Tři roky od napadení Ukrajiny. Cílem agrese je vymazat zemi z mapy, řekl prezident Pavel
Cílem ruské agrese je vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy. Prezident Petr Pavel to řekl v projevu přes video na konferenci Ukrajiny a partnerských zemí. Vyjednávání musí začít přiznáním toho, kdo je agresor a kdo oběť, dodal.
Americký prezident Donald Trump naopak naznačuje, že za rozpoutání války nese odpovědnost Ukrajina. Prohlásil například, že Ukrajina neměla "nikdy začínat" válku. Jeho slova ale vyvolala ve světě řadu nesouhlasných reakcí.
Ruská vojska sousední zemi napadla právě před třemi lety. Výročí invaze si v Kyjevě připomínají představitelé institucí Evropské unie a také vrcholní představitelé Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska či pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl propuštění úplně všech zajatců z obou stran.
Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že válka na Ukrajině se nás týká více, než si mnozí možná chtějí připustit. Pokud země padne, budou hranice konfliktu o krok blíže našim domovům. Solidaritu napadené zemi dnes vyjádřila řada dalších především koaličních politiků.
V Česku je nejvíc držitelů dočasné ochrany na obyvatele
V polovině února mělo v Česku aktivní dočasnou ochranu 397.393 lidí. "Česko je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem," připomněla mluvčí ministerstva vnitra.
Podle ministerstva práce legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků. Státem hrazené ubytování v současnosti využívá pouze minimum osob, přibližně 600.
Běženci, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos také změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem nejméně 440.000 korun hrubého. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by ale tyto podmínky splnila malá skupina lidí.
Průzkum: Rychlé mírové řešení
A jak se dívají po třech letech války Češi na Ukrajince? Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT).
Menší přízeň mají po třech letech ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Průzkum proběhl ještě před jednáním USA a Ruska a kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podobně dopadl i průzkum agentury STEM.
"Téměř všichni podporují různé humanitární formy pomoci. Ale s tou vojenskou pomocí se pojí nějaký strach. Dále je tady poměrně silné přesvědčení, že už jsem pomohli strašně moc té Ukrajině, a že teď už je to spíš o tom, směřovat to ke konci toho konfliktu," říká analytik STEMu Jiří Táborský. Průzkum se ptal lidí také na to, jak příchod ukrajinských uprchlíků zvládla česká vláda.
"Říkají, že to zvládla velice dobře, že zajistila bydlení pro uprchlíky, sociální smír, s čímž se identifikuje přibližně 25 procent lidí. Pak jsme tam měli variantu, že vláda toho pro uprchlíky moc neudělala, že zpřísňuje podmínky a jsou tady časté legislativní změny, s tím se identifikuje asi 6 procent lidí. Nejvíc lidí se našlo ve výroku: přijde mi, že toho vláda dělala pro uprchlíky až moc. V době, kdy naši chudli a ceny energie rostly jako nikdy, tak vláda všechnu pozornost věnovala cizím."
Související
-
-
Tři roky bolesti i naděje: Česká podpora Ukrajincům trvá
K příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v České republice uskutečnily desítky akcí.
