Podíl na neúspěšném sestavování nové vlády mají podle komentáře pondělních Lidových novin nejen politické strany, ale i prezident Václav Klaus. Komentář Hospodářských novin k tomu ale poznamenává, že postup hlavy státu plyne z jeho postavení vůči stranám.
Václav Klaus, foto: ČTK
Podíl na neúspěšném sestavování nové vlády mají podle komentáře pondělních Lidových novin nejen politické strany, ale i prezident Václav Klaus. Komentář Hospodářských novin k tomu ale poznamenává, že postup hlavy státu plyne z jeho postavení vůči stranám.
Komentátor Lidových novin napsal, že Klaus v nedělní televizní debatě "cudně pomlčel" o svém podílu na průtazích při sestavování vlády. "Václav Klaus není ani univerzálním, ani největším ´zdržovačem´ politických dohod, ale jeho podíl na ´nevládnutí´ je nesporný. Stejně jako ostatní politici si ´žlutou´ za zdržování zaslouží. Navíc je směšné, když se tváří jako rozhodčí," uvedl autor.
Prezidentovy role si všímá i komentátor Hospodářských novin. Píše, že hlava státu si toho vůči stranám nemůže mnoho dovolit, protože ji doslova drží pod krkem. "Buď ji zvolí, nebo ne," upozorňuje autor. I kdyby podle něj Klaus skrýval geniální řešení a i kdyby ho dokázal svým vlivem partajím vnutit, šel by sám proti sobě. "Tenhle ústavní paradox - osudová závislost na protihráčích, od nichž odvozuje mandát - má své výhody: nutí prezidenta hledat mezi demokraty shodu. Nevýhoda je očividná: i když doba žádá razantnější přístup, jen výjimečný člověk se ho odváží," napsal autor s tím, že "prezident volený každým z nás by byl rozhodně sebevědomější a suverénnější".
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Komentátor Práva zaznamenává v souvislosti s vyjednáváním o vládě názory některých funkcionářů ČSSD, podle nichž se v sociální demokracii rozhostilo ticho před bouří. Autor si všímá úvah o tom, za jakých podmínek by se mohl předseda ČSSD Jiří Paroubek stát šéfem Poslanecké sněmovny a někdejší předseda ČSSD a expremiér Miloš Zeman premiérem přechodné vlády. "Zemanova vláda by pravděpodobně propojila ODS a ČSSD už tím, že premiér by byl ze soc.dem. a ministr financí Vlastimil Tlustý z ODS," popisuje komentátor případný vývoj.
Další komentátor Práva píše, že výhodou velké koalice je, že obě velké strany by před podpisem koaliční smlouvy musely uzavřít řadu složitých, ale nutných kompromisů - jejich tématem by byly veřejné finance, penzijní systém, financování zdravotnictví či předsednictví EU. "Kompromis je přece metoda každého jednotlivce, jak absolvovat život. Proč by tedy zrovna v politice to mělo být něco nepatřičného?" ptá se autor.
Miloš Zeman
Za nejstabilnější variantu povolebního uspořádání, která by dokázala vydržet nejen dva roky, ale i déle, považuje bývalý předseda ČSSD a expremiér Miloš Zeman opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD. Řekl to v rozhovoru pro Právo. Současně kritizoval myšlenku velké koalice ČSSD, KDU-ČSL a ODS, již by považoval za zradu na voličích ODS i ČSSD. "Ti lidé buď volili ČSSD, nebo volili ODS. Jejich spojení do vlády by byla opravdová zrada na voličích a ta se vymstí," prohlásil Zeman. Zároveň znovu kritizoval šéfa ČSSD Jiřího Paroubka a současné vedení ČSSD. Řekl o nich, že se vyznačují "nestabilními a stále se měnícími názory". "Tento postup, který asi směřuje k velké koalici, by byl zradou na voličích a pro ČSSD by neměl dobrý výsledek," varoval Zeman.
Jan Kubice
Ředitele policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho by od počátku příštího roku mohl ve funkci nahradit dosavadní zástupce ředitele Národní protidrogové centrály Robert Šlachta. Píší to pondělní Lidové noviny. Uvedly, že Kubice zřejmě ve funkci od 1. ledna skončí kvůli nedostatečnému vzdělání. Současně Lidové noviny napsaly, že mluvčí ÚOOZ Blanka Kosinová a ministr vnitra Ivan Langer (ODS) změnu ředitele ÚOOZ vyloučili.
Lidové noviny připomněly, že 1. ledna začne platit nový služební zákon, který zpřísní požadavky na vzdělání policistů. Velitel ÚOOZ by tak měl mít vysokoškolské vzdělání. Kubice ale vysokou školu neabsolvoval. Lidové noviny napsaly, že Šlachta již nabídku stát se ředitelem ÚOOZ dostal. Nyní zvažuje, zda ji přijme. Policejní prezidium ho do funkce nominovalo zřejmě i proto, že už v ÚOOZ působil - konkrétně v jeho brněnské expozituře, uvedl deník.
Kubice na sebe v tomto roce výrazně upozornil před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Několik dnů před nimi předložil sněmovnímu brannému výboru zprávu, v níž uvedl, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Zvláště se zmínil o korupční kauze biolíh a vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. Část informací poté unikla do médií. ČSSD tvrdí, že zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy poškodilo stranu ve volbách. Podle představitelů ČSSD je ÚOOZ politickou policií ODS a sociální demokracii záměrně poškozuje. Sociální demokraté mimo jiné usilují o vznik parlamentní vyšetřovací komise k činnosti ÚOOZ v tomto roce. ÚOOZ vyšetřuje zejména násilnou trestnou činnost organizovaného charakteru, jako jsou vraždy, loupeže, vydírání, braní rukojmí nebo anonymní výhrůžky výbuchem. Vyšetřuje i nelegální obchod se zbraněmi, organizované převáděčství, obchod s lidmi, obchod s drogami a terorismus.
Model jaderné elektrárny Temelín
Provoz jaderné elektrárny Temelín by měl být stabilizován do tří let. Elektrárna nemá velké problémy, ale řadu dílčích technických problémů, které je třeba odstranit, aby nedocházelo k častým odstávkám, které přinášejí finanční ztráty. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl ředitel temelínské elektrárny Vladimír Hlavinka. "Chci z Temelína udělat pro veřejnost nudnou elektrárnu. Tedy provozovat ji 280 dní bez odstávky s přerušením jednou za rok na výměnu paliva na konci cyklu,"řekl Hlavinka, který se stal ředitelem elektrárny letos v červenci. Za potřebnou označil výměnu vysokotlakých rotorů nebo úpravy v systému vysokoenergetického parního potrubí.
První blok elektrárny obnovil v neděli večer dodávky elektřiny do rozvodné sítě. Od pátečního večera byl totiž odpojený kvůli pravidelné zkoušce regulačních zařízení reaktoru. V pátek večer také Temelín spustil po souhlasu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost reaktor druhého bloku, který byl od září mimo provoz kvůli výměně čtvrtiny paliva. Reaktor druhého bloku byl mimo provoz delší dobu, než energetici plánovali, protože palivo vykazovalo nečekané větší funkční odchylky.
Ke kvalitě paliva Hlavinka uvedl, že dodavatelská firma Westinghouse má jedno z nejlepších. Elektrárna ale podle něho má palivo z tendru v roce 1993. To se dále vyvíjelo a má nedostatky, které se elektrárna společně s dodavatelem snaží řešit. Nové soubory paliva by měly být zaváženy v roce 2007, dodal Hlavinka. Kvůli kvalitě současného paliva jsou nutné mimořádné odstávky, až třikrát ročně, vždy zhruba na dva měsíce, připustil Hlavinka. Podle odhadu společnosti Patria Finance stojí každý den uzavírky tisícimegawattového bloku asi 12,5 milionu korun. Hlavinka tento propočet odmítl komentovat. "Mám to spočítáno, ale je to obchodní tajemství," uvedl pouze.
Komentátor Lidových novin Ondřej Aust se vrací k problémům kolem licencí na digitální televizní vysílání. Soud je zrušil na popud Novy. Podle Austa ovšem nenese vinu na zdržení přechodu na digitální vysílání Nova, ale státní správa, která nebyla schopná stanovit pro digitalizaci jasná pravidla a závazné termíny. V praxi to znamená, že začínající malé televize se zřejmě budou se státem soudit, protože přišly o investované peníze a nemohou digitálně vysílat. A velké se do nejistého prostředí příliš nehrnou, píše Aust. Navíc milion diváků, kteří si již zakoupili zařízení pro digitální příjem, se podle Austa může pouze bát, že si příští rok digitálně nenaladí ani všechny čtyři standardní programy. Místo scestných úvah, jak České televizi načas vrátit reklamu, by poslanci a úředníci měli co nejrychleji vytvořit podmínky, aby trh digitálního vysílání vyrostl sám. Nejlépe tak, že do něj budou zasahovat jen v míře nezbytně nutné, uzavírá Aust.
Mladá fronta Dnes se zaměřuje na selhání státu při výběru dodavatele systému elektronického mýtného pro české dálnice. Podle Dana Vořechovského z Centra pro studium hospodářského cyklu odpovědní státní úředníci včetně ministra dopravy při výběru dodavatele mýtného selhali morálně i profesně. Nejprve vybrali jako vítěze rakouskou firmu Kapsch; Vořechovský přitom pochybuje o kvalitě výběru. Nakonec tento měsíc vyšlo najevo, že ministerstvo s firmou Kapsch uzavřelo dodatky ke smlouvě, které jsou pro stát značně nevýhodné, ačkoliv se to bývalý ministr Milan Šimonovský snaží zpochybnit, píše Vořechovský. Vořechovský na příkladu výběru dodavatele mýtného dokumentuje neschopnost státu podnikat. Odpovědnost za chybná rozhodnutí je u státních úředníků, na rozdíl od manažerů soukromé firmy, nulová. Prodražení systému mýtného nezaplatí ministr ze své kapsy, zaplatí to daňoví poplatníci, konstatuje Vořechovský. Za vrchol neodpovědnosti označil přiznání Šimonovského, že dodatky ke smlouvám s firmou Kapsch podepsal, aniž by je důkladně přečetl. Šimonovský ovšem rovněž v Mladé frontě Dnes argumentuje tím, že bez kritizovaných dodatků ke smlouvě s Kapschem by stát neměl v příštím roce žádné tržby z mýtného. Podle něho se náklady, které stát slíbil firmě proplatit po půlroce bezchybného provozu, uhradí právě z vybraných poplatků.
