Tajné naleziště na severním Plzeňsku odhalilo stovky zlatých a stříbrných mincí

Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem 500 zlatých a stříbrných keltských mincí, 80 kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z 6. až 1. století před naším letopočtem. Na rozsáhlé ploše 12 až 16 hektarů nalézají archeologové od roku 2021 v mělčích vrstvách zeminy náhodně roztroušené předměty v místech, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo. Díky tomu, že se jim podařilo důsledně utajit naleziště a ochránit ho před rabováním a nelegálními nájezdy hledačů pokladů s detektory, považují zachovalou lokalitu za výjimečnou ve středoevropském kontextu. Novinářům to řekl ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Místní archeologové spolupracují s odborníky z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Podle ředitele ústavu Jana Maříka zmizí kvůli nelegálním hledačům z českých polí a lesů ročně až kolem 100.000 archeologických nálezů, z velké části právě minci z mladší doby železné. Příběh zdejšího naleziště měl ale jiný osud. Začal jednou nalezenou mincí, zlatým statérem někdy z druhého století před naším letopočtem. Našel ji sice také amatérský hledač s detektorem, byl to ale jeden z těch, kteří aktivně spolupracují s archeology, takže nález odevzdal. Až když se postupně dařilo nacházet další mince, odborníci si uvědomili, jak významnou lokalitu zkoumají. Její příběh se ale zatím musí pokusit odhalit, uvedl vedoucí vedoucí projektu, archeolog David Daněček. Našlo se velké množství mincí s ryzostí zlata přes 90 až po 99 procent, zlatých valounků i slitků, nenašly se ale zatím jednoznačné doklady trvalého osídlení.