Přehled tisku
Hospodářské noviny připomínají hrdinství zesnulého generála a bojovníka z druhé světové války Rudolfa Pernického. Nadneseně znějící slova se podle komentátora Hospodářských novin v životě Rudolfa Pernického proměňovala v každodenní skutky. Nabízí proto srovnání jeho osudu s osudem posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka, ač by o takové srovnání, říká autor glosy, Pernický jistě nestál.
Deník zároveň přetiskuje rozhovor s premiérem Jiřím Paroubkem. Premiér v něm mj. řekl, že panu guvernérovi vůbec nerozumí. "Myslím si, že vůbec nečte noviny a nevšímá si toho, jakým způsobem se vyvíjí třeba rozpočet v tomto roce," uvedl v rozhovoru Paroubek. Zopakoval v něm také, že Česku se daří snižovat deficity veřejných financí ještě rychleji, než se ČR zavázala Evropské unii. "My plníme konvergenční program jako žádný jiný z deseti nových států EU. Takové porovnání si pan guvernér jistě může nechat udělat. A pokud si ho nechal udělat a hovoří jiným způsobem, tak je to vážná věc. Ale to je jeho problém," řekl v Lidových novinách Paroubek.
Také Hospodářské noviny konstatují, že Tůmova ostrá kritika pohoršila levici. Svým výrokem si vysloužil kritiku premiéra a ministra financí. A zařadil se po bok guvernérů centrálních bank v Polsku a Maďarsku, kteří vládu čas od času kritizují. V porovnání s Tůmou ale používají ještě ostřejší slovník. Ve vyspělých západních zemích však ostré výroky z úst nejvlivnějších centrálních bankéřů na adresu vlády nezaznívají, poznamenávají Hospodářské noviny.
Deník Právo líčí, jak Stanislav Gross zvládá své povinnosti v advokátní kanceláři. Jeho šéf Eduard Bruna má pro svého nového koncipienta jen slova chvály. "Zatím nemám sebemenší výhradu. Je to skutečně velmi inteligentní člověk, velmi rychle chápající. Byl jsem příjemně překvapen," poznamenal Bruna. Na Grossovi je prý vidět, jaký posun udělal za čtvrt roku od nástupu. Sám Gross připustil, že jeho život probíhá v poklusu, jako když se věnoval politice, na pohled ale působí klidně. Prý mu pomohl policejní verdikt, podle kterého se v kauze svého bytu trestně neprovinil. A také, že případ rodinné přítelkyně Grossových Libuše Barkové se vrátil na začátek. Odvolací senát totiž zrušil trest pět let vězení za osmimiliónový pojistný podvod. Ukázalo se, že obojí byl humbuk, soudí Gross.
U soudu už byl Gross několikrát, konstatuje deník. Zatím sice nedržel dlouhou řeč, která je součástí závěrečného řízení, ale příležitost ke kladení otázek už dostal. "Lidé na mě reagují překvapivě dobře. Soudci nedávají najevo, že by byli zaskočeni, a pachatelé se dokonce domnívají, že jim moje obhajoba může pomoci více, než je realita," prohlásil Gross pro deník Právo. Opačnou zkušenost prý udělal zatím jen jednou. Ale v restauraci, kde se na něho sápal muž a obvinil ho, že jako ministr vnitra mohl za jeho zavření. Nakonec ale spor uzavřeli "panákem míru". Až nyní jsem se setkal s realitou, protože jako politik jsem tolik příležitostí neměl, leccos jsem vnímal tehdy jinak, připustil Gross. Třeba to, jak funguje justice. "Byl jsem u případu, kdy jeden generální ředitel tvrdě doplatil na to, že se nemohl dvakrát dostavit k soudu jako svědek. Brzo ráno si pro něj dojeli a v poutech ho před očima sousedů odvezli k soudu. Tam jej spoutaného nechali sedět dvě hodiny, než na jeho svědeckou výpověď došla řada. To mi přišlo necitlivé," vyprávěl. I za tu krátkou dobu Grosse již napadá, jak by se dalo zrychlit trestní řízení i soudní jednání. Za zbytečné například považuje zdlouhavé čtení mnohastránkových spisů, jejichž obsah většina účastníků jednání v soudní síni dokonale zná. Praxe mu ukázala i to, jak jsou politici tvořící zákony, "trochu mimo".
Komentář Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad tradičními českými Vánocemi a připomíná například osud malého Bajzy z Poláčkových Bylo nás pět, který pod stromeček dostával vždy jen potřebné věci, což, jak říkal, "jest švindl, jelikož by mně to stejně musili koupit". Pravé Vánoce mívají mnoho podob, ne jen tu idylicky předepsanou, varuje komentátorka Mladé fronty Dnes. Vždyť i Ježíšek podle ní za svého pozemského života ledacos mínil a božský otec měnil. Dodává však hned, že Vánocům nějaký ten zádrhel, karambol či lapálie pověst nezkazí, a připomíná čtenářům povzdech Jana Masaryka o prvních poválečných Vánocích, které prý jistě nebyly idylické: "Kdepak Jeruzalém, poslyšte, chlapci, já mám dnes pocit, že Kristus Pán se narodil tady, u nás v Čechách!" Svou glosu pak autorka končí přáním: Pokoj lidem dobré vůle.
Vývoz vojenského materiálu z Česka roste, a to hlavně do zemí Evropské unie. Česká republika vyvezla v roce 2004 vojenský materiál za téměř 90 milionů eur (zhruba 2,7 miliardy Kč), zatímco v roce 2003 dosahovala hodnota vývozu asi 83 miliard eur. S odvoláním na zprávu o exportu vojenského materiálu a zbraní, připravenou ministerstvem zahraničí, to píšou páteční Lidové noviny.
Podle deníku se tak Česku začíná dařit i na náročnějším evropském trhu. "Proměna ve složení zemí je důležitá, protože dnes již velký podíl činí Evropa. Ještě nedávno to přitom bylo opačně, Evropa tvořila jen malou část v oblasti vývozu," komentoval zprávu ředitel odboru společné zahraniční a bezpečnostní politiky ministerstva zahraničních věcí Petr Kaiser. Z celkové hodnoty vývozu na země EU připadla v roce 2004 třetina. V počtu licencí potom činily evropské země 51 procent.
"U exportu do Evropy jde o vojenský materiál, ale nikoli o zbraně. Jsou to komponenty v oblasti leteckého průmyslu a podobně. K nárůstu vývozu ale nedošlo v obchodování se starým vojenským materiálem. To je kompenzované výrobou, což je pozitivní trend. Vyšší podíl v Evropě je signálem, že průmysl má dobrou úroveň," řekl Lidovým novinámšéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Největšími zákazníky ČR byly loni Indie, Slovensko a Polsko. V případě Indie jde podle Kaisera o dodávky tater. Vývoz na Slovensko souvisí s propojením českého a slovenského průmyslu. K nárůstu exportu vojenského materiálu však podle Lidových novin došlo také u 'problematických' zemí, jako je Čína, Kolumbie, Gruzie nebo Kazachstán. Podle Kaisera však v těchto případech nedošlo k žádnému porušení kodexu EU pro vývoz zbraní.
Vrchní soud v německém Stuttgartu prodloužil vydávací vazbu na odsouzeného vraha Rostislava Roztočila, jenž v listopadu uprchl z plzeňské věznice. Soud v únoru posoudí možnost jeho vydání do České republiky, která o to požádala. Informuje o tom Právo, jemuž to ve čtvrtek potvrdila soudkyně Josefina Köblitzová. Podle německé soudkyně se třetí trestní senát rozhodl ve středu pro prodloužení vazby, kterou na uprchlého vězně předběžně uvalil už koncem listopadu. Předběžná vydávací vazba však může trvat nanejvýš 18 dní. "Nyní jsou dvě možnosti. Buď stíhaný vysloví souhlas s vydáním do ČR, nebo vydání odmítne. Pak je na řadě zemský generální prokurátor, aby vypracoval návrh na vydání a předložil ho opět třetímu trestnímu senátu," citovalo Právo německou soudkyni.
O vydání Roztočila, jehož zadržela německá policie 12. listopadu, požádala Praha tento týden. Žádost se opírala o skutečnost, že Roztočil byl odsouzen v Československu k odnětí svobody a ČR má ze zákona povinnost požádat o jakéhokoli pachatele, který spáchal trestný čin na území ČR, zvláště byl-li pravomocně v Česku odsouzen, uvedl dříve mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Senát německého soudu by měl podle Köblitzové rozhodnout do 21. února, zda je vydání přípustné, případně pro něj stanovit nějaké podmínky. Trestní senát přitom musí stíhaného znovu vyslechnout. V Německu totiž nelze nikoho, na rozdíl od Česka, odsoudit v nepřítomnosti. Köblitzová uvedla, že Roztočil zůstává v cele, z níž smí na procházky po dvoře věznice.
Roztočil byl před 20 lety odsouzen v nepřítomnosti v tehdejším Československu za vraždu egyptského studenta k výjimečnému trestu 24 let vězení; později mu byl trest snížen na 17 let. V době rozsudku žil v Rakousku; na žádost tehdejší ČSSR byl sice zatčen, ale rakouské úřady ho odmítly vydat. V roce 1992 jej nevydalo ani Německo, kam se přestěhoval. Zadržen byl až v roce 2000 na přechodu ve Svatém Kříži. Z plzeňské věznice Roztočil uprchl s dalším odsouzeným vrahem Romanem Čabradou, který byl minulou středu zatčen ve Francii. Česká republika nyní chystá i žádost o vydání Čabrady, který byl letos odsouzen ke 24 letům vězení pro vraždu německého starosty, obchod s drogami a loupež v Německu.
Česká justice začne v lednu rozhodovat o tom, jestli vydá vraha a člena italské mafie Luigiho Putroneho do Itálie - zjistila to Mladá fronta Dnes. V srpnu Putroneho zatkla česká policie v Ústí nad Labem. Byl to jeden z největších letošních úspěchů české policie, i když jí k němu dopomohli Italové. V lednu půjde mafián poprvé k podrobnému výslechu před státní zástupkyní. Ta teď čeká na vyhotovení české verze spisu. Originál mají na stole překladatelé.
Není divu, že překlad trvá dlouho. Luigi byl totiž v Itálii odsouzen za devět vražd z konce devadesátých let. Má na svědomí i smrt dítěte. V nepřítomnosti ho italský soud poslal za mříže na doživotí. V Ústí žil Putrone od roku 2000 v obyčejném paneláku pod falešným jménem Umberto Bonfiglio. Živil se obchodem s kosmetikou - dodává Mladá fronta Dnes.
Zatímco loni hledali lidé na internetu podle vyhledávače na Centrum.cz práci, letos ji z první desítky vystrnadila zábava. Nejhledanější byla letos seznamka, VyVolení, sex a hry. Píše to Mladá fronta Dnes. Kromě stálic, jako je vyhledávání spojení a jízdních řádů, se do první desítky podle Mladé fronty Dnes dostaly ještě například horoskopy a účesy. Uzavírá ji rande. Kdyby se měřila podle vyhledávače oblíbenost značek aut, letos by vyhrála Škoda, loni až pátá, a předběhla tak loni vítězné duo Ford a Renault, píše deník.
Torzo vzácného viaduktu v Ivančicích na Brněnsku je ve špatném technickém stavu a hrozí mu, že se rozpadne, píše páteční vydání deníku Rovnost. Památku, na jejíž stavbě se podílela i dílna francouzského stavitele Gustava Eiffela, nemá kdo opravit. Peníze podle deníku chybějí ivančické radnici i Technickému muzeu v Brně. Část mostu už nechalo město zbořit v roce 1999. Peníze za šrot měly být použity na rekonstrukci zbylého pilíře. Firma, která šrot získala, ale radnici peníze nikdy neposlala. Mostu chtěli podle Rovnosti pomoci i místní železničáři. Nakonec z tohoto plánu sešlo. Jedinou možností je tak podle Miroslava Břínka z brněnského Technického muzea vznik sdružení na záchranu mostu, které by sehnalo peníze, uvádí Rovnost. Naposledy podstoupil viadukt pravidelnou údržbu v polovině šedesátých let. O dvacet let později vyrostl v jeho blízkosti nový most. Torzo viaduktu, který město dostalo od Českých drah v roce 1997, teď využívají například záchranáři.
