Plzeňský festival zahájí Vachtangovovo divadlo z Moskvy

Ve středu začíná v Plzni oficiální program 19. ročníku přehlídky Divadlo. Zájemci o se sjedou na 9 dní do západočeské metropole, aby tu shlédli to nejlepší z minulé sezóny doma a zároveň řadu inspirativních divadel z Polska, Maďarska, Slovenska a dalších sousedních zemí. Do studia jsme pozvali k rozhovoru dramaturgyni festivalu Kamilu Černou.

Kamila Černá

Program je pravidelně výběrem toho nejlepšího, ale zároveň vždy některé inscenace vyčnívají nad ostatní, například to bývá zahajovací představení. Kdo letos festival zahájí?

"Letos festival zahájí Vachtangovovo divadlo z Moskvy. My jsme velice rádi, že se nám tento soubor podařilo získat, přivezou inscenaci Strýček Váňa, což je jejich nejprestižnější titul, se kterým vyhráli významnou ruskou cenu Zlatá maska."

Čím je ta inscenace mimořádná?

"Režíroval ji režisér Rimas Tuminas. To je Litevec a ta inscenace v sobě spojuje to nejlepší z litevského i z ruského divadla. Z ruského divadla je to herectví a z ruského jistá obrazivost a nadhled a humor, které jsou netypické zase pro ruské divadlo."

Strýček Váňa v podání Vachtangovova divadla

Vy jste loni přišli s konceptem národních divadel, které byly jedním z akcentů programu. Budete v tom pokračovat i letos?

"Samozřejmě v tom pokračujeme a letos máme cíl představit inscenace, které se vymykají z běžného repertoáru národních divadel, jsou alternativnější nebo vzbudily různé kontroverzní reakce. Bude to především dramatizace Sorokinova románu Led, tu přiveze maďarské národní divadlo v režii dnes již hvězdného filmového režiséra Kornéla Mundruczó, který tentokrát udělal divadelní inscenaci. Další netradiční inscenacií je Hollyroth z produkce Slovenského národního divadla, což je v podstatě one man show o osudu Jána Hollého, buditele, spisovatele a kněze."

Brand/Oheň

Když obrátíme pozornost k českému divadlu, poznáme v programu, jak se na našich scénách prosazuje nejmladší generace? Najdeme tam některé mladé české tvůrce?

"Samozřejmě, my jsme se soustředili na generaci, která na česká jeviště nastupovala před čtyřmi, pěti lety a jsou to režiséři narození v 70. a 80. letech. Je to například Brand/Oheň Štěpána Pácla, Romeo a Julie režisérky Anny Petrželkové z Divadla Petra Bezruče...

Je tu nějaká příbuzenská vazba k panu Pitínskému, který je civilním jménem Petrželka?

"Je to dcera pana Pitínského a myslím, že se dá tušit, že půjde ve stopách svého otce, ne snad poetikou, ale bude to výrazná tvář českého divadla. - Potom je to inscenace Racka v režii dalšího mladého režiséra Dana Špinara z Městského divadla v Kladně a poslední Korespondence V+W Jana Mikuláška z Brna. Ta už posbírala řadu cen a patří k nejpozoruhodnějším inscenacím uplynulé sezóny."

Korespondence V+W

Uvažujete už o tom, jak pojmete ten příští, jubilejní ročník festivalu?

"My o tom samozřejmě uvažujeme, ale musím říct, že absolutním kritériem pro sestavení programu 20. ročníku jsou peníze. protože pokud chceme pozvat špičkové evropské inscenace, potřebujeme prostředky na to, abychom je zaplatili.“