Týden v ČR 31-2018
Jana Maláčová z ČSSD je novou ministryní práce. Jmenoval ji prezident Zeman. O mandát senátora bude na podzim usilovat 233 kandidátů. Díky zaměstnancům z Ukrajiny získává podle Hospodářské komory český stát miliardy korun. Vinaři začali prodávat burčák, díky teplému počasí o dva týdny dřív než obvykle. Fotbalová Sparta opět hledá nového trenéra.
Miloš Zeman jmenoval Janu Maláčovou ministryní práce a sociálních věcí
Novou ministryní práce a sociálních věcí je Jana Maláčová z ČSSD. Dosavadní ředitelku odboru rodinné politiky a politiky stárnutí rezortu jmenoval prezident Miloš Zeman. Do úřadu ji pak uvedl premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Maláčová střídá stranického kolegu Petra Krčála, který rezignoval kvůli podezření, že se dopustil plagiátorství při psaní bakalářské práce.
Maláčová při uvedení do úřadu řekla, že se chce zaměřit na zvýšení minimální mzdy a platů ve veřejné sféře. Podporuje návrh odborů na desetiprocentní navýšení a to i přesto, že premiér Babiš prosazuje jen růst o šest procent. „Pozice ČSSD zůstává v této oblasti nezměněna", zdůraznila Maláčová.
Jako další priority Maláčová zmínila třeba navýšení důchodů. Vyjmenovala ale i další body, kterým se chce věnovat.
„Je to například podpora samoživitelek a dětí ohrožených chudobou, pokud jejich rodiče neplatí alimenty, návrh na sdílené pracovní místo, tedy možnost sladění práce a rodiny. Chtěli bychom navrhnout systém národního financování mikrojeslí a dětských skupin", uvedla. Chce se zaměřit také na oblast zaměstnanosti v souvislosti se stárnutím populace, ale i společenskými změnami spojenými například s digitalizací. Podle premiéra Andreje Babiše má nová ministryně řešit třeba také důchodovou reformu, kterou sněmovně nedávno vrátil Senát.
Maláčová je čtvrtou ženou v současné vládě a první, kterou navrhla ČSSD. Kromě Petra Krčála z ČSSD odstoupila kvůli obvinění z plagiátorství také ministryně spravedlnosti Taťána Malá z hnutí ANO, kterou vystřídal místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek za ANO.
Ne všichni adepti na senátory zřejmě mají volební účty
O senátorský mandát se na podzim bude ucházet 233 kandidátů. Volby do třetiny horní komory parlamentu budou 5. a 6. října společně s volbami komunálními. Počet uchazečů by se ale ještě do půlky srpna mohl změnit. Úřady teď začnou prověřovat, jestli všichni uchazeči splnili zákonné podmínky, říká Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra: „Přezkoumává se stejně jako u voleb do zastupitelstev 6. srpna. Rozhodnutí o registraci bude do 17. srpna. Pak jsou seznamy zaslány Státní volební komisi".
Největší výběr z kandidátů by měli mít lidé v Praze 8. Tam budou rozhodovat mezi 16 adepty. Nejmenší konkurence asi bude na Náchodsku a Vsetínsku, kde se sešlo jen po šesti přihláškách.
Kandidáti na senátory by měli mít zřízeny transparentní volební účty, podle webu dohledového úřadu tak však zřejmě neučinili všichni. Zatímco nezávislí kandidáti musejí mít každý svůj volební účet, v případě stranických kandidátů stačí podle úřadu jeden volební účet pro všechny. Musí z něj být zřejmé, že náklady na kampaň nepřesáhly zákonný limit dvou milionů korun za každého kandidáta, nebo 2,5 milionu korun v případě adeptů, kteří by postoupili i do druhého kola.
Kolem 20 tisíc veřejných funkcionářů nedodalo přehledy svého majetku a příjmů
Zhruba dvě třetiny z více než 30 tisíc veřejných činitelů nesplnily povinnost informovat o výši svého majetku a příjmech za rok 2017. Přehled za loňský rok měli do Centrálního registru oznámení funkcionáři založit podle zákona o střetu zájmů do konce června, říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Právě justiční resort registr spravuje.
„Ministerstvo spravedlnosti předběžnou kontrolou zjistilo, že oznamovací povinnost nesplnilo přes 20 tisíc veřejných funkcionářů. Bude proto přistoupeno k postupnému a systematickému oznamování tohoto případu příslušným správním orgánům", vysvětluje Řepka.
Nesplnění povinnosti je podle zákona přestupkem a úřady ho mohou pokutovat až 50 tisíci korunami. Pokud ale funkcionáři oznámení odevzdají ještě před jeho vyřízením, mohou se podle Řepky pokutě vyhnout. Ani případná sankce ale úředníky povinnosti oznámit své příjmy nezbavuje.
Hospodářská komora: Díky zaměstnancům z Ukrajiny získává český stát miliardy korun
Více než dvě miliardy korun ročně získá stát na daních a odvodech, které jsou navázané na zaměstnávání pracovníků z vládního Režimu Ukrajina. Uvádí to nová analýza Hospodářské komory. Režim Ukrajina pomáhá řešit nedostatek zaměstnanců v českých firmách. V současnosti pracuje v Česku prostřednictvím tohoto programu více než 13 tisíc lidí. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého je to jen kapka v moři chybějících zaměstnanců. Aktuálně je podle úřadů práce volných více 300 tisíc míst. Proto chce Hospodářská komora jednat s vládou o tom, aby navýšila kvóty pro zahraniční pracovníky.
„Režim Ukrajina je krátkodobé řešení problému nedostatku pracovní síly na našem trhu práce. Dlouhodobé řešení spočívá v plnění našich domácích úkolů. Souvisejí s reformou vzdělávacího systému, s reformou pracovního trhu a mnoha dalšími věcmi,“ podotýká Dlouhý.
Režim Ukrajina pomáhá nejen řešit nedostatek zaměstnanců v českých firmách, ale podle Komory má mnohem širší přínos i pro celou českou společnost. Jak zopakoval Vladimír Dlouhý, týká se to také zmíněných odvodů do českého státního rozpočtu.
„Můžeme říci, že každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento Režim Ukrajina, přispěje na českého důchodce 440 korunami za rok. To znamená, ono to začíná mít trošku i širší souvislosti. Oni přispívají do důchodového systému a zpátky si to bere z nich málokdo,“ popisuje Dlouhý.
Odbory ale mají na zaměstnávání Ukrajinců kritický pohled. Kritizují například to, že ukrajinští zaměstnanci mají příliš nízké mzdy.
Chybou úředníků v minulosti stát prodělal miliardu. Případ je ale promlčený, rozhodla policie
Policie odložila vyšetřování údajných miliardových ztrát při správě dluhů státu. V jednom případě sice došlo k porušení zákona, ale to je promlčené. Dva úředníci ministerstva financí v roce 2005 uzavřeli údajně nevýhodnou smlouvu s německou Deutsche bank týkající se úrokových sazeb státních dluhopisů. Pro stát kontrakt podle policie znamenal v den podpisu miliardovou ztrátu.
Trestní oznámení kvůli podezření na nevýhodné obchody při správě státního dluhu podalo před dvěma lety samo ministerstvo financí. Podle něj mohl stát riskantními operacemi s bankami tratit až 14 miliard korun. Policie nedávno v případu vydala dvě rozhodnutí. První z nich se týká smlouvy ministerstva s německým kolosem Deutsche Bank z roku 2005. Druhé pak všech zbylých transakcí. V obou případech policie další vyšetřování odložila. V tom prvním ale jen kvůli promlčení věci.
„Policejní orgán dospěl k závěru, že by se v jednom případě mohlo jednat o trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, a to podle trestního zákona platného před rokem 2009,“ uvedl k závěrům vyšetřování státní zástupce Miloš Klátik. Druhé rozhodnutí konstatuje, že zbylé transakce, ačkoliv byly v některých případech také ztrátové, nebyly trestným činem.
S odložením kauzy nesouhlasí ministerstvo financí a podalo proti tomu stížnost. Než o ní žalobce Klátik rozhodne, tak nechce případ nijak komentovat.
Někdejší tajemník SPD Staník dostal za rasistické výroky nepravomocně pokutu a podmínku
Bývalý tajemník hnutí SPD Jaroslav Staník dostal za rasistické výroky dvouletou podmínku. České televizi to řekl státní zástupce Jan Lelek. Staník se loni v říjnu v opilosti v Poslanecké sněmovně rasisticky vyjadřoval o homosexuálech, Romech a Židech. Uvedl například, že by se příslušníci sexuálních a národnostních menšin měli hned po narození střílet.
„Obviněný byl uznán vinným ve smyslu podané obžaloby, tedy ze spáchání přečinu podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod a dále z popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy", upřesnil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Podle něj dostal Staník kromě dvouleté podmínky i pokutu 70 tisíc korun.
Soud rozhodl takzvaným trestním příkazem. Žalobce i Staník proti němu můžou podat odpor - soud by pak kauzu řešil ve veřejném hlavním líčení.
Antimonopolní úřad s konečnou platností zrušil výběrové řízení na dostavbu dálnice D35
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s konečnou platností zrušil výběrové řízení na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Časy. Rozhodnutí potvrdil předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Úřad soutěž zrušil kvůli tomu, že Ředitelství silnic a dálnic nedodrželo zásadu transparentnost, když po vyhlášení soutěže změnilo jeden z podčlánků zadávacích podmínek a soutěžící o tom neinformovalo. Podle úřadu tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Ředitelství silnic a dálnic považuje rozhodnutí za příliš přísné, a jak dodal jeho mluvčí Jan Rýdl, obrátí se proto na soud, po kterém bude chtít posoudit, zda důvody uvedené antimonopolním úřadem byly dostatečné ke zrušení celého tendru. Rýdl zároveň avizoval brzké vyhlášení nové soutěže, aby stavba dálnice nenabrala další zpoždění.
„V každém případě se ale nesmí stát, že bychom stavbu blokovali, respektujeme soutěž jako zrušenou a okamžitě vypíšeme nové výběrové řízení. A v co nejkratším termínu vybereme nového zhotovitele, abychom mohli stavět", zdůraznil.
Dostavba třináctikilometrového úseku dálnice bude stát zhruba 4,5 miliardy korun.
Ministerstvo znovu odložilo elektronické náramky pro vězně
Ministerstvo spravedlnosti znovu odložilo start elektronického monitorovacího systému pro domácí vězně. Zařízení v současnosti stále testuje a červencový termín nestihlo. Ze stejného důvodu resort datum posunul už na jaře. Nový termín neřekl.
„Zavedení náramků do praxe vyžaduje nanejvýš pečlivou přípravu a důkladné testování, na kterém intenzivně pracujeme. Ministerstvo spravedlnosti i Probační a mediační služba považují za zcela klíčové, aby se do každodenního provozu dostal spolehlivě fungující systém. Dodavatel náramků tak získá dostatek času pro to, aby mohl finálně naplnit všechny požadavky kladené na monitorovací systém", zdůvodnil odložení ostrého startu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Podle informací ČTK se testovaná zařízení při hlídání domácích vězňů potýkají s chybami. Náramky v současnosti namátkově kontrolují probační úředníci. S elektronickým monitoringem zákon počítá od roku 2010. Používat se můžou taky pro některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazbě. Dodavatele zařízení se ale dlouho nedařilo vybrat. Pořízení náramků a šestiletý provoz monitorovacího centra vyjde na 93 milionů korun.
Spor o pozemky v areálu Národní kulturní památky Ležáky skončil
Stát vykoupí zbývající pozemky v památníku Ležáky na Chrudimsku. Soukromé majitelce za ně zaplatí pět a půl milionu korun.
Kamenickou osadu Ležáky v roce 1942 vyhladili nacisté, památník jejich historii připomíná. Většinu parcel vlastníci postupně převedli na stát. Část území ale zůstala blokovaná. Majitelka původně požadovala deset milionů korun. Nakonec se s ní zástupci památníku, Ministerstva kultury a Ministerstva financí dohodli na zhruba poloviční částce.
Součástí prodeje jsou podle mluvčího památníku Filipa Petličky i přístupové cesty k muzeu nebo bývalé lomy. „Právě třeba lomy jsou poměrně nebezpečné a tím, že nebyly v našem majetku, nemohli jsme je spravovat ani nijak zabezpečovat pro návštěvníky", uvedl.
Památník bude moci lomy zabezpečit na místech, kde by mohlo být ohroženo zdraví návštěvníků, kterých každoročně do Ležáků přijíždí více než 20.000 včetně školních dětí.
Vinaři začali prodávat burčák. Díky teplému počasí o dva týdny dřív než obvykle
Od prvního srpna můžou vinaři začít podle zákona prodávat burčák. Tedy částečně zkvašený mošt vyrobený výhradně z tuzemských hroznů. Sklizeň raných odrůd vinných hroznů přitom letos začala kvůli teplému počasí o několik týdnů dříve než obvykle, potvrzuje vinař Miloslav Machuča z Úval u Valtic. „Třeba vloni jsem poprvé sbíral 5. srpna. Předloni jsem začínal 9. srpna. Nyní je to tedy tak o dva týdny dřív".
I klasické moravské vinobraní začne pravděpodobně o dva týdny dříve, a to už na konci srpna. Začíná se ranými odrůdami a hroznů je podle vinařů dost. Někde jich jsou na keři i 2 až 3 kilogramy. V průměrných letech je běžná i polovina této váhy.
Od prvního srpna také začíná kvalitu burčáku kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, říká její mluvčí Radoslav Pospíchal. A přidává výsledky loňských kontrol. „Inspektoři vloni prověřili celkem 458 prodejních míst, v 51 případech také odebrali vzorek burčáku pro analýzu v laboratoři. Pochybení objevili u sedmi z nich. Rozbor odhalil například přidávání vody nebo syntetických barev. V jednom případě i neodpovídající geografický původ, tedy zneužití označení burčák."
Fotbalová Sparta opět hledá nového trenéra
Fotbalová Sparta se po necelém půlroce opět poohlíží po novém trenérovi. Pražský klub po odvolání Pavla Hapala zatím neupřesnil, jestli bude nového kouče hledat v Česku nebo v cizině. Experiment s italským trenérem Stramaccionim loni Spartě nevyšel, právě v Itálii je přitom k mání jeden volný trenér se zkušenostmi z AS Řím nebo Lazia, který dokonce mluví česky.
„Necítím se ještě starý a ještě mě to baví," prozradil český trenér žijící v Itálii Zdeněk Zeman. Je mu 71 let a případnou další nabídku - a to klidně i z Česka - by prý určitě zvážil. „V minulosti jsem mluvil často s českými kluby, ale nikdy se to neuzavřelo", prozradil.
Se Zdeňkem Zemanem o možném angažmá v minulosti neúspěšně jednali už představitelé Plzně i Slavie, jejich největší rival - pražská Sparta - ale zkušeného kouče proslaveného útočným fotbalem zvaným „Zemanlandia" dosud neoslovil. Případné nabídce z Letné by se přitom Zdeněk Zeman nebránil. „Mluvil bych s někým, jestli je možné s někým mluvit. Musí být ale zájem od nich, ne ode mě", říká Zdeněk Zeman.
Přestože v Česku nikdy netrénoval, zdejší ligu podrobně sleduje. Při návštěvách rodné země dokonce inkognito navštěvuje ligové zápasy.
Série tropických dní v Česku pokračuje
Česko trápí už několik týdnů nadprůměrně horké a suché počasí. Rtuť teploměru v některých dnech šplhá až nad 37 stupňů Celsia, například v Řeži u Prahy meteorologové naměřili 38 stupňů. Podle předpovědi vedra v Česku vydrží zřejmě celý srpen, ochlazovat se má až na konci měsíce.