Pohádkový víkend Českého spolku v Košicích
Zdařilou akci s bohatým programem pro děti, vnoučata, rodiče i prarodiče, uspořádal v termínu 13. až 14. dubna 2013 Český spolek v Košicích. Rodinný víkend plný pohádek a jarního sluníčka si slovenští krajané užili v okolí obce Zlatá Idka, která leží západně od Košic.
Počasí bylo konečně jarní – pěkně teploučko, pofukoval jarní větřík a ptáčci zpívali. Příroda se pomaličku probouzela ze zimního spánku. Místy byla ještě hromada sněhu, v lese hodně mokro, potok tekl silným proudem, dokonce i maličká jarní bouřka se točila kolem. To však nikomu nevadilo. Plni elánu a dobré nálady jsme šli na naši společnou první procházku. Všichni – děti, rodiče i prarodiče - sbírali kolem potoku a na cestičce kamínky pro plánovanou výtvarnou dílničku.
Po dobrém obědě a spánku přišla Karkulka s úkolem pro děti. Měla takovou radost, že konečně přišlo jaro, že se nechala napálit vlkem a svěřila mu košíček plný dárků. Vlk se tvářil jako velký pomocník, jenže potom Karkulce i s košíčkem utekl. Cestou křičel, že košík dětem vrátí, musí ale v lese splnit nějaké úlohy. A tak se děti vydaly na cestu – hádaly názvy pohádek podle citátů, zjišťovaly, která pohádková postava ke které patří a hrály pohádkové hry na procvičení paměti a fantazie. Nakonec všechny úlohy splnily a získaly dárky zpět.
Další pohádkou, se kterou jsme se seznámili, byla pohádka O Koblížkovi. Zatímco si přítomní z tvrdnoucí hmoty na modelování tvarovali koblížek nebo lišku, četla jsem dětem krásné české pohádky.
Po tvořivé dílničce následovalo trochu odpočinku a sportování – bazén, sauna a volný program. Den jsme zakončili výbornou večeří.
Ráno nás sluníčko polechtalo svými paprsky a my jsme hned po snídani vyrazili na výlet do Zlaté Idky. Vrátit jsme se stihli jen tak tak před přeháňkou. Ozdobili jsme si své kamínky ubrouskovou technikou, přitom si povídali a někteří připravovali kulisy na odpolední divadelní představení. Byla to další varianta pohádky o Červené Karkulce – tentokrát veršovaná od Františka Hrubína. Pohádku nejdřív hráli dospěláci, potom s nápovědou děti. Pěkně si přitom vyzkoušely češtinu a procvičily paměť, rychlé reakce a herecké nadání.
Všem nám bylo veselo. Jen škoda, že víkend trvá pouze dva dny. Nikomu se domů nechtělo. Děti si našly nové kamarády a tak při loučení padla sem tam i nějaká slzička.
Víkend se stoprocentně povedl. Příroda, sport, pohádky, kreativní činnost, povídání, kamarádství a rodinná soudržnost. A proto se už moc těším na další podobné setkání, které připravuji na konec srpna. Tentokrát se užijeme dlouhé čtyři dny!
