Vědci: Bánovský poklad patřil zřejmě pravěké velmožce z elity napojené na Jantarovou stezku

Železná sekera, bohatý kroj, různé bronzové šperky s jantarovými a skleněnými korálky. Poklad z Bánova na jihovýchodě Moravy zkoumají odborníci už šest let. Analýzy odhalily, že šlo o předměty, které byly společně uloženy do země v době železné, a to v průběhu určitého rituálu. Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd, Univerzity Palackého a Karlovy univerzity také zjistili, že věci zřejmě patřily velmožce, která dohlížela na část Jantarové stezky.

Bánovský poklad objevil v roce 2017 pomocí detektoru kovů občanský spolupracovník. Podle vědců bylo už tehdy jasné, že jde o mimořádný objev, což podle nich potvrdil následný výzkum.

„Bánovský poklad ukázal, nejen proč byl uložen a kým, ale také odhalil, že minimálně 'bánovská horda či tlupa' byla napojena na významnou pravěkou obchodní cestu - Jantarovou stezku,“ uvedl v tiskové zprávě Akademie věd Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu.

Analýza terénu, studium jednotlivých předmětů i série přírodovědných výzkumů ukázaly, že Bánovský poklad představuje depot. Tedy soubor předmětů, které byly společně do země záměrně uloženy v průběhu určitého rituálu.

Depot se kromě sekyry a keramické nádoby skládal ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových spon, náramků, vlasových ozdob, náušnic a dalších šperků a dvou železných opaskových kruhů. V souboru šperků se našly desítky skleněných a zhruba 2000 jantarových korálků.

„Byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ přiblížil vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého.

Z různých koutů Evropy

Mimořádně bohatý kroj podle odborníků zřejmě patřil ženě s významným společenským postavením, která by podle vědců měla patřit do velmožské rodiny. Vznikl ve starší době železné, někdy v letech 575–550 před naším letopočtem. Jednotlivé části pokladu pochází z různých částí Evropy.

„„Díky přírodovědným analýzám, které provedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, víme, že jantar pochází z oblasti Pobaltí,“ upřesnil Martin Golec. Část bronzových šperků, například takzvané dračí spony, byla podle vědců přenesena z území dnešního Slovinska. Odtud také pravděpodobně pochází samotná technologie výroby skleněných korálků. Možné je ale podle vědců i to, že mohly být tehdy vůbec poprvé vyrobeny na území dnešního Česka.

Rekonstrukce rozmístění šperků a dalších artefaktů z bánovského depotu na postavě ženy|Foto: Archeologický ústav AV ČR

Výzkum podle odborníků dokazuje souvislost mezi Bánovským pokladem a jeho tehdejšími majiteli a Jantarovou stezkou, prastarou obchodní trasou, která spojovala sever Evropy (pobřeží Baltu) s civilizačním centrem kolem Středozemního moře, kde byl o jantar velký zájem.

Stezka vedla i přes území dnešní Moravy. Část luxusních bronzových šperků v pokladu tak mohla majitelka vyměnit právě za jantar. Jednotlivé úseky Jantarové stezky ovládaly a kontrolovaly místní elity, které z tohoto čilého obchodu těžily.  „A právě k této elitě, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila i žena z Bánova,“ uvedli Jaroslav Bartík a Tomáš Chrástek z Archeologického ústavu, kteří depot dokumentovali přímo v terénu.