V Daruvaru proběhlo sympozium o českém jazyce
V pátek 24. května 2013 se uskutečnilo v Českém domě v chorvatském Daruvaru první sympozium o českém jazyce. Jeho konání finančně podpořili Československý ústav zahraniční a Rada české menšiny v Chorvatsku.
Na sympoziu se sešla téměř stovka lidí – referujících, učitelů a studentů češtiny i zájemců o náš jazyk. Vzhledem k současnému stavu výuky češtiny a na základě svých kulturně-společenských aktivit se Svaz Čechů v Chorvatsku rozhodl zahájit tradici setkání s odborníky - lingvisty, literáty a pedagogy. Během nich by se všichni společně mohli zamýšleli nad aktuálními a novými potřebami, radit se o možnostech zkvalitňování a obohacování výuky češtiny. Stranou by nezůstalo ani téma krajanské činnosti či hledání užší spolupráce s českými a chorvatskými univerzitními bohemistickými pracovišti, se zastupitelskými orgány a s Československým ústavem zahraničním.
Protože bylo toto sympozium první, nebylo předem stanoveno žádné odborné téma pro referáty, účastníci se však shodli, že pro příští sympozium bude užitečné zaměřit tematiku jednání specifičtěji.
Úvodem sympozium pozdravili hlavní organizátoři - představitelé Svazu Čechů v Republice Chorvatsko, tedy předsedkyně Leonora Janotová a ředitelka a hlavní redaktorka nakladatelství Jednota Libuše Stráníková. Za hosty promluvil poslanec a zástupce starosty v Daruvaru Vladimír Bílek, náměstek velvyslance ČR Josef Zrzavecký a zmocněnec pro krajany MZV ČR Stanislav Kázecký. V odborné části programu pak vystoupili jednotliví referující s příspěvky na dílčí témata. Z České republiky jsme přijeli čtyři: z Karlovy univerzity v Praze prof. PhDr. Zdena Palková,CSc. (Kultura současné mluvené češtiny z pohledu fonetika), doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. (O dynamice současné české slovní zásoby), Mgr. Helena Stráníková (Jazyk příslušníků české menšiny v Chorvatsku) a z Masarykovy univerzity v Brně PaedDr. Ivo Martinec, CSc. (K problematice výuky českého jazyka v podmínkách české menšiny se zřetelem k běžně mluvenému jazyku). Česky o výuce a užívání češtiny v Chorvatsku informovali také domácí účastníci: Alen Novosad (Mediální technologie jako motivující prvek pro používání češtiny jako běžné mluvy), Jasna Filová (Vliv rozvoje technologií a společnosti na vývoj českého jazyka), Mgr. Libuše Stráníková (Jazyk české menšiny v Chorvatsku ve středu zájmu badatelů), Mgr. Věra Vystydová (Některé jevy v současném mluveném a psaném projevu uživatelů českého jazyka) a český učitel češtiny Mgr. Luděk Korbel (Možnosti rozvoje češtiny v krajanské komunitě a v jejich školách). Nakladatelství Jednota referáty souhrnně vydá v příštím čísle svého odborného periodika Přehled.
Během sympozia si vedle vlastního jednání měli účastníci možnost prohlédnout velmi zajímavou stálou výstavu dokumentů a fotografií, dokumentující tradice českých komunit (zejména od pol. 19. století přicházelo do Chorvatska nejvíc Čechů) a besed (od začátku předsednictví současné předsedkyně Svazu Čechů v roce 1988 se jejich počet zvýšil z 18 na dnešních 30!). Dále mohli navštívit české instituce v Daruvaru – školku F. Mravence, školu J. A. Komenského a českou knihovnu v Českém domě. Sympozium doprovázel zajímavý, zábavný a kvalitní kulturně umělecký program - divadelní vystoupení skvělého amatérského souboru v Dolanech a koncert české besedy Virotica.
První sympozium o češtině lze hodnotit jako velmi zdařilé, inspirativní a potřebné. Založení nové tradice setkání věnovaných péči o český jazyk jistě může iniciovat i přinášet cenné a plodné podněty i konkrétní kroky k tomu, jak zajistit češtině, aby byla jazykem nové generace českých menšin v zahraničí. Daruvar a Chorvatsko je jistě jedním z míst, ve kterých si skutečnou odbornou pozornost i organizační a finanční podporu krajané maximálně zaslouží. Měli jsme možnost přesvědčit se o tom, co tam čeština znamená, jak různorodě a bohatě žije, i jakou nenahraditelnou ztrátu by znamenal její úpadek. ČSÚZ si je situace vědom a jeho podíl na českých aktivitách v Chorvatsku je skutečně velký. První sympozium tento podíl nejen vysoce ocenilo, ale také jej podnětným způsobem využilo.
