Přehled tisku
Od páteční schůzky šéfů ODS a ČSSD Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka nelze podle čtvrteční Mladé fronty Dnes zřejmě příliš očekávat. Deník podotýká, že ČSSD chce získat křeslo šéfa sněmovny, ale výměnou nenabízí nic. V podobném duchu vyznívá i úvodník Lidových novin. Jeho autor píše, že jestli se tímto způsobem hodlá demokratická levice i nadále vymezovat, pak zemi nečeká nic pěkného.
"Oba mají jiné počty," srovnává Mladá fronta Dnes Paroubkovo vidění situace s Topolánkovým. "Paroubek říká, že přišel o křeslo premiéra rozdílem několika stovek hlasů a jednoho mandátu. V pátečním jednání však bude stát proti Topolánkovi se 74 mandáty sociální demokracie proti 100 mandátům v úterý domluvené pravozelené koalice," poznamenává deník. Podotýká, že Paroubek je tak na tom nepochybně o 26 mandátů hůř. "Říká však, že má sto mandátů levice. Ano, ale musí nahlas přiznat: dělám koalici s komunisty. Pak má sto," upozorňuje Mladá fronta Dnes. Dodává, že v pátek bude hledat východisko ne sto proti stu, nýbrž sto proti sedmdesáti čtyřem. Dosavadní Paroubkův postoj je podle listu razantní, jako by sám vyhrál volby. "Žádné východisko nebude, říká. Veřejné spojení s komunisty, aby bylo voličstvu vše jasné, ale nepřiznal. Chci křeslo předsedy sněmovny, žádá, a nedám za to nic. I to je východisko. Ale jen ke ztroskotání příštích jednání," obává se autor poznámky.
Čtvrteční Hospodářské noviny s odvoláním na zdroj z ODS uvádějí, že sociální demokraté uznali, že Mirek Topolánek jako předseda vítězné strany má právo stát se premiérem. Ne však ve vládě stočlenné koalice. Podle zdroje k základní shodě pomohl i úterní rozhovor Topolánka s Paroubkem. "Krok číslo dvě, tedy to, jak konkrétně budou vláda a celý mechanismus vypadat, ale ještě není dojednán," dodal zdroj. Jeho slova potvrdil i člen nejužšího vedení ČSSD. "Potřebujeme ale týdny, možná měsíce, abychom voliče na spolupráci připravili,"řekl Hospodářským novinám.
Pokud bude šéf ODS Mirek Topolánek jmenován předsedou středopravicové vlády, vicepremiérské křeslo zřejmě získá vedle lídrů KDU-ČSL a zelených Miroslava Kalouska a Martina Bursíka také první místopředseda ODS Petr Nečas. Píše to čtvrteční Právo. List zároveň přináší seznam osobností, jež by se mohly v novém kabinetu objevit. ODS má mít ve vládě devět křesel, lidovci čtyři a zelení tři. Jména některých možných budoucích ministrů zveřejnila také čtvrteční Mladá fronta Dnes, podle níž ale lidovci získají ve vládě jen tři posty a zelení dva.
Deníky se shodují v tom, že ministerstvo životního prostředí patrně obsadí Bursík, zemědělství Kalousek a finance a spravedlnost připadnou občanským demokratům Vlastimilu Tlustému a Jiřímu Pospíšilovi. Kalouskův úřad by podle Mladé fronty Dnes zahrnoval i místní rozvoj a jmenoval by se ministerstvo venkova. Právo ale píše, že ministrem pro místní rozvoj by se mohl stát i Libor Ambrozek z KDU-ČSL nebo někdo ze Strany zelených.
Křeslo ministra práce a sociálních věcí podle Práva zřejmě připadne místopředsedovi ODS Nečasovi. Pokud jde o dopravu, nejnadějnějším se jeví nový poslanec ODS Aleš Řebíček. Podle Mladé fronty Dnes je kandidátem zelených na tuto funkci vysokoškolský pedagog Petr Šlegr.
Právo dále připomíná, že dlouholetým kandidátem na ministra vnitra je místopředseda ODS Ivan Langer. Dalším silovým resortem je obrana, o jejímž šéfovi ale lze jen spekulovat. V úvahu přicházejí lidovci Pavel Severa či Jaroslav Kopřiva, případně občanský demokrat Jan Vidím. Otazník visí také nad ministerstvem průmyslu a obchodu.
Nejisté je podle Práva i křeslo ministra zdravotnictví - získat by je mohli například Lucie Talmanová, europoslanec Milan Cabrnoch (oba ODS) či lidovec Josef Janeček. Ministerstvo školství by mohla obsadit první místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová, Michaela Šojdrová z KDU-ČSL nebo Walter Bartoš (ODS). Kandidátkou ODS na ministra kultury je podle deníku místopředsedkyně strany Miroslava Němcová.
Hospodářské noviny si všímají toho, že ačkoli slibovali opak, činí končící ministři na poslední chvíli strategická rozhodnutí. Jedním z nich je i návrh na jmenování nových velvyslanců. Mezi zhruba desítkou jmen je i bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit (ČSSD), Karel Dyba, který působil ve vládách Václava Klause, nebo někdejší pražský primátor Jan Koukal (ODS). "Je praxí leckde na světě, že vysloužilí politici dostávají velvyslanecké trafiky. Ale nebylo by už na čase učinit ten výběr o něco transparentnější, aby se o kompetenci některých jedinců dalo alespoň trochu diskutovat?" ptá se deník. "Petr Lachnit asi umí polsky (je z Ostravska), pokud ale jeho jmenování má ukázat, nakolik bereme vážně Polsko, pak je to trapas, ne-li tragédie. Lachnit do Varšavy nepatří. Ani z hlediska etického, ani z hlediska profesionálního," zdůrazňuje.
Finanční trhy jsou podle ekonomů klidné a očekávají, že se politikům podaří sestavit středopravou vládu pod vedením ODS. Píšou to Lidové noviny s odvoláním na analýzy oslovených odborníků. "Investoři již zcela jasně ukázali, že se nebojí, že by politici nenašli společnou řeč. Důkazem je fakt, že koruna již vymazala všechny ztráty, které utrpěla po zveřejnění výsledků voleb," citují Lidové noviny Vladimíra Pikoru z Next Finance. Za jednu z nejpravděpodobnějších variant vládní koalice přitom ekonomové považují středopravou vládu, které by umožnil existenci více nebo méně otevřený souhlas sociální demokracie. "Koalice středových a pravicových stran dává největší ekonomický smysl," je přesvědčen analytik Pavel Kohout. Mezi ekonomickými programy všech politických celků jsou totiž podle analytiků společné body. Především se jedná o snahu o snížení daní, která je společná jak všem pravicovým stranám, tak i ČSSD. Určitá spolupráce obou stran bude zřejmě nutná především při schvalování státního rozpočtu. Aby mohl být rozpočet přijat, bude muset být kompromisem, do něhož bude třeba vtáhnout i ČSSD, domnívá se ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Ekonomika by podle Lidových novin pravděpodobně na spolupráci ODS a ČSSD výrazně nereagovala. Situace podobná někdejší opoziční smlouvě by podle listu navíc byla příznivější než předčasné volby, kterým odborníci přisuzují stále nižší pravděpodobnost.
Internetové adresy s koncovkou .eu nabídl český spekulant k odkoupení Úřadu vlády a ministerstvu informatiky. Eurodomény českých úřadů, které si za pár stokorun zaregistroval a mezi kterými byly například Senát (senatcr.eu), ministerstvo místního rozvoje (mmrcer.eu) nebo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (msmtcr.eu), si podnikavec ocenil na 3,4 milionu korun. Informuje o tom
Lidé nechtějí ztrácet čas se zakládáním firmy a kupují kompletně připravené společnosti za desítky tisíc korun. Pokračují tak zlaté časy firem, které nabízejí společnosti "na klíč". Píšou to čtvrteční Hospodářské noviny. "Zájem o námi nabízené společnosti neklesá," potvrzuje Tomáš Chrobák z firmy, která má na trhu s novými firmami podíl přes 75 procent. Loni jeho společnost prodala přes 500 firem, letos to je již 235. Za takovou firmu přitom zájemce musí dát nejméně 120.000 korun, koupě s. r. o. z letošního roku přijde zájemce na 60.000 korun, dva roky stará již na 75.000 korun. Firmy si tak vlastně kupují historii a důvěryhodnost.
Situace při zakládání společnosti se zlepšila v loňském roce. Politici po kritice i od Světové banky v červenci prosadili lhůtu pro zápis do obchodních rejstříků maximálně na patnáct dní. Problémem tak zůstává shánění dokumentů a příloh. Také lhůty na živnostenských úřadech zůstaly stejné, píšou Hospodářské noviny. Ministerstvo spravedlnosti ale slibuje další zjednodušení a změny. Od července se lhůta pro zápis zkrátí na pět až deset dní a zjednoduší se formuláře. Do konce roku by pak podnikatelé mohli provést zápis do rejstříku kompletně přes internet, řekl novinám mluvčí Petr Dimun. Ve změnu k lepšímu doufají i zástupci podnikatelů. "Věřím, že zlepšení bude podstatné,"říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. On sám pokládá za hlavní problém neschopnost úřadů předat si data, která již od podnikatelů mají.
Cesta, jak zabránit té spoustě afér, které se v Česku rodí na agrárním poli, je podle komentátora zjevná: Omezit úlohu státu v tomto byznysu. Politici musí vzít úplatným úředníkům a podvádějícím podnikatelům tu pověstnou "kost", o niž se rvou. Naděje, že se politici takovou cestou vydají, se ale zatím podle komentáře nezdá velká. Sociální demokraté jako strůjci většiny zmíněných skandálů k pesimismu přímo vybízejí. Ale změnu si zřejmě nepřeje ani pravice. Například šéf poslanců ODS i předseda lidovců Miroslav Kalousek jsou proti zavádění biopaliv bez dotací, ačkoliv k tomu radí ekonomové i leckteří podnikatelé, uzavírá komentář Hospodářských novin.
