Co nejvíc zajímá turisty v Praze? Asiaty památky, Evropany i jídlo a zábava, zjistili vědci
Asiaté do Prahy jezdí hlavně za atraktivními památkami, turisty z Evropy kromě toho zajímá také gastronomie a zábava. Vyplynulo to z analýzy zaměřené na chování a typologii turistů navštěvujících českou metropoli, kterou si u Akademie věd nechala vypracovat společnost Prague City Tourism. Ta totiž chce do české metropole přivést i kultivovanější a movitější klientelu.
Výsledky vědeckého výzkumu Prague City Tourism využije v několika oblastech. Jak pro marketing města, tak i při tvorbě nových produktů a služeb. Podle společnosti sofistikovaná klientela přináší vyšší příjmy do ekonomiky cestovního ruchu, kde v evropském žebříčku výdajů návštěvníků Praha dosud významně zaostávala. Zahraniční turisté zde totiž oproti jiným evropským městům mnohem méně utrácejí. Například za rok 2019 utratili v českém hlavním městě pouze 5,6 miliardy amerických dolarů, přitom v jen o trochu menším Amsterdamu nechali za stejné období dvojnásobek. Ve srovnání s Paříží je rozdíl téměř trojnásobný.
Výzkum Akademie věd byl rozdělen do dvou částí – humanitní, zaměřené na konkrétní příběhy, které si jednotlivé národnosti s Prahou spojují a část společenskovědní, která se zase zaměřila na zkoumání jejich typologie a chování.
„Analýza nejrůznějších typů dostupných dat o turistech přijíždějících do Prahy poskytla důležité informace o jejich chování, preferencích a zájmech. To umožnilo lépe zacílit i narativy, které byly kolegy z humanitně orientovaných ústavů Akademie věd vymýšleny „na míru“ návštěvníkům z nejvýznamnějších zemí, odkud turisté do Prahy přijíždějí“, přiblížil Tomáš Kostelecký, koordinátor výzkumu ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Z výzkumu vyplynulo, že například zatímco asijští cestovatelé při výběru destinace dají především na doporučení rodiny a známých, Britové, Francouzi nebo Američané hledají informace k cestování především na internetu. Výzkum také ukázal, že nejvíce v metropoli utrácí turisté ze Spojených států, naopak nejšetrnější jsou Poláci.
„Jedná se o mezinárodně ojedinělý přístup k destinačnímu managementu, kdy využíváme i poznatků humanitního výzkumu pro strategické zacílení na bonitní klientelu. Ta je ochotna utratit více peněz za kvalitní nabídku produktů a služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou. Je to další krok ke zvýšení příjmů cestovního ruchu v metropoli,” vysvětlila místopředsedkyně Prague City Tourism Jana Adamcová.
Místa z fotografií nebo z oblíbených seriálů
Prague City Tourism využije vědecké poznatky také pro aplikaci, která bude sloužit jako personalizovaný průvodce po Praze. Obsah se bude lišit právě v závislosti na tom, odkud turisté pochází. Dostupný bude pro cestovatele z deseti zemí, odkud nejčastěji přijíždějí.
„Zaměření na asijské publikum s sebou nese jistá specifika. Na rozdíl od Spojených států či evropských zemí je historických styčných bodů jen velmi málo a současně nelze předpokládat jakoukoli sofistikovanější znalost Prahy či české kultury,“ upozornil na webu společnosti Jakub Hrubý, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd.
Asijští turisté podle něj přijíždějí za památkami, které znají z fotografií, anebo za místy z jejich oblíbených seriálů, jako v případě korejského Lovers in Prague/Milenci v Praze. Celkově je ale pro mnohé z nich Česko součástí exotické evropské kultury a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou často pod jejich rozlišovací schopnosti.
„Proto jsme se rozhodli až na několik výjimek pojmout narativy určené asijským turistům jinak a soustředit se na určité fenomény. Příkladem může být fenomén pití kávy, díky němuž můžeme asijským turistům představit jak minulost v podobě historických kaváren vídeňského nebo pařížského typu, tak současnost vyhlášených baristů; anebo tradice pěstování vína na území Prahy a s ním spojená kultura jeho konzumace,“ vysvětlil vědec.
V neposlední řadě data vědců poslouží také při vývoji nového destinačního webu. Jeho obsah se bude také proměňovat podle toho, odkud návštěvník pochází. Turista z Izraele na něm najde zcela odlišné informace než třeba cestovatel z Polska, který má jiné kulturní a sociologické zázemí a od návštěvy metropole má jiná očekávání. Výsledky výzkumu zohlední PCT také při tvorbě nových produktů a služeb, například turistických tras nebo kultivovaných suvenýrů.
