Srbští Češi masově o přestěhování do Česka neusilují
Česká velvyslankyně v Srbsku Ivana Hlavsová říká, že česká menšina v Srbsku udržuje intenzivní kontakty s mateřskou zemí, ale o hromadné přestěhování do staré vlasti navzdory pověstem neusiluje.
Nakolik je podle aktuálních údajů velvyslanectví početná česká menšina v Srbsku? V jakých podmínkách tito lidé žijí?
Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 se k české národnosti v Srbsku hlásí 1824 osob. Většina z nich žije v oblasti, které se říká jižní Banát, okolo obce Bela Crkva, ale Češi žijí i jinde v Srbsku, v Bělehradě i dalších částech země. Přišli tam před 200 lety, kdy habsburská monarchie po odchodu Turků potřebovala kolonizovat toto území. Lidé měli možnost získat půdu, což přilákalo lidi z Čech, Moravy i jiných částí monarchie. V současnosti je Banát národnostně nejrůznorodější oblast Srbska. Do roku 1918 se jednalo o rakousko-uherské území a vazby s českými zeměmi bylo naprosto běžné. Česká komunita byla tehdy násobně početnější. I v současnosti se většina lidí živí zemědělstvím. Jejich kontakty s mateřskou zemí jsou lepší a intenzivnější, než byly v minulosti. Za dob Československa a Jugoslávie to bylo dost obtížné, i kvůli politickým vztahům.
Koluje informace, že dost velká skupina srbských Čechů, padlo číslo 300 lidí, má zájem o repatriaci do České republiky. Víte o tom? Obrátil se někdo na velvyslanectví s takovou žádostí?
Byli jsme překvapeni, že když v Senátu tyto výroky zazněly. My jsme nezaznamenali v krajanské komunitě žádné takové impulsy. Přitom mohu říci, že velvyslanectví je s krajany v kontaktu, jestli ne denním, tak určitě každotýdenním. Komunikujeme se všemi krajanskými spolky. Chtěla bych se zmínit o tom, že životní úroveň Čechů v jižním Banátu je všeobecně nižší než životní úroveň v České republice, což platí o Srbsku obecně. Takže životní standart srbských Čechů odpovídá tomu prostředí, ve kterém žijí. Srbsko je chudší země než Česká republika, nicméně při našem kontaktu s českou komunitou jsme nezaznamenali, že až na malé výjimky, dané nějakým hendikepem nebo věkem, že by naši krajané žili ve vysloveně nedůstojných podmínkách. Česká republika už asi 20 let rozvíjí poměrně širokou škálu pomoci krajanům, která je zaměřena na dvě oblasti: zlepšení ekonomické a životní úrovně v prostředí, kde žijí a druhá je uchování jazyka a českých kulturních tradic.
Takže avizované tři stovky srbských Čechů se na Vás zatím s žádostí neobrátily?
Na naše velvyslanectví se nikdo v tomto smyslu neobrátil. Příslušníci té menšiny, jako krajanská komunita, mohou využít několik cest k získání jak trvalého pobytu, tak i zaměstnání v České republice.
Jak je ta procedura složitá? Jak dlouho trvá, než člověk všechno vyřídí a dostane povolení?
Pokud člověk dokáže svou příslušnost ke krajanské komunitě, což znamená, že na velvyslanectví přinese doklady, které doloží, že je českého původu, tak dostane potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě. To je první krok. S tímto potvrzením může na velvyslanectví požádat o udělení trvalého pobytu v České republice. To je administrativní proces, který trvá pár měsíců. Na základě udělení tohoto trvalého pobytu se může přestěhovat do České republiky a tady si hledat zaměstnání jako každý cizinec s trvalým pobytem.
Víme, že zapsat se na pohovor a podání žádosti trvá v některých zemích i několik měsíců. Například na Ukrajině je systém podávání žádostí na hraně kolapsu. Jaká je situace na velvyslanectví v Bělehradě, je možné si zde podat žádost bez potíží?
V Srbsku zvládáme přijímat žadatele na konzulárním úseku v rozumných lhůtách. Prosím, neberte mě úplně za slovo, ale obvyklá lhůta jsou přibližně dva týdny.
Stává se, že je osobě českého původu trvalý pobyt odmítnut?
Nemohu to vyloučit, ale nepamatuji si na takový případ. O velikosti krajanské komunity jsme mluvili. Pro vaši představu: za poslední zhruba tři roky jsme obdrželi asi deset žádostí o potvrzení příslušnosti ke krajanské komunitě. Žádostí o trvalý pobyt na základě tohoto potvrzení bylo od roku 2012 podáno sedm. Dvě ještě nebyly uzavřeny, teď si vybavuji, že jedna opravdu byla zamítnuta. To bylo z důvodu, že ta osoba nemohla doložit, že má jakési finanční krytí do začátku po přestěhování. Ostatní žádosti byly vyřízeny kladně.
Z těchto čísel vyplývá, že vyšší životní úroveň v Česku srbské Čechy nijak výrazně nemotivuje k přestěhování do staré vlasti…
Existuje ještě druhá možnost, která se netýká pouze krajanů, ale obecně všech cizinců. Pokud si někdo v České republice sjedná zaměstnání, může požádat o pracovní vízum nebo zaměstnaneckou kartu. Toho samozřejmě mohou využívat i krajané. Za rok 2016 naše velvyslanectví zpracovalo zhruba 350 žádostí z celého Srbska, za rok 2017 zatím asi 170. Počty žádostí od krajanů o tato víza jsou v řádech jednotek. Jak víte, česká ekonomika je v dobré kondici, zaměstnavatelé mají díky kulturní blízkosti zájem o srbské pracovníky. Poptávka po pracovních vízech stoupá, ne však mezi krajany.
Český stát platí krajanům učitele a buduje kanalizaci i čističky odpadních vod
Český stát se snaží pomáhat českým menšinám v zahraničí. Co konkrétně české úřady dělají pro srbské Čechy?
V oblasti kulturní a jazykové používáme řadu nástrojů. Ty hlavní jsou, že vysíláme učitele českého jazyka, vždycky na čtyři roky. Jeho úkolem je nejen učit češtinu, ale i napomáhat kulturnímu životu obecně. Dále, ministerstvo zahraničí finančně podporuje aktivy krajanských spolků. Spolkům v Srbsku každoročně rozdělujeme zhruba 600 tisíc korun. Mají možnost účastnit se letních kurzů češtiny v Dobrušce, mají možnost ucházet se o vládní stipendia, i když ta nejsou určena výhradně pro krajany. V ekonomické oblasti jsme do oblasti okolo města Bela Crkva za posledních 15 let vložili přes 50 miliónů korun. Jsou to čističky odpadních vod, kanalizace a další projekty zaměřené na to, aby se jim tam vedlo lépe.
Rozumím tomu správně, že české rozvojové projekty směřují do tohoto regionu právě proto, že tam žije česká komunita?
Ano, to byl ten prvotní impuls, proč jsme tam ty rozvojové projekty směrovali.
Řekněme si otevřeně, nesetkali jste se někdy s tím, že by vám krajané řekli, že tato pomoc je sice hezká, ale že by spíš chtěli něco jiného, třeba pomoc s repatriací?
Ne, nesetkali jsme se s tím. Samozřejmě nemůžu vyloučit, že jsou jednotlivci, kteří by se chtěli přesídlit. Ale jak jsem již popisovala, taková možnost existuje.
