Duchcovský poklad přinesl nové poznatky. Vědci našli důkaz o migraci Keltů
Slavný Duchcovský poklad odhalil vědcům nové poznatky o migraci Keltů ve čtvrtém století před Kristem. Tým odborníků z Archeologického ústavu Akademie věd, který bronzové šperky z pokladu zkoumal pomocí chemické materiálové analýzy, zjistil, že pocházejí z různých částí Evropy. Toto zjištění přispívá k názoru, že Keltové napříč kontinentem hromadně migrovali.
Duchcovský poklad patří mezi největší české prehistorické poklady. Bronzový kotel naplněný tisíci různými bronzovými šperky našli v roce 1882 dělníci ve vřídle termálního Obřího pramene nedaleko vesnice Lahošť u Duchcova. Byl tam uložený zřejmě z rituálních důvodů ve 4. století před Kristem, kdy prameny patřily k oblíbeným obětištím.
Část pokladu byla podle Archeologického ústavu rozebrána už krátce po objevu a je tedy náročné odhadnout jeho původní velikost. Odborníci se domnívají, že mohl obsahovat na 4 tisíce bronzových šperků. Každopádně potvrzeno je 1600 kusů, z toho většina zůstala v tuzemských institucích - putovaly do Národního muzea v Praze a do muzea v Teplicích, část šperků se dostala do sbírek Přírodovědného muzea ve Vídni.
Tým z Archeologického ústavu se nedávno pustil do zkoumání pokladu moderními analytickými metodami. Vědci využili část uloženou v Regionálním muzeu v Teplicích, ze které vybrali 50 předmětů. Výsledek zkoumání přinesl překvapivé informace o kulturních a socioekonomických vztazích ve střední Evropě.
„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení například vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ uvedla vedoucí týmu Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu Akademie věd.
Gesto sjednocení nebo usmíření
Vědcům se tedy podařilo prokázat, že komunity, které se na rituálu podílely, pocházely z různých koutů Evropy. Po dlouhá desetiletí diskutovaná otázka, zda Keltové hromadně migrovali, či ne, tak podle nich získává jasnější obrysy postavené na vědeckém základě.
„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí,“ vysvětlila archeoložka Danielisová.
Pro srovnávací analýzu vědci vůbec poprvé využili artefakty ze slavného nálezu z termálního pramene u Duchcova a šperky ze soudobých laténských pohřebišť. Data pak vyhodnotili pomocí počítačových vícerozměrných statistických metod a porovnali s ložisky barevných rud na území širší střední Evropy. Kromě skupiny šperků, jejichž původ sahal do Švýcarska, vědci identifikovali třeba i části shodné s ložisky v Německu, ale i v Krušných horách.
„Na základě našeho výzkumu lze usuzovat, že se na našem území ve 4. století před naším letopočtem sešlo několik různých skupin, které pocházely doslova z různých koutů střední Evropy. Rituál uložení pokladů do pramene, který obsahoval jejich osobní šperky, byl každopádně velice významnou událostí odkazující podle dosavadních poznatků na svázání lidí různého původu s posvátným prvkem krajiny, ve které žili. Mohl tedy znamenat gesto sjednocení nebo usmíření a dobře odráží tehdejší poměry v turbulentní době válečných konfliktů a migrací,“ konstatují vědci.
Komiks o Duchcovském pokladu
Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Archeological Science. Kromě publikací odborných článků se ale vědci vydali i směrem, který není pro českou vědeckou obec vůbec obvyklý. O okolnostech nálezu Duchcovského pokladu v Obřím prameni a o svém pohledu na příběh, který stál za jeho uložením, připravili komiks. Začíná příběhem, který uložení pokladu mohl předcházet.
