Řehka na shromáždění velitelů kritizoval byrokracii a pomalé procesy v armádě
Stavu české armády i ruské válce proti Ukrajině se v projevech při zahájení velitelského shromáždění věnovali prezident Petr Pavel, náčelník generálního štábu Karel Řehka i ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS). Velmi kritický byl zejména Řehka, který varoval především před byrokracií a pomalými procesy, které se neadaptují na současné potřeby. Vojáci musejí podle Řehky víc času trávit na cvičištích a střelnicích, méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Do konce ledna bude šéf armády chtít po svých podřízených konkrétní plány na zjednodušení procesů v jejich oblasti. Náčelník generálního štábu také podotkl, že co se týče personálu, má armáda dva problémy. Jedním je neplnění starých cílů, ačkoli nové budou ještě náročnější. Je podle něj potřeba zefektivnit stávající systém, zlepšit nábory a komunikaci. Druhou potíží armády je, že neexistuje systém, který by generoval a obnovoval dostatečně velkou zálohu ozbrojených sil, a ani legislativa, která by to napravovala. Podle Řehky má armáda nachystanou tzv. koncepci mobilizace, v níž navrhuje řešení založená primárně na dobrovolnosti. Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení. řehla také označil za pravděpodobné, že dnes se jednalo o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci.
Podle prezidenta Pavla musí být armáda moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá, aby mohla reagovat na potřeby doby. Například závěry z posledního velkého krizového cvičení v ČR podle hlavy státu dále ukazují, že existují zásadní problémy. O nutnosti další modernizace armády hovořila i Černochová. Názory, že drony nebo umělá inteligence nahradí třeba těžkou techniku a člověka, jsou podle ní pomýlené. V končícím volebním období se podle ministryně podařilo nastartovat krizové, personální, akviziční i legislativní procesy. Obrana za jejího vedení uzavřela 49.000 smluv za 590 miliard korun, většinou s českými dodavateli. Nábor do armády a jejích záloh podle Černochové roste.
V souvislosti s válkou na Ukrajině a jejími důsledky Řehka uvedl, že největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika. Moskva je podle něj stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít. Podle Pavla se příliš nerýsují vyhlídky na konec války a pokud přeci jen nějaké ano, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřující k těžkému kompromisu. Ten bude podle hlavy státu mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu. Český prezident míní, že Rusko nemá zájem na mírové koexistenci. Pavel se vrátil také k programovému prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. Uvedl, že naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky.
