Poslanci podpořili změny v kontrole zpravodajských služeb

Pod sněmovní kontrolu asi budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců by navíc mohl dohlížet taky nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Změny by měly zajistit důslednější systém kontroly zpravodajských služeb. Novelu nyní projednají bezpečnostní a branný výbor a taky ústavně-právní výbor. Předloha by se dala podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) označit jako návrh o posílené kontrole zpravodajských služeb. "Nesměřuje k posílení jejich pravomocí," řekl. Opoziční poslanci ocenili to, že Sobotka předlohu konzultoval se všemi sněmovními stranami. Poslanci Marek Benda (ODS) a Zdeněk Ondráček za klub KSČM za nešťastné označili to, že členové nezávislého kontrolního orgánu by měli brát přímo ze zákona měsíční paušál 20.000 korun. Zákon sice široce vyjmenovává, kdo všechno nesmí v orgánu působit, nevylučuje ale státní službu, podotkl Marek Benda.

Podle zákona by také vznikl pětičlenný orgán nezávislé kontroly. Složený by měl být z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly akce zmařit. Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být jen soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje to, aby člen byl občanem ČR, dosáhl 40 let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. Zákon vylučuje kromě soudců taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory i krajské nebo obecní zastupitele.