Už vím, co budu číst - čeští spisovatelé o českých skladatelích
Naše první setkání s dobrou knihou a hudbou v hudebním salonku Veřejné knihovny J. Bocatia bylo neobvykle spojeno se křtem CD Česká hudba pro klavírní duo v provedení Ludmily Kojanové a Pavla Novotného, kteří jsou dlouholetí členové Českého spolku v Košicích. Na CD nosič nahráli skladby L. A. Koželuha, L. Janáčka, K. Husy, J. Nováka a A. Dvořáka.
O Leopoldu Antonínu Koželuhovi se dočteme v knize J. Racka Česká hudba. Koželuh byl dvorním kapelníkem na císařském dvoře Františka II. a po Mozartově smrti i dvorním skladatelem. Skladatelský odkaz Koželuhův je značně rozsáhlý. Napsal četné opery, kantáty, oratoria a asi 30 symfonií. Ukázku z jeho klavírní sonáty Fdur – Adagio zahráli manželé L. Kojanová a P. Novotný.
Leoš Janáček
V roce 1959 vyšla spisovatelce M. Trkanové kniha U Janáčků. Autorka knihu napsala podle vyprávění jejich hospodyně M. Stejskalové. Leoš Janáček miloval lidovou hudbu, ale „cesty za lidovými písněmi nebyly lehké a ty nejkrásnější se udržely většinou v zapadlých vesnicích daleko od vlaku a pořádných silnic.“ Ze čtené ukázky se posluchači také dozvěděli, že Janáček psal operu Její pastorkyňa až devět roků. Tato doba byla pro Janáčka velmi bolestná, zemřela mu milovaná dcera Oluška. Opera byla poprvé uvedena v Brně v roce 1904, protože ji Praha odmítla. V Národním divadle v Praze byla uvedena až v roce 1916. Byl to nejšťastnější den v Janáčkově životě. Opera měla obrovský úspěch.
Janáček psal i fejetony do Lidových novin. Patří k nim i jeden pod názvem Špačíček pán. Velice věrně vypodobnil L. Janáčka těsně po jeho smrti K. Čapek „…Nenasytná vnímavost a smyslová svěžest, celý ten radostný a načepýřený temperament tohoto sedmdesátníka – to byl ten nejmladší a nejrůžovější zjev mezi našimi zakaboněnými muzikanty.“
Max Brod je známý jako přítel a vydavatel děl F. Kafky. Ale Max Brod byl také velkou oporou Janáčkovi. Napsal jeho monografii v němčině. Mimo jiné i tuto informaci si můžeme přečíst v knize Můj Janáček od Milana Kundery, syna muzikologa a klavíristy Ludvíka Kundery, jehož studenty byli i Doc. MgA. L. Kojanová, Art. D. a Doc. MgA. P. Novotný, Art. D.
Muzikolog J. Šeda cituje L. Janáčka ve stejnojmenné knize: „Národní píseň – já v ní žiji od malička. V národní písni je celý člověk, tělo, duše, okolí, vše, vše. Kdo roste z národní písně, roste do celého života.“
Z Hanáckých tanců pro čtyřruční klavír si návštěvníci vyslechli Tetku, Kukačku, Kalamajku a Holubičku.
Karel Husa a Jan Novák
Karel Husa a Jan Novák mají jedno společné – oba se narodili v roce 1921.
Karel Husa je současný americký skladatel a dirigent českého původu. V USA působí od roku 1954. Jak se dostali L. Kojanová a P. Novotný k jeho notám pro čtyřruční klavír a o jejich korespondenci se skladatelem nám zajímavým způsobem vyprávěli oni sami. Jako ukázku z jeho tvorby zahráli Melancholickou píseň.
Jan Novák, český klavírista a hudební skladatel vystudoval v Brně, po roce 1968 emigroval. Zemřel v roce 1984 v německém Ulmu. Jeho manželka je klavíristka a ještě stále učí hru na klavír. Velice ji potěšilo, když se z nedávného telefonického rozhovoru s L. Kojanovou dozvěděla, že zde nejsou zapomenuty jeho klavírní skladby. Posluchači se seznámili s jeho krátkou skladbou „Čí sú hode, naše hode“.
Antonín Dvořák
Ze spisovatelské tvorby o Antonínu Dvořákovi jsme vybrali knihy O. Pražáka, J. Škvoreckého a J. Slavíkové.
O.Pražák v Knize Malá preludia – dětství a mládí slavných skladatelů také popisuje jak se A. Dvořák vyučil řeznictví, čemu se dle otce, který byl též řezníkem, měl celý život věnovat.
„Chodil jsem s otcem kupovat všelijaký boží dobyteček a když mi otec svěřil některý kus, jenž mi ve své bujnosti buď utekl, nebo mne bez dlouhých okolků vtáhl do rybníka, nebyla to situace právě záviděníhodná. Ale vždycky takové strasti mladého života mi oslazovala hudba, anděl můj strážný.“
Naštěstí zasáhl jeho učitel hudby a strýc, kteří otce obměkčili a A. Dvořák se mohl konečně plně věnovat studiu hudby. Je všeobecně známo, že A. Dvořák miloval lokomotivy a vše kolem nich. Kniha Scherzo cappriccioso je o americké cestě tohoto geniálního skladatele. Z úryvku dopisu Anny Dvořákové své sestře Josefíně si posluchači vyslechli co vše byl schopen „Dvořáček“ udělat, aby se dostal i bez perónního lístku na jedno obrovské americké nádraží, aby si mohl zblízka prohlédnout přijíždějící vlaky a hlavně lokomotivy.
J. Slavíková v knize Dvořák a Anglie popisuje devět Dvořákových cest do Anglie. V červnu 1991 mu Univerzita v Cambridge udělila doktorství honoris causa. Po této slavné ceremonii Dvořák dirigoval svoji Stabat mater a jednu ze svých symfonií. Sólisté dokonce přislíbili účast zdarma jako projev úcty k českému skladateli.
Poslední skladbou v podání L. Kojanové a P. Novotného tohoto literárně-hudebního odpoledne byla Sousedská – Slovanský tanec 6.
Křest nového CD
Po prezentaci hudebních skladatelů a některých jejich děl, které jsou na CD nosiči, bylo toto CD uvedeno do života. Křtu se ujali naši vzácní hosté muzikoložka L. Urbančíková a ředitel košické filharmonie J. Klein. Protože je na CD hodně skladeb inspirovaných moravskými lidovými tanci a písněmi, bylo symbolicky pokřtěno jalovcem z moravských Vizovic. CD Česká hudba pro klavírní duo vydal Český spolek v Košicích za finanční podpory Úřadu vlády SR, program Kultura národnostních menšin 2012. CD je možno zakoupit v prostorech Českého spolku v Košicích, Hlavní 70, 040 11 Košice, SR v úředních hodinách ([email protected], www.cske.sk). Zahájení a ukončení celého odpoledne se ujala jako vždy ředitelka knihovny K. Kernerová, ukázky četly E. Saloková, M. Kučerová, E. Balušíková.
