Odešel Jaromír Pleskot, režisér s bohatou hereckou zkušeností

Poslední půlstoletí českého divadla zásadně ovlivnila generace, která se nastupovala těsně po druhé světové válce. Jejich talenty zrály v nelehkých podmínkách izolované totalitní společnosti a poslední plody vydávají na prahu nového tisíciletí. Jedním z nich byl herec, divadelní a filmový režisér a překladatel Jaromír Pleskot. Ohlédnutí za dílem, které se ve čtvrtek uzavřelo, připravil Vilém Faltýnek.

Jaromír Pleskot, foto: ČTK

Jaromír Pleskot patřil ke generaci Otomara Krejči, Jaroslavy Adamové, Radovana Lukavského, Rudolfa Hrušínského, Václava Vosky, Miroslava Macháčka. Divadelní historička Zuzana Sílová se dílem Jaromíra Pleskota zabývala v knižní monografii. O jeho vrstevnících říká:

Sílová: "Je to generace, která po válce s ohromnou energií nastupuje do divadla, velmi záhy se poprvé zklame, doplatí na tu svou otevřenost a nekompromismus, na svůj idealismus. Ale vlastně na tom trvá, na otevřenosti a kladení otázek. Na mravním apelu. Mimochodem, je to on, kdo režíruje v roce 1957 Hamleta v Národním divadle s Radovanem Lukavským a v jejich pojetí je Hamlet muž činu. Ne někdo, kdo váhá, ale někdo kdo skutečně chce vyšetřit zločiny, které se v zemi staly. Takový kovboj, jak říkával pan režisér."

Pleskot se narodil v únoru roku 1922 v Praze. Začínal u E. F. Buriana, pak během studií na Konzervatoři vystupoval jako herec ve Větrníku, odkud ho Jiří Frejka odvedl do Městského divadla na Vinohradech. Setkání s Frejkou vnímal Pleskot jako životní, osudové:

Pleskot: "Pro mě osobně znamenal víc, než můj ředitel nebo učitel, ačkoliv já jsem vlastně jeho žákem nikdy v životě nebyl. On a celý jeho osud lidský i umělecký pro mě byl něčím, čím jsem potom poměřoval svou práci ve svém dlouhém divadelním životě."

Nejdelší tvůrčí etapou se Pleskotovi stalo angažmá v Národním divadle, na přelomu 50. a 60. let tu působil po boku svých vrstevníků Krause a Krejči. Často inscenoval klasický repertoár, Shakespeara, Moliéra, i současné drama. Vedle slavného Hamleta vytvořil v Národním divadle také Smrt obchodního cestujícího od Arthura Millera s Karlem Högerem v hlavní roli.

Sílová: "To bylo téma, které myslím pana režiséra hodně zajímalo v řadě inscenací, takový ten malý, slabý člověk, který se vždycky pokouší vstát a jít dál."

Jaromír Pleskot projevoval od mládí výrazný herecký talent, ještě ve Vinohradském divadle sám hrál. Pak ale přešel plně k režii. Podle Zuzany Sílové v režii vyznával Pleskot následující krédo:

Sílová: "To divadlo je tady od toho, aby se spojil dramatikův text a herec. A já jsem ten, kdo to dá dohromady a nebude nikomu ubírat místo. To znamená já hledám texty pro herce, aby tam měli ideální příležitosti. To souvisí s jeho hereckou, komediantskou zkušeností, že on sám byl vynikající herec, talentovaný, jak se tehdy psalo, patřil s Vlastimilem Brodským k nejtalentovanějším, když za války dělali klauniády ve Větrníku. Ta touha dávat lidi dohromady byla silnější a vedla ho k režii, ale herec byl vždycky na prvním místě."

Pleskot se uplatnil i jako filmař a natočil například pohádku Obušku, z pytle ven! a přepis Robinsonky Marie Majerové. Působil také jako výborný překladatel. Ještě po své osmdesátce Pleskot pohostinsky režíroval zejména v divadle v Mladé Boleslavi a na pražských klubových scénách.