Eva Střížovská: Velké pláně

Obálka knihy "Velké pláně a další velké zážitky"

Velké pláně a další velké zážitky - tak nazvala publicistka a vydavatelka Českého dialogu Eva Střížovská svou další knihu o putování za českými krajany ve Spojených státech amerických. Po dvou předchozích knihách, které se věnovaly "českým stopám" v Texasu, zamířila tentokrát na Středozápad.

Navštívila přitom nejen iowské Cedar Rapids v Iowě, kde bylo v loňském roce znovu otevřeno České a slovenské národní muzeum a knihovna, ale i městečko Spillville s dvořákovskou tradicí, kterou tu dodnes pěstují bratří Klimeshové. Knížka přináší i několik historických pohledů na život českých přistěhovalců do Ameriky v 19. století, například i ukázky dopisů, které tehdy psali domů. Eva Střížovská se sama ráda věnuje zpěvu a hře na kytaru, tak ji zajímaly i české hudební tradice v Americe. A jako ouholetá vydavatelka časopisu český dialog nemohla pominout ani časopisy, které si Vydávali Češi v USA. Knížka přináší i řadu portrétů významných krajanských osobností, s nimiž se autorka v Americe setkala a spřátelila.

Ukázka z knihy: Turkey River


Že tady v Iowě mají kromě řeky Cedar i Žlutou řeku, mne trošku překvapilo, neb jsem si tento název spojovala vždycky se starou trampskou písní, která sentimentálně připomíná námořníka zbloudivšího do Číny. Ale ještě více překvapená jsem byla, když jsem se dozvěděla, že tady mají i řeku Volgu. S naší výpravou jsme se však prodrali malou zelenou džunglí a stanuli nad řekou jménem Turkey poblíž Spillville. Jméno má prý od krocanů, kterých tady byla spousta v době, kdy se sem Češi stěhovali. Samozřejmě je lovili a pochutnávali si na nich.Řeka je mírná, porost kolem příjemný a celé místo uklidňující a inspirující třebas k Humoresce. Dvořák tady trávil volné chvíle, odpočíval i chytal hudební motivy od šumících stromů, pějících ptáků, bzučících včel apod. A vůbec – jeho asistent, student Kovařík, syn učitele a muzikanta Kovaříka ze Spillville, sem Dvořáka zlákal hlavně proto, že mu zdejší krajina bude připomínat Čechy, po kterých se Dvořákovi tolik stýskalo. A to se skutečně vyplnilo…

Dnes je tu Dvořákův památník, kde se i Humoreska připomíná…