Kalendárium
Kalendárium - to je nová rubrika, která vám bude připomínat zajímavá výročí - významné události českých dějin i životní jubilea zajímavých osobností. První vydání připravila Martina Lustigová. A jaká jsou dnešní témata? Například vyhlášení tolerančního patentu, založení Českého svazu fotbalového nebo vydávání časopisu Svědectví.
"Mezi zakládajícími členy bylo celkem 17 klubů, z toho 11 pražských, mezi nimiž byly i oba nejslavnější české kluby SK Slavia a AC Sparta. Prvním předsedou svazu byl poměrně překvapivě zvolen jeden z nejmladších delegátů, nejlepší hráč Slavie a její kapitán Karel Freja."
Proč byl vlastně fotbalový svaz založen?
"Svaz byl založen kvůli tomu, aby byly v tehdejších českých zemích sjednoceny soutěže a aby došlo ke koordinaci fotbalového hnutí v rámci tehdejší rakousko-uherské monarchie, která však velmi nelibě nesla to, že se český fotbal osamostatnil."
A jakou činnost svaz ve svých počátcích vyvíjel?
"Český fotbalový svaz začal řídit soutěže na území českých zemí. To bylo jeho hlavní poslání, i když vlastní rozmach nastal až po první světové válce. Přihlásil se za člena FIFA, do kterého byl 20. května 1907 přijat. Ale o rok později, 8. června 1908, byl vyloučen na nátlak rakouského svazu, který usiloval o vytvoření jediné fotbalové organizace v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Dokonce za první světové války byl Český svaz fotbalový tehdejšími rakouskými úřady rozpuštěn jako podvratná organizace. Činnost obnovil až v nově vzniklé samostatné československé republice, kdy byl také přejmenován na Československý svaz fotbalový."
Před padesáti lety vyšlo první číslo časopisu Svědectví. Exilový čtvrtletník pro politiku a kulturu vycházel nejdříve v New Yorku, od roku 1960 v Paříži. Až do roku 1990 ho jako šéfredaktor řídil Pavel Tigrid. Časopis se věnoval především vývoji v Československu a umožňoval svobodnou diskusi o osudech Čechů a Slováků. Významně tak přispíval k šíření protikomunistických nálad.
Před deseti lety, 22. října 1996, byla v centu Prahy slavnostně otevřena pasáž Jiřího Grossmanna. Nově vybudovaná pasáž pojmenovaná po klasikovi divadelního humoru 60. let ústí do pasáže Jalta, kde sídlilo Divadlo Jiřího Grossmanna, a spojuje tak třídu Politických vězňů a Václavské náměstí. Architektonicky zajímavě řešená pasáž, jejíž prosklená střecha vytváří atrium, překvapuje především neobvyklou konstrukcí centrálního schodiště a propojovacích můstků mezi podlažími. Veřejnosti byla zpřístupněna 5. listopadu 1996. Ve středověku byla v těchto místech proslulá zahrada dvorního lékárníka Karla IV. Angela z Florencie. Ten na ní pěstoval nejen byliny pro svou lékárnu, ale i zeleninu a vinnou révu.
