Před dvaceti lety vznikl první krajanský spolek na Slovensku
Po rozdělení republiky vznikla na území samostatného Slovenska nová, česká menšina. Češi se hned od začátku sdružovali a zakládali krajanská sdružení. Na jejich historii, ale i na současné dění uvnitř komunity se blíže podíval Jiří Výborný z Českého spolku Bratislava:
Koncem jara 1993 v Bratislavě vznikl Spolek Čechů na Slovensku (SČS), který inicioval vznik poboček v dalších větších slovenských městech a stal se tak zárodkem pro všech dvanáct krajanských sdružení, jež v současnosti na Slovensku působí.
V dubnu 1994 se delegáti SČS ze sedmi slovenských měst rozhodli změnit jeho název na Český spolek na Slovensku. Až do svého rozpadu v roce 2005 byl největší krajanskou organizací s více než desítkou regionálních organizací a místních klubů po celém Slovensku. K jeho odkazu se dnes hlásí deset lokálních českých spolků, přičemž dva další už ukončily svoji činnost. Nově naopak vznikl nejmladší Český spolek ve Staré Ľubovni. Nejlepší podmínky pro svoji činnost (včetně podpory města) našli krajané v Košicích, kde v současnosti sídlí už tři krajanská sdružení. Svůj původ v prvním SČS má například i Klub občanů ČR v SR a další krajanská sdružení.
Většina českých spolků po dvaceti letech existence bojuje s úbytkem členů, i s jejich pokročilým věkem, protože se jim nedaří oslovit střední a mladší generaci. Příčiny tohoto stavu lze hledat ve více rovinách. Tou rozhodující je zřejmě rychlý úbytek obyvatel Slovenska hlásících se k české národnosti. Podle sčítání lidu mezi lety 2001 a 2011 jejich počet klesl o třetinu na současných přibližně 30 000. Neméně důležitým důvodem je však i hledání nové náplně krajanského spolku.
Navíc současná doba nepřeje sdružování ani z hlediska pracovní vytíženosti, takže je zřejmé, že nezájem o spolkovou činnost se netýká jen krajanů. S nezájmem o české spolky nepochybně souvisí i nepochopení existence české menšiny na Slovensku, jež byla doposud považována jen za jakýsi důsledek společného státu po r. 1918. Přitom přítomnost „Boemi“, konkrétně v oblasti Nitry, je doložena už v nejstarší uherské kronice. Přesto Češi ani Moravané nikdy na Slovensku nevytvořili samostatnou komunitu jako jiné menšiny, ale po dlouhá staletí se dokázali – i díky blízkému jazyku a kultuře – rychle asimilovat, a podobný proces pokračuje i v současnosti.
