinu, upevnění rodiny, a sám čelní představitel ve svém vlastním životě jedná v praxi proti tomu, jak může být před lidmi věrohodný a jeho slova spolehlivá?" - ptá se Miloslav Vlk a vyjadřuje názor, že morální, hodnotový styl života politiků nemůže být jejich soukromou záležitostí.
Chtěla bych zrušit přijímací zkoušky na střední školy, říká ministryně školství Dana Kuchtová v rozhovoru pro deník Právo. Podle ní by se žáci dostávali na střední školy jednodušeji, bez stresů a jejich budoucnost by nezávisela na jednom testu. Přednost by ministryně dala výstupnímu hodnocení základních škol. V případě vysokého školství nepovažuje plošné zrušení přijímaček za možné, protože chybí kapacity učeben, nejsou ani pedagogové ani peníze. Budoucnost českého vysokého školství vidí v regionech. Podle Dany Kuchtové by měla v příštích letech přibývat místa pro studenty vysokých škol v menších městech.
Jan Zahradil
Česko má svého "pana Euroústavu". V době německého předsednictví Evropské unii bude o budoucnosti dokumentu, který měl nově upravit vztahy v unii, diskutovat europoslanec Jan Zahradil z ODS, píší Hospodářské noviny. Dopis potvrzující jeho zmocnění odešle premiér Mirek Topolánek německé kancléřce Angele Merkelové, která o jmenování zástupců pro debatu o budoucnosti euroústavy požádala všechny členské státy unie. Sám Zahradil Hospodářským novinámříká, že bude zmocněncem premiéra, ne přímo vlády. A zdůrazňuje, že oficiální český postoj je jasný: Česko nebude v ratifikaci stávající euroústavy pokračovat. Na tom se podle europoslance s ním i s premiérem shodují i prezident Václav Klaus a ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg a Vlasta Parkanová, foto: ČTK
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přenechal starosti se správou rozsáhlého rodinného jmění svému synu Janovi. Ten nyní přednostně hledá investora pro rekonstrukci rodinného paláce ve Vídni, přeměněného na luxusní hotel, píše deník Právo a cituje rakouský časopis Format, který odhaduje hodnotu rodinného majetku Schwarzenbergů na 400 miliónů eur. "Tatínek má na práci důležitější věci, než se zabývat banalitami nějakého rakouského lesního podniku," potvrzuje Jan Schwarzenberg. Podle něj ale otec pravidelně přijíždí do rodinného zámku Murau a chce být informován o důležitých majetkových rozhodnutích.
Foto: ČTK
Pod titulkem Americké ticho Václava Klause se úvodník Lidových novin pozastavuje nad tím, že hlava státu se dosud nevyjadřovala k umístění americké radarové základny v Česku. "Vlažnost a lavírování jistě sluší politikovi, jehož jedinou metou je vysoká popularita, nikoli státníkovi s ambicí vést. Proto by nebylo vůbec od věci, kdybychom slyšeli jasné slovo," píše autor komentáře a uzavírá jej otázkou: "Nebo se snad Václav Klaus už nehodlá zabývat radarem, který bude fungovat nejdřív v roce 2011, za vlády příštího prezidenta?"
Demonstrace občanské iniciativy Ne základnám, foto: ČTK
Komentátor deníku Právo Jiří Hanák v úterý přichází s jasným ano radarové základně Spojených států na českém území a dokonce se vzdává svého dřívějšího požadavku na vypsání referenda. Česká republika je členem NATO a také spojencem Spojených států, bez nichž aliance není o moc víc, než diskusní klub, píše autor a dodává: "Spojené státy potřebují pomoc českého spojence a my bychom měli tuto pomoc poskytnout." Komentátor Práva připomíná slova britského premiéra Chamberlaina, který v době vrcholící mnichovské krize označil za strašné a nepochopitelné kopat zákopy v Londýně kvůli zem, kterou nikdo nezná. "Byl bych rád, aby se Česká republika do této pozice už nikdy nedostala," píše Hanák a pokračuje: "Byl bych rád, kdyby aby Česká republika byly známá jako spojenec Spojených států. Tragické přehmaty a hlouposti administrativy prezidenta Bushe na tom nic nemění."
V témže deníku mu ale oponuje jeho redakční kolega Martin Hekrdla. Ten varuje před novými závody ve zbrojení a dodává, že protiraketový deštník rozevírá supervelmoc, která nepříliš dávno učinila součástí své vojenské strategie "preventivní údery".
Češka z Vrchlabí Hanu Červinkovou a její snahu rekonstruovat a oživit Hale století v polské Vratislavi, píší Hospodářské noviny. Stavba Poláky nazývaná také Lidová hala, se loni dostala na seznam památek UNESCO. Je symbolem Vratislavi a jejího bohatství a vzmachu v době, kdy tu většinu obyvatel tvořili Němci. Byla výstavištěm, koncertovali tu přední umělci, ale mluvil i Adolf Hitler a po válce se tu konaly komunistické sjezdy. Na opravu a oživení haly a jejího okolí je ale potřeba získat zhruba 200 milionů zlotých (cca 1,4 mld korun) z polských i evropských fondů. Šéfka objektu Hana Červinková už může s opravami začít, má třetinu peněz a o dalších jedná. Být na vysokém manažerském postu, navíc jako cizinka, je v národně homogenním Polsku spíše výjimka. Jméno čtyřiatřicetileté Hany Červinkové je ale ve městě, na úřadech či mezi politiky podle Hospodářských novin opravdu autoritou.
