Baťovi opírají svou žádost o odškodné na Slovensku o Benešovy dekrety
Československé úřady po druhé světové válce nesplnily svou povinnost, která vyplývala z příslušného Benešova dekretu. Nestanovily totiž odškodné za majetek zabavený podnikateli Janu Antonínovi Baťovi. V Bratislavě to řekl právník Robert Cholenský, jenž zastupuje Baťovy příbuzné, kteří podali žádost slovenskému ministerstvu financí o vyplacení kompenzace za znárodněný majetek. Baťův vnuk John Nash odmítl komentovat výši odškodného, s níž by rodina byla spokojena. Slovenské ministerstvo financí potvrdilo, že žádost Baťových obdrželo. Úřad ji nyní analyzuje.
Rozhodnutí o výši kompenzace Baťova rodina přenechává slovenským úřadům. V případě neúspěchu je připravena se se Slovenskem soudit. John Nash naznačil, že Baťovi mají zájem o finanční kompenzaci, nikoliv navrácení majetku. Například Bojnický zámek, který patřil do Baťova impéria, by podle něj měl nadále patřit mezi "národní poklady" Slovenska. V případě získání odškodného hodlají Baťovi takto získanou částku investovat na Slovensku. Investice by patrně směřovaly do odvětí informačních technologií, ve kterém Nash v současnosti podniká.
Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Hodnotu Baťova majetku v zemi Nash odhadl na miliardy eur. Podle advokáta Cholenského se čtyři Baťovi příbuzní, kteří podali žádost o vyplacení kompenzace slovenskému ministerstvu financí, domáhají u českého soudu přiznání náhrady ve výši několika desítek milionů korun za nemovitý majetek, jenž byl Janu Antonínovi Baťovi znárodněn po válce v Česku. Proces začal letos v březnu.
Žádost o odškodnění na Slovensku podali Baťovi poté, co slovenská justice očistila Baťovo jméno. Slovenský soud letos na jaře zrušil trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil. V Česku se Baťa dočkal rehabilitace už v roce 2007. Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.
