Zprávy

Menšinová vláda ODS bez partnerů podle Topolánka není aktuální

Šéf ODS Mirek Topolánek v úterý řekl, že občanští demokraté, lidovci a zelení jsou blízko k podpisu koaliční smlouvy. ODS podle něj zatím neuvažuje o tom, že by sestavila menšinovou vládu bez dvou menších koaličních partnerů, kterou by mohla tolerovat ČSSD. Zároveň ale tuto variantu zcela nevyloučil. "Jsou to pusté spekulace, to neznamená, že to nemůže být jedna z variant, ale v tuto chvíli to nikdo neví," reagoval Topolánek na informace některých médií o tom, že ODS a ČSSD směřují k dohodě o budoucí menšinové vládě ODS bez dalších partnerů. Koaliční smlouva ODS, lidovců a zelených podle něj naopak má velké šance, že bude podepsána. "Šance, že bude tato koalice vládnout, závisí na tom, jaké bude faktické programové prohlášení té budoucí vlády, jestli se pro ni podaří vyjednat podporu," řekl Topolánek novinářům po jednání poslaneckého klubu ODS.

Jednání o menšinovém kabinetu ODS, který by tolerovala ČSSD, by podle některých spekulací přišla na řadu v případě, že by koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených nezískala důvěru sněmovny. Strany rodící se koalice ve dvousetčlenné sněmovně disponují pouze sto hlasy a bez podpory některého z poslanců ČSSD nebo KSČM v hlasování o důvěře neuspějí. Pokud by levice první Topolánkovu vládu "potopila", otevřela by se cesta k dohodě o menšinovém kabinetu, který by tvořila buď jen ODS, nebo ODS s některou z menších stran. Sociální demokraté by podle informací některých deníků chtěli, aby v takové menšinové vládě nebyli lidovci. Podle neoficiálních informací ČTK občanští demokraté vědí o tom, že se ČSSD snaží lidovce z nové vlády "vyšachovat." Zatím ale nechtějí tomuto tlaku podlehnout a s KDU-ČSL stále počítají. "O menšinové vládě jsme se zatím nebavili," řekl ČTK jeden z poslanců ODS. Zároveň ale připustil, že jednání o budoucí vládě jsou stále otevřená. "Jediné, co je nyní jisté, je, že velká koalice je vyloučená," řekl. ODS a ČSSD podle něj mezi sebou před volbami vykopali příliš hluboký příkop, který nelze během několika týdnů či měsíců zahladit.

Topolánek zdůraznil, že si nenechá od ČSSD diktovat, jak má složit koaliční vládu a nebude jí dělat ani programové ústupky. "Zatím předvádí Jiří Paroubek spíše silácké výroky. Říká si dopředu, co by mělo, nebo nemělo být součástí koaliční smlouvy, což je v dané chvíli nepřijatelné," řekl. Zároveň ale zopakoval, že je připraven u ČSSD hledat podporu pro svůj kabinet. Ještě tento týden se proto chce s Paroubkem znovu sejít na utajeném místě a jednat s ním mezi čtyřma očima. V pátek by se pak mohly sejít vyjednávací týmy ODS a ČSSD. Termín ale zatím není jistý, uvedl lídr občanských demokratů.

Program koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených vázne na daních a energetice, jednání pokračují

Program budoucí koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených zatím ještě není hotov. Ani po sedmihodinovém jednání v noci na úterý lídři stran nedokázali uzavřít všech šest kapitol, které tvoří program budoucí vlády. Rozpory zatím existují především v daňové a energetické politice. V jednání o nevyřešených otázkách budou politici pokračovat ve středu.

Schůzku šéfů stran a stranických vyjednávacích týmů poznamenaly spory mezi Martinem Římanem (ODS) a předsedou zelených Martinem Bursíkem. Bursík v pondělí prohlásil, že existují rozpory mezi tím, co bylo při formování programu koalice dohodnuto na úrovni předsedů stran, a tím, k čemu dospívají expertní skupiny stran případné budoucí koalice. Říman ho pak označil za "rozbíječe dohod". Prohlásil také, že sedět ve vládě s Bursíkem nebude snadné. Podle Bursíka však i nadále zůstává vůle k dohodě. Deklarovali ji i šéf lidovců Miroslav Kalousek a případný premiér formující se vlády, předseda ODS Mirek Topolánek.

V napjaté atmosféře došli vyjednavači ke kompromisu ohledně jízd kamionů po silnicích o víkendu. Chtějí omezení vrátit ke stavu, který platí do 1. července. V kapitole školství bude zavedení poplatků za vysokoškolská studia na rozhodnutí lídrů. Shoda panuje v názoru na odsunutí jednotných maturit. Budou, až začnou platit i dosud nepřipravené rámcové programy vzdělávání. Střeodpravá vláda také chce vrátit žákům možnost hlásit se na více než jednu střední školu. Státní dotace bude koalice rozdělovat rovnoměrně mezi privátní a veřejné školy.

Koalice chce podle stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) zrušit sporný zákon o neziskových nemocnicích, jejichž podporou podmiňuje souhlas s existencí stovkové vlády předseda ČSSD Jiří Paroubek. Julínek řekl, že koalice nabídne socialistům alternativu. Neupřesnil však jakou. Koaliční program bude podle něj tak obecný, že se v něm neobjeví, zda mají pacienti platit za recepty v lékárnách a pobyt v nemocnicích.

Na schůzce se podle předsedy hospodářské komory Jaromíra Drábka, který reprezentuje lidovce, nemluvilo o dalším požadavku ČSSD - zachování sporného zákoníku práce. Strany se podle něj dohodly na principech k tématu zaměstnávání. Znovu budou politici jednat také o jaderné energetice. "Je to otázka, do jaké míry cítíme potřebu výstavby nových zdrojů. Zdá se, že ten konečný text bude mluvit o tom, že to vláda nebude prosazovat," řekl primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič (ODS).

Spory jsou také v daňové problematice. Ekonomický expert zelených Jaromír Soukup ČTK řekl, že politici dolaďují ještě dohody u DPH a spotřebních daní. ODS chce totiž u DPH sjednotit dvě stávající sazby, menší koaliční strany ale mají výhrady. ODS nebude prosazovat jednoroční daňové prázdniny pro živnostníky. Shoda naopak panuje v pasáži programového prohlášení, která se týká rodiny, kultury a občanských práv. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová novinářům řekla, že koaliční strany jsou zajedno v tom, že by měla být přijata smlouva s Vatikánem.

Politici si na nalezení shody ve všech bodech programu dali čas do středy. Ve druhé polovině týdne budou předsedové stran středopravicové koalice v čele s Topolánkem jednat o personálním obsazení ministerských funkcí. Už minulý týden se domluvili na rozdělení ministerstev v počtu devět pro ODS, tři pro lidovce a tři pro zelené. Koaliční smlouvu se chystají předsedové ODS, zelených a lidovců podepsat příští týden.

ČSSD po zasedání klubu trvá na svých programových požadavcích

ČSSD i po úterním jednání poslaneckého klubu trvá na svých programových požadavcích, které předložil ODS její předseda Jiří Paroubek. Očekává také, že prezident Václav Klaus pověří v případě neúspěchu šéfa ODS Mirka Topolánka sestavením nové vlády Paroubka. Po zasedání klubu to novinářům řekl dosluhující šéf sněmovny Lubomír Zaorálek. Sociální demokraté argumentují tím, že v demokratických zemích je běžné pověřit v případě neúspěchu vyjednavače vítězné strany sestavením vlády vyjednavače druhé nejúspěšnější strany. "Jsou to běžné parlamentní zvyklosti," uvedl Paroubek.

Chce-li ODS toleranci pro vládu s lidovci a zelenými, musí zapomenout na rovnou daň, privatizaci zdravotnických zařízení a naopak nesmí zvýšit DPH u potravin a léků. Nová vláda by také nesměla zrušit nový zákoník práce. Zachovat by musela proevropskou politiku, podporu zahraničním investicím, vytvářet nová pracovní místa. Sociální demokraté podle Paroubka také nehodlají vpustit soukromý kapitál do důchodového zabezpečení. Programové požadavky budou určitě trvat, potvrdil při odchodu ze zasedání klubu novinářům. Balíček požadavků ale označili představitelé ODS za zcela nepřijatelný. Zaorálek řekl, že sociální demokraté jsou připraveni s občanskými demokraty o těchto programových prioritách jednat. "Každý musí něco ze své jinakosti zapomenout, abychom se hnuli z místa," uvedl. Někteří poslanci během zasedání klubu ale už hovořili o tom, že nynější varianta vlády ODS s lidovci a zelenými je mrtvá.

V kuloárech se objevily také informace, že by byla pro ČSSD přijatelnější menšinová váda ODS bez zelených a hlavně bez lidovců. Zatímco o takové možnosti Paroubek řekl, že je to pouhá spekulace, ministr průmyslu Milan Urban uvedl, že v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou variantu. Podle Zaorálka na jednání klubu nezaznělo, že ČSSD nebude podporovat vládu, ve které budou lidovci.

Podoba nové sněmovny stále nejasná, schůze začne 27. června

Podoba nové sněmovny zůstává i po úterní schůzce zástupců parlamentních stran nejasná. Není zřejmé, kdo bude v čele dolní komory, kolik bude místopředsedů, ani jak budou složeny jednotlivé výbory. Politici se pouze definitivně dohodli na tom, že ustavující schůze začne 27. června. Na tom se ale předběžně shodli již dříve. Zástupci stran se znovu sejdou v pondělí 26. června. Jejich jednání komplikuje fakt, že zatím není definitivně rozhodnuto ani o tom, kdo nakonec vytvoří vládu a kdo zůstane v opozici. Rozdělení míst ve sněmovně se přitom do značné míry odvíjí právě od podoby kabinetu.

Jedním ze sporných bodů je momentálně i otázka, zda a jak rychle bude možné ustavit poslanecký klub Strany zelených, která má šest poslanců. K ustavení frakce je podle jednacího řádu sněmovny potřeba nejméně deseti poslanců. Zástupkyně zelených Kateřina Jacques novinářům řekla, že ČSSD a komunisté nejsou ochotni garantovat, že sněmovna nutnou změnu jednacího řádu opravdu schválí. "My jsme do této chvíle vycházeli z toho, že na tomto je obecná shoda," uvedla. Nyní se ale podle ní zdá, že to tak "úplně není". "Pro nás je to principiální věc, od které se odvíjí všechno ostatní," dodala. Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik prohlásil, že proti vzniku klubu zelených nic nemá, ale nemůže něco slibovat, když o tom ještě nejednal s dalšími komunistickými poslanci. Místopředseda ODS Ivan Langer naznačil, že občanští demokraté by případně byli ochotni zeleným pomoci a čtyři poslance by jim "půjčili". Klub Strany zelených by tak formálně splňoval podmínku deseti členů, a mohl by vzniknout ještě předtím, než se změní jednací řád.

Česká základna v Iráku je v čím dál větším ohrožení

Bezpečnostní situace na jihu Iráku se nadále zhoršuje. Do nebezpečí se dostala už i britská základna Šaíba nedaleko Basry, kde působí čeští vojáci, řekl v úterý ráno po příletu 10. kontingentu vojenských policistů ze země velitel skončené mise Jiří Neubauer. O nepříjemných zážitcích mluvili i další vojáci. V Iráku je tento týden na další tři měsíce vystřídala čerstvá jednotka. "Sektářské napětí v Basře dosáhlo takové míry, že se z města stalo druhé nejhorší město po Bagdádu," uvedl Neubauer, který má za sebou řadu zkušeností z předešlých kontingentů. "Když to srovnám s minulostí, tak situace nyní byla daleko více napjatá a eskalovaná," tvrdí. Napětí podle něj vzrostlo po loňských parlamentních volbách, po nichž trvalo několik měsíců, než se v Bagdádu podařilo sestavit vládu. Zhoršení bezpečnostní situace přičítá také rostoucí nenávisti mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity nejen ve středním Iráku, ale i v oblasti Basry.

Vojáci, které po příletu z Iráku oslovila ČTK, mluvili o častém ostřelování Šaíby různými druhy raket. Nechtěli však uvádět podrobnosti s tím, že zprávy o vzrůstajícím riziku v misi by mohly znepokojit rodiny příslušníků nového kontingentu. Ti, co byli v Iráku podruhé či potřetí, tvrdí, že situace je nyní podstatně horší. Informace o pádu raket na českou základnu nepřímo potvrdil i Neubauer. "Drtivá většina koaličních základen je denně ostřelována minomety či raketomety. Vždy to znamená vysoké nebezpečí," konstatoval. Všichni Češi jsou však podle něj dobře vycvičeni a nikomu z nich se zatím nic nestalo.

Česko posílá vojenské policisty k Perskému zálivu od prosince 2003. Stočlennou misi, jež působí společně s britskými a dánskými jednotkami v rámci mnohonárodních sil, každý rok schvaluje vláda a parlament.

Ministr Rath nařídil praktikům rozšířit ordinační dobu na sedm hodin

Praktičtí lékaři, ale nejen oni, budou možná ordinovat déle než dosud. Ministr zdravotnictví David Rath jim vyhláškou nařídil ordinační dobu sedm hodin denně, zatím bylo minimum čtyři hodiny. Rath v úterý řekl, že řada praktiků skutečně jen čtyři hodiny denně ordinovala, což považuje za velmi zvláštní. Vede to podle něj k tomu, že lidé pak chodí rovnou do nemocnic, a ty jsou tedy přetíženy banalitami. Sedm hodin denně budou muset podle vyhlášky ordinovat i zubaři. Jejich dosavadní povinné minimum bylo sice vyšší než u praktických lékařů, i pro stomatology to ale znamená zvýšení. Vyhláška ministerstva zdravotnictví už podle Ratha vyšla ve Sbírce zákonů a nabyla účinnosti 16. června. Netýká se zdaleka jen ordinačních dob. Soukromým lékařům prodlužuje smlouvy na dobu neurčitou, zavádí novinky do sjednávání pohotovosti a sjednocuje dobu splatnosti na 30 dnů pro všechna zdravotnická zařízení.

Vyhlášku, která upravuje takzvanou rámcovou smlouvu, s předstihem kritizoval mluvčí krizového štábu soukromých lékařů, lékárníků a malých nemocnic, prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Již 9. června uvedl, že soukromí lékaři a zubaři se textem řídit nebudou. "Žijeme v právním státě a právními normami jsou povinni řídit se všichni," řekl tehdy Rath. Uvedená vyhláška není jediným předpisem, který momentálně ministerstvo vydává. Rathovi kritici označují tyto vyhlášky za ministrovo "poslední sbohem". Dosluhující vláda premiéra Jiřího Paroubka totiž podá v dohledné době demisi. Musí to udělat po ustavující schůzi sněmovny, která začne asi 27. června.

V Česku se podle ústavu pro kontrolu léčiv šíří padělky léků

V Česku se začínají šířit padělky léků a potravinových doplňků. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Milan Šmíd proto varoval před jejich nákupem mimo oficiální síť lékáren. Černý trh s léčivy podle něj funguje. "Devět internetových stránek, které nabízely padělané léky, se podařilo znepřístupnit či zrušit," uvedla Jitka Šabartová z ústavu pro kontrolu léčiv. Ve spolupráci s celníky pak kontroloři zadrželi osm zásilek padělků ze zemí mimo EU. Více než 25.000 tablet a přes 6000 ampulí se tak nedostalo ke spotřebitelům.

Důsledné prověření údajů z Kubiceho zprávy žádají také senátoři

Důsledné prověření informací ze zprávy, kterou poslancům předložil ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice, žádají také senátoři z výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesli se zároveň na doporučení ministerstvu vnitra, aby do prověření údajů z kontroverzní zprávy a zjištění okolností jejího zveřejnění neprovádělo "žádná závažná rozhodnutí v personální oblasti". Usnesení podpořilo všech deset členů senátního výboru včetně Ladislava Svobody z ČSSD.

Informace z Kubiceho utajované zprávy pro bezpečnostní výbor sněmovny pronikly na veřejnost krátce před sněmovními volbami. Zpráva ÚOOZ se zmiňuje o politickém ovlivňování kauz, které tento elitní policejní útvar vyšetřuje, zahrnuje i poznatky o propojení organizovaného zločinu s vysokými úředníky státní správy. Obsahuje podezření z propojení organizovaného zločinu se špičkami policie a politiky ČSSD. Kubice kvůli tomu čelí desítce trestních oznámení pro zneužívání pravomoci veřejného činitele a pro pomluvu. Šéf ÚOOZ obvinění odmítá s tím, že obsah důvěrných dokumentů pouze přednesl poslancům na uzavřeném jednání bezpečnostního výboru.

Odchod Paroubka z politiky požadovalo v Praze asi 300 lidí

Na pražském Václavském náměstí se v úterý v podvečer sešlo podle odhadů přítomných policistů asi 300 lidí, kteří požadují odchod premiéra Jiřího Paroubka z politiky. Pořadatelé rozdávali účastníkům formulář trestního oznámení na šéfa ČSSD a vyzývali je k jeho zaslání na policii či státní zastupitelství. Před šestou hodinou se vydali za účasti policistů po chodníku směrem k Nuselskému mostu. Pořadatelé původně plánovali vydat se po magistrále, od tohoto záměru však nakonec upustili, řekl ČTK jeden z nich Jiří Jehlička. K trestnímu oznámení je podle něj vedl Paroubkův povolební projev, ve kterém zpochybnil výsledky hlasování a vítězství ODS přirovnal k puči v roce 1948. Premiér se za svůj projev později omluvil. Jehlička se domnívá, že jej lze charakterizovat jako šíření poplašné zprávy. "Podle právní analýzy, kterou jsem si nechal udělat, lze jeho prohlášení napasovat i na vlastizradu," upřesnil. Demonstrace se konaly na Václavském náměstí již v uplynulých dvou týdnech. Podle účastníků se stále ještě nic nezměnilo. Stejně jako na předchozí demonstraci se vybavili samolepkami s přeškrtnutým jménem premiéra a transparenty.

Dopravních nehod letos stále přibývá, květen byl nejtragičtější

Dopravních nehod letos ve srovnání s loňským rokem přibývá v Česku rychlejším tempem. Jejich tragické následky jsou sice od roku 1990 nejmírnější, poslední sledovaný měsíc květen byl ale dosud nejtragičtějším v letošním roce. Vyplývá to ze statistik, které na internetu zveřejnilo policejní prezidium. Policisté letos od ledna do konce května asistovali u 84.385 nehod, což je o 4527, tedy zhruba o 5,7 procenta, více než loni. Počet nehod je tak od roku 1990 třetí nejvyšší, řidiči havarovali častěji už jen v roce 1990 (86.711 nehod) a před šesti lety (86.343 nehod). Počet mrtvých při letošních nehodách se za prvních pět měsíců zastavil na čísle 343, což je o sedm méně než v dosud nejmírnějším loňském roce. Poprvé za posledních 17 let klesl počet usmrcených za prvních pět měsíců roku pod 350. Nejvíce mrtvých při nehodách zaznamenali policisté v roce 1994, kdy jich bylo 533.

Květnové nehody si však vyžádaly letos dosud nejvíce usmrcených lidí, celkem 85. O 14 obětí tak překonaly do té doby nejhorší měsíc, duben. Naopak zatím nejmírnější byl únor s 57 usmrcenými, poté leden s 64 a březen s 66 mrtvými. Z 343 letos usmrcených lidí bylo 143 řidičů osobních aut, 68 spolujezdců, 60 chodců, 28 cyklistů, 23 řidičů motocyklů, deset řidičů nákladních vozů, čtyři jejich spolujezdci, dva řidiči autobusu, dva spolujezdci na motocyklu, jeden řidič traktoru, stejně tak spolujezdec na malém motocyklu a také jeden řidič pojízdného pracovního stroje.

Moravští bratří v USA se omluvili za provozování otroctví

Severní odnož protestantské církve Moravských bratří ve Spojených státech se omluvila za provozování otroctví a zavázala se k vymýcení rasismu. Oznámila to agentura AP. Stejnou omluvu přijala letos v dubnu jižní část církve, jejíž kořeny sahají k Jednotě bratrské navazující na odkaz středověkého husitství. Otroctví označila v neděli rada moravské náboženské komunity za "nejhlubší propad moravských bratří v severní Americe". "Je to (otroctví) součást našeho příběhu Moravanů," citovala agentura reverendku Maggie Wellertovou ze Sister Bay ve státě Wisconsin, která se zasadila o přijetí rezoluce.

Severní odnož církve se schází každé čtyři roky v Bethlehemu ve státě Pensylvánie. Do tohoto města dorazila první skupina moravských bratří o Vánocích roku 1741. Ve městě se 72.000 tisící obyvatel se hlásí k církvi asi tři tisíce osob. Původní komunita v Bethlehemu a blízkém Nazarethu zahrnovala také dvanáct otroků i svobodných černochů, kteří se modlili a pracovali bok po boku bílých usedlíků. Černoši byli vychováváni a pohřbíváni jako ostatní členové a někteří otroci byli propuštěni na svobodu a další si ji mohli vykoupit. I pensylvánská církev však uznávala myšlenku, že otroci jsou vlastnictvím a mohou být prodáváni a kupováni. V Severní Karolíně byla však většina černochů vytlačena do oddělených církevních organizací. Reverend David Wickman, který stojí v čele severní odnože církve, zdůraznil, že jedním z "hlavních cílů církve v příštích čtyřech letech" bude vykořenění pozůstatků rasismu.

Moravští bratři přišli do Ameriky z Herrnhutu v Horní Lužici v dnešním Německu. Uchýlili se tam z Moravy, zejména z Fulneku a Suchdola, před protireformačním pronásledováním v pobělohorské době. Moravští bratři si ze střední Evropy přivezli řadu obyčejů, které ovlivnily město a jeho okolí. Nejvíce patrné je to o Vánocích, kdy se Bethlehem rozzáří tisíci svícemi z včelího vosku a betlémskými hvězdami. Unikátní výzdoba, za níž přijíždějí návštěvníci z celých Spojených států, dala Bethlehemu přídomek Vánoční město USA. V severní Americe žije na 50.000 osob tohoto vyznání, ovšem další až milion má svůj domov v Africe, kam tradice Jednoty bratrské přenesli moravští misionáři.

Česká ADRA v nejlidnatější části Keni opraví nemocnici

Humanitární organizace ADRA opraví v nejlidnatější části africké Keni zchátralou nemocnici. Rekonstrukce a dostavba zdravotnického zařízení ve vesnici Itibo se uskuteční v několika etapách. Celková realizace přijde na více než 1,5 milionu korun. ČTK to řekla vedoucí zlínské pobočky ADRA Alena Rusová. Vesnice leží v oblasti Nyamira, která patří mezi nejlidnatější části země zmítané nemocemi, jako je malárie, tyfus, vnitřní paraziti, AIDS nebo různé respirační choroby. Česká ADRA do Afriky vyslala dva své externí spolupracovníky a zdravotníky Aleše Bártu a Milenu Kalhousovou, kteří se na misi vydají ve středu z Prahy. V Africe budou pracovat přibližně tři až čtyři měsíce.

Rakouský hoteliér uřízl část střechy, která přesahovala hranici

Rakouský hoteliér Dietmar Hehenberger uřízl část střechy ze svého luxusního hotelu v hornorakouském Guglwaldu, která přečnívala na české území. Na základě rozhodnutí rakouského soudu tím ukončil kuriózní mezinárodní spor o osud budovy, která kvůli špatným mapám stojí příliš blízko hraniční čáry s Českou republikou. "Radši dnes uříznu kus střechy a budu mít klid, než abych riskoval, že za pár let budu muset bourat víc," řekl v úterý Hehenberger ČTK předtím, než vzal do ruky motorovou pilu. Škodu vyčíslil na 5000 eur, tedy zhruba 140.000 korun. "Nejde o peníze, ale o princip," upozornil s tím, že se stal obětí chyby rakouských úřadů. V době, kdy se celá Evropa spojuje, mu připadá nesmyslné hádat se o 30 centimetrů.

Hotelový komplex podnikatel postavil téměř 200 metrů od hraničního přechodu mezi Guglwaldem a Přední Výtoní na Českokrumlovsku. Vycházel z rakouských map, čeští geodeti však později zjistili, že tyto mapy byly nepřesné a že část, kterou roku 2004 přistavěl, střechou přesahuje do Čech. Protože tím byla porušena mezinárodní smlouva o státních hranicích, úřady obou zemí hoteliérovi nařídily přesahující část zbourat. Odvolal se k soudu, ale neuspěl. Poslední šance na odvolání už nevyužil, radši střechu uřízl, čímž vyhověl požadavku české strany. Snaží se tím předejít hrozbě, že by musel část objektu úplně zbourat, protože jeho zadní stěna je od hraniční čáry vzdálená jen tři čtvrtě metru, tedy blíž než úřady požadovaných 100 centimetrů.

Památkáři zpřístupní hladomornu hradu Bítov

Památkáři zpřístupní hladomornu hradu Bítov na Znojemsku. Místnost, ve které byli před staletími vězněni především lapkové a lupiči, se nachází ve sklepeních Břitové věže. Dosud nebyla nikdy přístupná turistům. "Hladomornu chceme otevřít již počátkem prázdnin. Musíme v ní vytvořit ještě malou expozici o těchto zařízeních. Umístíme do ní asi i nějaké figuríny," řekl ČTK Jan Binder ze správy hradu. Věž vznikla ve 13. století. Účel budovy se během staletí měnil - původně byla obytná, později v ní byl uložen střelný prach a když v ní zanikla hladomorna, byl zde ukládán led. Památkáři mají s využitím věže další záměry. Chtěli by na ní opravit ochoz, který by mohl sloužit jako vyhlídka na hrad, okolní lesy a přehradu. Objekt je již staticky zpevněn. Na opravu ochozu potřebuje správa hradu přibližně půl milionu korun.

Bítov je jedním z nejstarších hradů v Česku. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1061. Původně byl hrad jedním z nejdůležitějších center Moravy. Později zchátral a jeho nynější novogotickou podobu mu dal v 19. století šlechtický rod Daunů. Lákadlem hradu je například kolekce 50 preparovaných psů, která je největší sbírkou svého druhu na světě. Zajímavostí je zbrojnice chorvatsko-slavonsko-dalmatského šlechtice Mikuláše Zrinského (1515-1566) tvořená desítkami nejrůznějších zbraní. Hrad navštíví ročně asi 80.000 turistů.

Výstava seznamuje s historií Růžencové slavnosti i osudem autora

Obraz, který právě před pěti sty lety proslavil svého autora Albrechta Dürera (1471-1528), světově známá Růžencová slavnost bude do konce září vystavena ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Národní galerie v Praze, která je několik desetiletí vlastníkem jednoho z nejcennějších děl v českých sbírkách, připravila výstavu k výročí jeho vzniku. Expozici, které vévodí Dürerova scéna shromáždění růžencového bratrstva a dvě její kopie, doplňují slohově blízká dobová umělecká díla. Výstava představuje i v tuzemsku dosud nikdy nevystavené práce autora a jeho okruh; celkem asi sedm desítek děl má podle autorů výstavy ilustrovat výjimečnost Růžencové slavnosti v dějinách evropského umění.

Do Prahy obraz zakoupil císař Rudolf II., který za něj v roce 1606 neváhal zaplatit na tehdejší dobu horentní sumu, 900 dukátů. V Praze obraz přečkal třicetiletou válku, dražby, až se dostal do Strahovského kláštera. V majetku premonstrátů byl 130 let a klášter jej chtěl prodat do Norimberka. Především sběratel Vincenc Kramář se zasadil o to, aby obraz koupil stát. Československá vláda za něj zaplatila přes devět milionů korun a obraz se stal největší státní akvizicí za první republiky.

Colours of Ostrava nabídne program na 12 scénách

Program na rekordních 12 scénách nabídne návštěvníkům letošní 5. ročník mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava, který se uskuteční od 20. do 23. července. "Počet kapel, dýdžejů a divadel se ustálil na čísle 118," řekl ČTK mluvčí přehlídky Jiří Sedlák. Pro velký zájem návštěvníků letos pořadatelé festival prodloužili o jeden den. Zřejmě největší hvězdou festivalu bude někdejší frontman slavných Led Zeppelin Robert Plant, jehož vystoupení s kapelou Strange Sensation celou přehlídku zakončí.

První festivalový den se představí domácí Chinaski a finská kapela Värttinä; dalšími významnými zahraničními účastníky přehlídky budou například malijský zpěvák a hudebník Salif Keita nebo britská skupina Delirious, jež nedávno vystupovala v Indii před milionovým davem, avšak na východě Evropy dosud nehrála. Některé koncerty se uskuteční v klubech na pověstné Stodolní ulici; na programu přehlídky však nebudou chybět ani pořady, pohádky a hry pro děti. Součástí programu bude i projekce videoklipů a hudebních filmů ve videokavárně.

Loňský ročník festivalu vyhlásila Akademie populární hudby událostí roku a organizátorům udělila cenu Anděl. Přehlídka zvítězila také v hudebních cenách ALMA, které hodnotí kvalitu koncertů v Česku. V loňském i předloňském ročníku byl festival Colours of Ostrava vyhlášen nejlepší hudební akcí a koncertem roku.

Zpěvačka Madonna v Praze přidá ještě jeden koncert

Americká zpěvačka Madonna, která poprvé před českým publikem vystoupí v rámci svého světového turné Confessions Tour 6. září v pražské Sazka Areně, přidá pro velký zájem v metropoli ještě jeden koncert. ČTK to řekl Petr Novák z agentury Interkoncerts, která koncerty uspořádá. Vstupenky na českou premiéru Madonny její fanoušci minulý týden vykoupili za necelé dvě hodiny poté, co je společnost Sazka začala netradičně uprostřed noci prodávat prostřednictvím svých terminálů na benzinových pumpách s nepřetržitým čtyřiadvacetihodinovým provozem. Stejným způsobem se budou prodávat také vstupenky na přidaný koncert; pro začátek jejich prodeje organizátoři zvolili čas 1:15 po půlnoci ze čtvrtka na pátek. Druhá Madonnina dvouhodinová megashow se uskuteční opět v Sazka Areně den po její pražské premiéře, tedy 7. září.

Ze sportu

Naposledy před zápasem s Itálií, ale v krajním případě také možná naposledy na světovém šampionátu trénovali v úterý čeští fotbalisté před polednem ve Westerburgu. Devadesátiminutový trénink se sice odehrál za zavřenými dveřmi, ale přinesl do českého tábora povzbuzující zprávu. Celý ho absolvoval i Milan Baroš, který bude připraven nastoupit do čtvrtečního duelu s Itálií. Ještě před několika dny se zdálo, že Baroš si už na turnaji nezahraje, dokonce se spekulovalo o jeho odjezdu domů. Poslední dny ale přinesly velké zlepšení stavu jeho poraněného chodidla a po tréninku byl Baroš optimistou. "Stále tu šlachu cítím, ale nijak mě to nelimituje v pohybu. Jsem sice neustále v očekávání, co přinese zátěž, ale cítím se dobře," řekl útočník novinářům po tréninku.

Zatím bez posil, ale s dvojicí navrátilců z hostování Zbyňkem Pospěchem a Jiřím Homolou zahájili přípravu na novou sezonu fotbalisté Sparty Praha. Trenér Stanislav Griga bude mít k dispozici 27 hráčů, z nichž vybere po přípravě 23 fotbalistů. Až později se do přípravy zapojí trojice Jaromír Blažek, Mauro Lustrinelli a Martin Hašek, kteří jsou na mistrovství světa v Německu. Gólman Blažek s útočníkem Lustrinellim budou mít po vyřazení české a švýcarské reprezentace ještě dovolenou, Hašek na šampionátu působí jako televizní spolukomentátor.

Kapitán fotbalistů pražské Slavie Karel Piták přestoupil za 25 milionů korun do Salcburku. S rakouským vicemistrem podepsal šestadvacetiletý záložník smlouvu na tři roky. ČTK o tom informovala Slavia v tiskovém prohlášení.

Vsetínský hokejový klub může hrát i v příštím ročníku extraligy. Klub uhradil své dluhy vůči hokejovým subjektům, čímž splnil podmínky pro start v soutěži. V úterý to uvedl server idnes.cz.

Počasí

Středa bude podle meteorologů slunečná, postupně s přibýváním oblačnosti, na většině území se objeví přeháňky, bouřky, ojedinělé kroupy a přívalové srážky. Teploty 29 až 33 stupňů, na horách kolem 26. Slabý jihozápadní vítr v bouřkách přechodně zesílí.