„Obsah filmu naprosto znevažuje práci dobrovolné organizace požární ochrany“: Miloš Forman slaví 85.narozeniny
85. narozeniny slaví režisér Miloš Forman. Jeden z představitelů tzv. nové vlny odešel po srpnové okupaci do Spojených států. Už tehdy byl uznávaným režisérem, stačí jmenovat filmy jako Hoří, má panenko nebo Černý Petr. A ve své tvorbě Forman pak neméně úspěšně pokračoval i v zahraničí.
Amadeus, Vlasy, Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Valmont patří mezi nejznámější Formanovy filmy, které natočil po svém odchodu z Československa. Mezi třemi, podle svého mínění nejzásadnějšími, jmenuje kurátor anglo-amerického filmu v Národního filmového archivu Věroslav Hába na prvním místě oskarový Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975:
„Film Přelet nad kukaččím hnízdem, je zařazen na poměrně vysoké místo v tzv. rejstříku významných amerických filmů, ať už z kulturního, historického nebo technického hlediska. Je to taková instituce, kam se každý rok vybírá 25 filmů, rejstřík tedy narůstá. A jestliže se Formanův film propracoval do tohoto rejstříku, tak si myslím, že je to velmi významné“.
Asi nejznámějším Formanovým filmem, je, alespoň v Česku, Amadeus. Částečně také proto, že se příběh o střetu geniality a průměrnosti několik let před Sametovou revolucí natáčel v Praze.
„Amadeus je nesmírně zajímavý film už jen tím, že byl americkou metodou natáčený v Československu. Ohromně zajímavě pracuje s nějakou historickou autenticitou prolínající filmový příběh s fakty. Spousta recenzentů měla problém právě s tím, že film nedodržuje historickou věrnost. Je to také nesmírně úspěšný film, a pokud jde o oskarová ocenění, tak byl ještě úspěšnější, než Přelet nad kukaččím hnízdem“.
Jako třetí zásadní film Formanovy americké kariéry vidí Věroslav Hába, možná trochu překvapivě kontroverzní snímek Lid versus Larry Flynt.
„Člověk nemusí nutně souhlasit s jeho vyzněním a uchopením jeho ´hrdiny´ Larryho Flynta, nicméně tím, že provokativním způsobem předestírá problém svobody, a tady je nutno zachovat technicitu otázky, nikoliv ten etický rozměr, tak v tom si myslím, že je to ve skutečnosti nesmírně odvážný počin. A tak bych řekl, že tyto tři filmy jsou z hlediska té americké Formanovy tvorby velmi významné“.
Žalujte soudruha Formana!
Na to, že jeho dílo vzbuzuje kontroverze, mohl být ale Miloš Forman zvyklý už z Československa. Stačí zapátrat v archivu, najdeme tam třeba dobovou debatu k filmu Hoří, má panenko.
I když se v ní konstatuje, že filmová kritika přijala tento film, prý až na dvě výjimky, více než kladně, a stejně tak řada diváků, existují i jiné názory.
„Znáte ten vtip: Tak se Pepíčku ještě chvíli pohoupej, a pak dědečka odřízneme? Tak asi tak na mě působil tento film. To je naprosto úpadkové, prostě, dekadentní film, který neměl být nikdy natočen“.
A takové názory převažují především u odborné požárnické veřejnosti, konstatuje moderátorka a uvádí příklady:
„Film Hoří, má panenko, na mě zapůsobil takovým dojmem, že po celou dobu promítání mi nepřišlo vůbec nic k smíchu. To za prvé. Za druhé - celý obsah filmu naprosto znevažuje celou práci dobrovolné organizace požární ochrany“.
„My už tady máme na 40 rezolucí okresních výborů Československého svazu požární ochrany, místních jednot Československého svazu požární ochrany. Máme tady ale i dopisy od občanů, kteří nejsou požárníky, píší nám, proč si necháme líbit, aby tento film běžel v našich kinech. Máme tady také dopisy, kde nám i národní výbory píší, že samy zakázaly promítání tohoto filmu. Dneska jsme dostali i dopis jednoho právníka, abychom režiséra, soudruha Formana, žalovali. My teď v poslední době, když se připravují volby do národních výborů, naši požárníci nám dneska říkají: My kandidovat nebudem, protože my jsme tak přece zesměšněni, jako nikdy předtím“.
Jak to tehdy dopadlo s kandidaturou našich požárníků do národních výborů, už dnes asi nezjistíme. Nicméně film Hoří, má panenko už léta patří mezi kultovní filmy české kinematografie.
