Kaly z čistíren odpadních vod jako hodnotné hnojivo, na efektivní využití přišli ostravští vědci
Čistírenský kal je materiál, kterého je v čističkách odpadních vod přebytek. V Česku se ročně vyprodukuje zhruba 750 tisíc tun těchto kalů. Jsou bohaté na živiny a organickou hmotu, stejně tak ale obsahují nebezpečné složky. Vědci z Technické univerzity Ostrava díky zvláštní metodě kompostování přeměnili tyto kaly na nový substrát pro výživu rostlin v zemědělství a lesnictví.
Kaly z čistíren odpadních vod se jako hodnotné hnojivo používaly na zemědělské půdě v Česku už od počátku minulého století. Obsahují totiž organické látky, dusík, fosfor a další živiny, které jsou pro rostliny prospěšné.
V posledních desetiletích se ale diskutuje o jejich možném negativním vlivu díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek. Právě způsob, jak zabránit případnému přenosu škodlivých látek nebo patogenů na zemědělskou půdu či plodiny byl jeden z úkolů řešitelů projektu.
„Naším úkolem byl výzkum a vývoj technologie zpracování odvodněných kalů z komunálních čistíren odpadních vod do podoby materiálu využitelného jako substrát pro pěstování rostlin. Díky podrobné chemické analýze kalů z komunálních čistíren odpadních vod zejména z Moravskoslezského a Jihočeského kraje jsme zjistili, že surové nekompostované kaly není vhodné jako příměs do substrátů používat. Proto jsme vyvinuli a vyrobili laboratorní kompostér pro kompostování kalů s dalšími organickými materiály,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu Kateřina Chamrádová z Technické univerzity Ostrava.
Mohou nahradit tradiční substráty
Kompostér, který sestrojili, do směsi přivádí jen určité množství kyslíku. Nový druh substrátu z kalů už vyzkoušeli při výsadbě rostlin.
„Testování jsme prováděli tak, že jsme použili tyto substráty pro pěstování rostlin – používali jsme ječmen. Tyto substráty jsme pak porovnali s komerčním substrátem a zjistili jsme, že růst rostlin je srovnatelný, v některých případech dokonce vyšší než jsou komerční substráty,“ popsal Českému rozhlasu biofyzik Daniel Vrábl z přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Podle Kateřiny Chamrádové účinnost nového hnojivého substrátu otestovali vědci i díky spolupráci se Školním lesním podnikem Mendelovy univerzity ve Křtinách na sazenicích listnatých a jehličnatých stromů, které jsou nejčastěji využívány při výsadbách v lesích. Jednalo se o modřín, borovice, dub nebo buk.
„Z výzkumu vyplynulo, že substráty vyrobené specifickou metodou kompostování mohou účinně nahradit tradiční substráty s vysokým podílem vzácné rašeliny a průmyslová hnojiva, jejichž používání se míjí s principy cirkulární ekonomiky. Přeměna kalů na substráty tak nabízí šetrnou a dlouhodobě udržitelnou alternativu pro zemědělství a lesnictví. Substráty lze také využít k rekultivacím,“ shrnula závěry Chamrádová.
