Beseda v Belgii - jeden z nejstarších krajanských spolků
Spolek funguje už od roku 1904. Dnes pod vedením paní Olgy Schmalzriedové.
Jaké byly počátky krajanského sdružení v Belgii?
V Belgii tehdy působili kožešníci, hospodští, malí obchodníci, běžné profese. V roce 1904 pak přišel jeden krajan z Kolína nad Rýnem, který se sešel s krajany v hospodě. Slovo dalo slovo a 6. března 1904 sepsali stanovy a založili spolek. V době války, kdy byla napadená Belgie, přišlo složitější období. Belgičané vystupovali proti Čechům coby zástupcům Rakouska – Uherska. A dodnes máme zachovaný krásný poválečný zápis, kde se detailně popisuje, jak to tehdy za války bylo. Bylo to zajímavé období. Krajané pomáhali české Maffii (česká odbojová organizace během první světové války – pozn.redakce).
Spolek byl velmi aktivní v meziválečném období. Fungovala tu česká škola, loutkové divadlo. Máme z té doby ještě zachované loutky. Bylo slavné, hrálo na Grand Place.
Jak to bylo po druhé světové válce v éře komunismu?
V 50 letech to bylo těžké období, ambasáda chtěla mít vliv na krajanskou komunitu. Nastaly problémy mezi krajany, debaty o tom, kdo je a kdo není krajan. V zápisech se dochovaly i osobní spory. Osobně jsem přišla až v roce 1990, ale od předchozí předsedkyně vím, že Beseda se snažila pomáhat krajanům, aby mohli třeba navštívit rodiče v Československu. Záleželo samozřejmě na velvyslanci. Krajané objevili krajanský vojenský hřbitov Adinkerke. Ambasáda ještě za komunismu pořádala pietní akty a v této tradici se pokračuje až dosud.
Kolik Čechů dnes žije v Belgii?
To neví ani ambasáda, ale v době založení to bylo asi 20 lidí, pouze muži. To trvalo až do 50 let. V době, kdy jsem přišla do Besedy, bylo v našem spolku kolem stovky členů. Na zábavy však chodilo o hodně víc lidí. V 90 letech začal určitý útlum, řada krajanů se vracela kvůli restitucím. Dnes máme kolem stovky členů, ale sympatizantů je mnohem víc. A jsou to lidé, kteří přišli pracovat do evropských institucí. Velmi často to jsou provdané ženy.
Co všechno Beseda pořádá?
Od samého založení se vždy pořádali akce pro děti – Mikuláš, dětské soutěže, loutková divadla, vycházky do přírody. V červnu pak dětský den s grilováním. Pak děláme dýchánky spíše pro dospělé, promítáme filmy nebo pozveme divadlo nebo koncert nebo nějakého spisovatele. Měli jsme tu několikrát paní spisovatelku Milenu Štráfeldovou.
V roce 2010 tu vznikla Česká škola bez hranic, která se dnes už osamostatnila. Snažíme se být také filantropickým spolkem. V 90 letech jsme vybírali peníze na dětskou onkologii v Motole, na Bezručovu chatu. V posledních letech prodáváme knihy z pozůstalosti po krajanech, jejichž potomci už nemluví česky. Z vybraných peněz jdou peníze na Zajíčka na koni, pro děti postižené Downovým syndromem. Takže pokračujeme i v této bohulibé tradici.
Olga Schmalzriedová je předsedkyní krajanského spolku Beseda. Je provdaná za Američana, v Belgii žije od roku 1987, má čtyři děti. Věnuje se výuce češtiny.
