Krajané na Ukrajině uctili památku československých obětí žitomyrského masakru
V roce 1938 bylo v Ukrajinské Krošně během jednoho dne zatčeno 52 mužů, kteří se již nikdy nevrátili ke svým rodinám. A v jediném dni, na svátek svatého Václava, 28. září 1938, bylo v utajovaném žytomyrském masakru zastřeleno 77 Čechoslováků, kteří byli obviněni z vykonstruovaného vyzvědačství. Byli pohřbeni v hromadném hrobě zalitém betonem. Důvodem bylo v podstatě jen to, že tito lidé chodili do Sokola. Tato masová vražda byla spáchána v době mnichovských událostí, kdy Sovětský svaz sliboval ohroženému Československu pomoc.
Mezi krajany, kteří položili květiny k pomníku, byla i sestra bývalého předsedy České besedy ve Lvově, pana Evžena Topinky. Ten se zcela náhodou před lety v žytomyrském archivu dozvěděl, že jeho dědeček, o němž mu úřady tvrdily, že zemřel přirozenou smrtí na Sibiři v 50. letech, byl ve skutečnosti zastřelen v Žytomyru už v roce 1938. Mezi popravenými byl například i Jan Březina (československý polární letec), který v roce 1937 jako jediný cizinec dobyl s ruskou expedicí Severní pól nebo elitní důstojník rakouské a později sovětské armády Vilém Lobkowicz, příbuzný biskupa Františka Václava Lobkowicze.
Své vzpomínky mi poskytly starší členky Krajanského spolku volyňských Čechů v Žytomyru, které měly někoho z rodiny v gulagu nebo mezi popravenými.
