Poštovní odbory nesouhlasí s dalším propouštěním. Chtějí systémovou změnu
Poštovní odbory nesouhlasí s dalším propouštěním. Myslí si, že pracovníci ze zrušených provozoven by měli posílit ostatní pobočky. Velké propouštění a rušení poboček před nedávnem oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Chce uzavřít 300 poboček z 3200.
Na nákladech na provoz a mzdách se mají ušetřit jednotky miliard korun. Vládu Rakušan ujistil, že v obcích, kde je pouze jedna pobočka pošty, se pobočky rušit nebudou. Případná redukce se bude týkat lokalit, kde jsou v obci dvě a více poboček.
"Nedojde ke zhoršení dostupnosti služeb České pošty, nedojde ke zhoršení dostupnosti na venkově," dodal ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Česká pošta je jedna z největších firem v Česku. S vážnými ekonomickými problémy se potýká už delší dobu. Ani každoroční příspěvek od státu ve výši 1,5 miliardy korun její náklady nepokryjí.
Velká zátěž, stres, nízké mzdy, říkají odboráři
Pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán řekl, že mezi propuštěnými pracovníky budou doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku. Odboráři míní, že pracovníci ze zrušených provozoven by měli posílit přeživší pobočky.
"Nesouhlasíme s dalším propouštěním. Nejprve je nutné stanovit normování spotřeby práce. Pokud se zruší tři sta poboček, znamená to, že se ty ostatní musejí posílit. I ve velkých městech je řada zákazníků, kteří veřejné poštovní služby využívají a potřebují," řekla serveru E15 šéfka poštovních odborů Jindřiška Budweiserová. Dodala, že pošťáci mají velkou zátěž, pracují ve stresu za velmi nízké mzdy. Pošta podle ní musí projít systémovou změnou.
Komerční subjekty ztrátové služby neposkytují
Jak vypadá současné hospodaření pošty? Má 3200 poboček. Pošta má povinnost doručovat zásilky na jakoukoliv adresu v Česku. Ani komerční subjekty, jako je například Zásilkovna, tyto služby kvůli ztrátovosti neposkytují.
Provoz pošty stojí přes dvě desítky miliard korun ročně. Příspěvek od státu ve výši 1,5 miliardy její náklady nepokryje. Česká pošta je jedna z největších firem v Česku. S vážnými ekonomickými problémy se potýká už delší dobu.
"Pošta chce jít převážně cestou partnerského režimu, kdy jsou provozovateli obce a například obchody," řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy dočasně jmenovaný ředitel České pošty Miroslav Štěpán.
Stát musí říct, co je ochoten platit
Předchozí ředitel Roman Knap připravil transformaci, která počítá s oddělením státních služeb od těch komerčních a s naprosto jasným rozklíčováním, co která služba stojí, jakým způsobem se dá nahradit a digitalizovat.
Stát musí podle jeho názoru jasně říct, co je ochoten platit, a co už ne. Pro server E15 uvedl příklad telefonních budek. "Tehdy se zjistilo, že aby stát garantoval, že po České republice bude síť telefonních budek, náklady na jejich správu dosáhly situace, kdy jedna minuta hovoru z telefonního automatu stála 18 tisíc korun. A stát pak logicky řekl, že to už je příliš a budky zrušil."
O další peníze letos pošta přijde v souvislosti se zavedením datových schránek pro podnikatele. Komunikace se bude odehrávat elektronicky a to poštu připraví o výnosy až dvou miliard. Aby podnik zachránil před insolvencí, žádá ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) další miliardy korun.
Česko patří k zemím s nejvyšším podílem lidí v poštovních službách
Česko dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách. Ještě v roce 2018 připadalo v ČR hned po Velké Británii nejvíce pošťáků na 10.000 obyvatel v EU.
Poštovní služby u nás dávaly práci zhruba 60 osobám na každých 10.000 obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru, kde jich připadá 17 na každých 10.000 obyvatel.
