Sněmovna schválila zákon o úložišti jaderného odpadu, obcím právo veta nedala
Stanovit pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu má zákon, který dnes schválila Sněmovna. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Na rozdíl od vládní předlohy nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Normu, kterou podpořilo 167 ze 177 přítomných poslanců, nyní dostane k projednání Senát.
Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že zákon má pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).
Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje 56 měst, obcí i spolků, zákon odmítá. Nepodpořil slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě, řekl ČTK mluvčí platformy a starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD). Právě v blízkosti Horažďovic je jedna ze zvažovaných lokalit pro stavbu úložiště - Březový potok.
