Radkikou: Magický svět, který propojuje děti, rodiče i dvě kultury
Radkikou je nový umělecký projekt Radky Salcmannové, který vznikl na pomezí dvou světů — českého a amerického. V galerii Emila Kosy Jr. na Generálním konzulátu České republiky v Los Angeles představila knihu, ilustrace i sběratelské postavičky, jež dětem pomáhají hledat identitu a rodičům otevírají otázky kulturního dědictví.
Co se skrývá pod názvem Radkikou?
Radkikou je kouzelný příběh plný dobrodružství, který v sobě nese mnoho pravd pro malé i velké čtenáře. Je to vyprávění o objevech, které mění naše pohledy na svět, a oslava všech podob lásky, rodiny, přátelství i samotného života. Příběh je rozdělený do devíti kapitol, z nichž každá představuje jednu postavu — průvodce magií, štěstím a pocitem sounáležitosti.
Do Los Angeles jste přišla v roce 2017 jako módní návrhářka a tvůrkyně masek. Na výstavě se ale představujete jako autorka dětského příběhu. Co se změnilo?
Hlavní změnou bylo to, že jsem se stala maminkou. Chtěla jsem najít nový způsob tvorby, který by mě naplňoval a zároveň umožnil, aby se do něj mohl zapojit i můj syn. Začala jsem vyrábět hračky a přemýšlet nad filmovým příběhem. Napsala jsem třicetistránkový scénář — a z něj nakonec vznikla 120stránková knížka.
Znamená to, že jste módní tvorbu opustila?
Covid tenhle úsek mé tvorby úplně přerušil. V té době jsem otěhotněla a veškerou energii jsem věnovala mateřství. To jsou dvě životní události, které se s módou příliš neslučují. Nemyslím si ale, že jsem s módou skončila. Ráda bych se k ní jednou vrátila — třeba formou kostýmů pro film nebo divadlo, které mě stále velmi inspirují.
Knížka Radkikou je i obrazem americko‑české rodiny. V čem jsou největší rozdíly?
Je jich opravdu hodně. Já jsem emigrantka z Česka, ale můj syn je stoprocentní Američan. Jsou situace, které se těžko vysvětlují, protože je člověk musí zažít. Třeba tradice Mikuláše — čert ho poprvé úplně vyděsil, a upřímně i mě, po tolika letech v USA. Přemýšlím nad tím, jak mu české tradice přiblížit, aby mu nebyly cizí. A zároveň se sama učím americké zvyky, které jsem neměla od dětství.
Jak jste to řešila?
„Chtěla jsem vytvořit neviditelný most mezi kulturami, aby se děti nikdy necítily rozdělené mezi dva světy.“
Napsala jsem knížku I Belong. Každá postavička představuje někoho, koho jsem v životě potkala a kdo mi předal nějakou moudrost — něco, co člověk může použít, když se cítí sám, daleko nebo hledá svou cestu. Chtěla jsem vytvořit neviditelný most, který propojí různé kultury.
V čem je výchova dětí ze dvou kultur jiná?
Tady jsou děti od malička vedené k sebevědomí a nezávislosti. Rodičovské nařizování je téměř neznámé. Dítěti se položí otázka, jak by samo chtělo problém vyřešit. To je skvělé. Já jsem byla vychovávaná v duchu „já jsem rodič, musíš mě poslouchat“. Tady rodič ukáže směr, ale nechá dítě přemýšlet. Učí je říkat svůj názor a nebát se.
Po čem se vám v USA nejvíc stýská?
Po všem. Mám ráda Česko a miluji Prahu. Tam se večer svoláte s kamarády a sejdete se doma — vztahy jsou díky tomu hlubší. Tady je všechno daleko. Náhodně potkat někoho na ulici je skoro nemožné. Domluvit si schůzku je složité. Lidé tu žijí ve svých bublinách. Na druhou stranu nemám ráda zimu, takže to vyvažuje nádherné počasí a kalifornská příroda.
Co očekáváte od budoucnosti?
Dospěla jsem k tomu, že už se necítím jako začínající umělkyně. Trvalo to dlouho. Mateřství mi otevřelo oči — vidím za sebou hodně práce a hezkých výsledků. S tím přichází i určitá sebehodnota, kterou jsem dřív neměla. Vyrůstala jsem v generaci, která nebyla vedená k průbojnosti. Většinou jsem čekala, až mě někdo osloví. Teprve poslední roky jsem si to dokázala přehodnotit a vystupovat sebevědoměji.
Je Radkikou projekt jen pro děti?
Není. Je to most mezi dětským a dospělým světem. Myslím, že umělci musí mít v sobě kus hravého dítěte, které chce objevovat. Radkikou propojuje dětskou a dospělou fantazii — možná je to první krok k tomu, jak se jako dítě zamilovat do umění a jako dospělý tu hravost neztratit.
Co vás inspirovalo k postavičkám a jejich barevnosti?
Většina vznikla intuitivně. Každá má svou charakteristickou vlastnost. Bumbulina je vizionářská tvůrkyně bublin plných fantazie a inspirace. Ruminulina je královna štěstí přítomného okamžiku — učí nás najít radost tady a teď, protože každá vteřina je jen mrknutí. Těším se, jak se bude celý projekt vyvíjet. Kniha je jen začátek, vlastně scénář k animované pohádce. A sběratelské postavičky Radkikou už jsou zařazeny v několika muzeích v Los Angeles.
Radka Salcmannová je česká kreativní umělkyně, scénografka a art direktorka. Proslavila se svým odvážným přístupem k posouvání hranic současného umění a vizuálního designu.
- Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (2009).
- V roce 2012 odešla na stáž na School of Visual Arts v New Yorku.
- V roce 2016 si v New Yorku založila vlastní studio RS Visual Thing, zaměřené na umění, sochařské objekty a experimentální instalace.
Její práce se objevily v galeriích i módních projektech v USA i Evropě. Projekt Radkikou je jejím dosud nejosobnějším dílem, inspirovaným mateřstvím a životem mezi dvěma kulturami.
