Keltský poklad na Plzeňsku: Na utajeném místě archeologové objevili stovky zlatých mincí a šperků
Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové šperky či spony našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Jde přitom o oblast, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo. Přesné místo však odborníci tají, aby ho ochránili před zloději a hledači pokladů.
Lokalitu datovanou do pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy do 6. až 1. století před naším letopočtem, zkoumají odborníci z pražského Archeologického ústavu Akademie věd a Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici již pátým rokem. Unikátní předměty našli náhodně roztroušené v mělčích vrstvách zeminy.
„Hlavním cílem projektu bylo v prvé řadě zachránit movité archeologické nálezy, které jsou bezprostředně ohroženy nelegálními hledači, orbou a přírodními vlivy,“ vysvětluje ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík. Dodává, že právě kvůli těmto nelegálním hledačům zmizí z českých polí a lesů ročně až kolem 100 tisíc archeologických nálezů, mnohdy právě keltských mincí.
Díky pečlivému utajení lokality se archeologům podařilo prozkoumat rozsáhlou plochu o velikosti 12 až 16 hektarů a získat neobyčejné artefakty: kolem 500 zlatých a stříbrných keltských mincí s ryzostí zlata od 90 až do 99 procent, 80 kusů sekaného zlata, zlaté a bronzové šperky a jejich fragmenty, a také různé drobné předměty jako spony, jehlice či závěsky. Mezi bronzovými nálezy je i malá figurka koníka.
Podle odborníků jde o jedno ze tří nejvzácnějších keltských nalezišť v Česku. Archeolog z Muzea a galerie severního Plzeňska Daniel Stráník zdůrazňuje mezinárodní význam nálezu:
„Mezi zlatými a stříbrnými mincemi jsou i ražby dosud neznámé, které mohou pozměnit dosavadní pohled na keltské mincovnictví v Čechách. Unikátní je také získaný soubor zlatých šperků z doby halštatské.“
Mince z místního zlata?
Archeologové upozorňují, že ačkoli lokalita svou rozlohou i některými nálezy připomíná menší keltská centra známá z Rakouska nebo Moravy, chybí zde jednoznačné doklady každodenních činností prokazujících trvalé osídlení.
„Mohly se tady pohybovat desítky, stovky osob, ale nevíme, jestli se tady pohybovaly každodenně, tedy jestli to bylo trvalé sídliště, nebo jestli ta lokalita neměla třeba nějaký sezonní charakter, kdy se zde lidé opakovaně setkávali za účelem obchodu, možná redistribuce nějakých zdrojů a surovin, zlata a tak dál," uvedl Vedoucí archeologického týmu David Daněček.
Archeologové předpokládají, že velmi drobné předměty tu lidé ztráceli třeba při obchodu. Mince, které zde byly nalezeny, mají průměr do 1,5 centimetru, většina je ale ještě menších rozměrů. Zlaté statéry váží od necelého půl gramu až do přibližně 8,5 gramu, stříbrné oboly jsou ještě drobnější – váží jen desetiny gramů a mají průměr několika milimetrů.
Na výjimečnosti by podle odborníků lokalitě mohlo ještě přidat, pokud by se potvrdila domněnka, že se zde razily mince z místního zlata. „Ta naše lokalita se nachází v oblasti, která je zlatonosná,“ uvedl Daněček. Moderními izotopovými metodami se chtějí vědci pokusit prokázat, jestli je nalezené zlato lokálního původu nebo sem přišlo z trhů z mnohem větší vzdálenosti.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
