Renata Pešková založila českou školu na Islandu

Milena Štráfeldová v rozhovoru s Renatou Peškovou (vpravo), zakladatelkou spolku Čeština na Islandu

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na Island. I zde totiž žije malá komunita zahraničních Čechů. Patří k nim i Renata Pešková, která v Reykjavíku založila českou školu. Ta sice nepatří do mezinárodní sítě Českých škol bez hranic, ale i na Islandu se v ní děti učí mluvit, psát, číst i zpívat česky. Paní Pešková je v těchto dnech na návštěvě v Česku, takže jsem ji mohla pozvat i do studia Radia Praha:

Máme jen matnou představu o Češích na Islandu. Ráda bych věděla, kolik jich tam asi žije?

"Na Islandu podle stránek ministerstva zahraničí žije asi sto Čechů a Slováků. Ten počet ale není přesný a zřejmě jich je tam daleko víc. Ti ale nejsou v té statistice."

Tam se ještě po rozdělení republiky nerozlišuje mezi Čechy a Slováky? Vy tam stále ještě žijete pohromadě, v jedné komunitě?

"To se nedá říct, i když ve světě jsou školy, které učí zároveň české i slovenské děti. U nás máme českou skupinu. Měli jsme ve skupině i slovenské děti, pak si ale Slováci chtěli založit vlastní skupinu."

My se k vaší škole teprve dostaneme. Mně teď ale jde o to, jestli ta komunita žije pohromadě. Stýkají se tam Češi se Slováky?

"Já bych řekla, že ano. Nelze to ale říct o všech, vztahy jsou různé. V zásadě ale ano."

Jak žijí Češi na Islandu? Jsou to většinou ženy, které se tam provdaly? Jakou tam mají profesi?

"Myslím, že to jsou většinou ženy. Nebo mladé páry, které se tam vydaly vydělat peníze v době, kdy Island ještě byl ekonomicky velice silná země. V současné době je tam poměrně vysoký počet rozvedených žen, které žijí samy, ale i dost spokojených párů, které vydržely to mezinárodní manželství. Pořád je tam ještě dost svobodných lidí, kteří buď pracují, studují, nebo cestují."

Takže práce pro Čechy tam stále je?

"Nezaměstnanost je poměrně malá, a pokud člověk nepohrdá určitými druhy práce, tak se práce najde. Přestože je to v současné době těžší, než to bývalo."

V jakých profesích se tam Češi uplatňují?

"Spousta lidí tam jede s vysokoškolským vzděláním, pak ale musí začít s prací, která není kvalifikovaná, protože neznají islandštinu.Češi, kteří tam ale žijí delší dobu, nacházejí dobrou práci. Právě díky svému vzdělání se ve chvíli, kdy se islandštinu naučí a od začátku měli dobrou angličtinu, dostanou do profesí, které v Čechách původně studovali."

Jsou tam nějaké významné osobnosti českého původu nebo s českými kořeny, které se tam ve své profesi dobře uplatnily?

Oslavy masopustu v české škole na Islandu | foto: Spolek Čeština na Islandu

"Já teď myslím na jednu maminku, jmenuje se Lenka Ptáčníková a je to šachová velmistryně. Je tam velice známá, protože šachy jsou nejenom oblíbeným koníčkem, ale přímo národním sportem. Ona učí šachy v mateřských školkách a v šachové škole."

Jsou tam nějací čeští muzikanti? Napadá mne to proto, že kdykoliv mluvíme o Češích v zahraničí, tak se dříve či později vždycky vynoří nějaký hudebník...

"A máte samozřejmě pravdu. Je tam pár, který žije už dlouho na Islandu, Lenka a Peter Máté. Peter je Maďar, který studoval v Praze. S Lenkou se vzali, odjeli na Island a oba působí nadále ve svém oboru. Peter je ředitelem hudební školy a klavíristou, a Lenka je varhanice a klavírní sólistka."

Žije většina Čechů přímo v Reykjavíku, nebo jsou rozptýleni po celém ostrově?

"Já bych řekla, že jsou v Reykjavíku a v okolí. Je tam několik komunit, které jsou samostatné, tvoří ale aglomeraci. V angličtině se nazývá Greater Reykjavík Area. Je to vlastně několik fjordů, které jsou sice srostlé, ale samostatné."

Jak jste se na Island dostala vy sama?

"Já jsem se za studií seznámila s manželem, který je taky hudebník, přestože já s hudbou mám jen málo společného. Chvíli jsme létali sem a tam a potom jsme se usadili na Islandu."

Žijete přímo v Reykjavíku?

"Já žiju přímo v Reykjavíku, do okolních komunit ale není daleko, takže máme všechno v dosahu."

My se teď dostaneme k té škole, kterou jste na Islandu založili. Jaká je její historie?

Děti v české škole na Islandu právě dostaly vysvědčení | foto: Spolek Čeština na Islandu

"Historie je velice krátká. My nejsme součástí České školy bez hranic, protože ta má velice přísná kritéria a ta my nesplňujeme počtem. Tam je potřeba, aby v ní za všech okolností bylo minimálně pět žáků. My jsme tak malá komunita, že bychom to nemohli zaručit."

Takže budeme říkat jen Česká škola?

"Česká škola na Islandu. Jmenujeme se Spolek Čeština na Islandu a to byl vždycky jeho účel - učit češtinu. Spolek vznikl v prosinci před půldruhým rokem, bylo to vlastně v době, kdy zemřel Václav Havel. Založili jsme jednak spolek a také jsme uspořádali vzpomínkovou akci, které se zúčastnili současný prezident i bývalá prezidentka Islandu. To byl vlastně takový smutný začátek naší historie."

Jak velké je vaše sdružení?

"Pravidelně na výuku češtiny nám chodí asi deset dětí, k tomu rodiče, vždy jeden Čech a jeden Islanďan. Spolek má celkem řekněme třicet lidí, včetně rodičů, dětí i kojenců."

Jak se tam čeština učí?

"My máme velkou podporu jednak od města Reykjavíku a jednak jsme v dobrém kontaktu s městskou knihovnou i dalšími institucemi, takže čeština se učí dobře. Máme tam zázemí, které potřebujeme k tomu, abychom mohli učit."

Potřebujete ale hlavně učitele. Máte je?

"Učitele máme. Jsou to dvě maminky, já a paní Zdeňka Motlová. Já jsem učitelka jazyků, ne ale češtiny, a Zdeňka Motlová už dlouho učí češtinu. Taky není svou původní profesí učitelka, alespoň se jí ale podařilo jet na kurz metodiky výuky českého jazyka, který je organizován v Čechách."

Je tam alespoň ta podobnost s Českou školou bez hranic, že se učí jednou týdně, ve větším bloku? A učí se jak jazyk, tak vlastivěda? Nebo máte úplně jiný způsob výuky češtiny?

"Tam podobnost není, protože my učíme opravdu jenom češtinu. My se přitom snažíme zprostředkovat i kulturu, písničky, pohybové hry, pohádky atd., setkáváme se ale jen jednou týdně na dvě hodiny, u starších dětí. A mladší děti jen na hodinu, ty by déle nevydržely s pozorností. Česká škola bez hranic vyžaduje vysloveně blok plus domácí úkoly, tam jsou daleko přísnější podmínky. Některé děti, které žijí na Islandu, se ale učí učivo České školy bez hranic a jezdí dělat komisionální zkoušky do Čech. Ty pak opravdu mají pět hodin týdně a domácí úkoly, v českých školách ale dostávají jedničky."

Jak škola dětem na Islandu jde?

"Já bych řekla, že dobře. Většina Čechů, o kterých já vím, jsou vzdělaní lidé, kteří vědí, že je důležité, aby se jejich děti jazyk učily. Mají možnost je ve škole i podporovat a pomáhat jim. Uvědomují si důležitost jazyka."


Tady náš rozhovor s Renatou Peškovou z Islandu na chvíli přeruším. Právě toto úterý totiž vyšla zpráva, že nová vláda Jiřího Rusnoka další rozvoj českých škol ve světě zřejmě nepodpoří. Jejich podporu navrhovala skupina poslanců z TOP 09, ODS, LIDEM i ČSSD. České školy by tak měly zaručené spolufinancování z českého státního rozpočtu. Podle předběžného stanoviska pro jednání vlády by tak ale vznikla nerovnost mezi soukromými zřizovateli. Dnes činnost českých škol ve světě koordinuje především sdružení Česká škola bez hranic. Těch je nyní devět a jsou financovány z darů i z ministerstva školství. Česká centra ve světě a naše zastupitelské úřady jim poskytují prostory.