Pět století české pošty od dob krále Ferdinanda I.

Poštovní zásilky se v českých zemích organizovaně přepravují už od 16. století. Začátky poštovní přepravy v Čechách se váží k roku 1526, kdy byl českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský. Ten údajně den po svém zvolení, 24. října 1526, vydal příkaz zřídit poštovní spojení mezi Prahou a Vídní. To mělo mimo jiné usnadnit a urychlit jeho korunovaci českým králem, která se konala v únoru 1527.

Panovník uděloval právo na provozování pošty členům šlechtických rodů. Ferdinand I. využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už od konce 13. století takřka monopolně organizovali poštovní přepravu v severní Itálii i části Evropy. Vybudováním poštovního spojení mezi Prahou a Vídní byl pověřen Antonio Taxis. Ten ve funkci nejvyššího dvorského poštmistra zorganizoval již v roce 1526 kurýrní linku. Faktické zřizování poštovních stanic podél trasy začalo v průběhu roku 1527.

Trasa vedla z Prahy na Benešov a Tábor, u Soběslavi se rozdělovala na větev vedoucí na Jindřichův Hradec a Slavonice do Vídně a na jižní část směrem na Linec. Tato nově vzniklá pošta sloužila zpočátku výhradně pro státní a panovnické potřeby (přepravu diplomatických zpráv a rozkazů), nikoliv pro veřejnost. Koncem 16. století se poštovní služba otevřela pro veřejnost, v té době rovněž sloužila k přepravě lidí.

Rodina Taxisů organizovala poštovní dopravu v českých zemích až do počátku 17. století. V roce 1628 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni knížecí rodina Paarů. Příslušníci jejich rodu ve funkci dvorních poštmistrů vedli poštovní správu až do první poloviny 18. století, kdy byla pošta převzata do státní správy.