Poštou bychom poslance mohli volit už v roce 2006

Foto: Evropská komise

Už za dva roky by mohli čeští občané ve světě volit i korespondenčně. Přepokládá to návrh novely volebního zákona, který připravila senátní komise pro krajany žijící v zahraničí. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Foto: Evropská komise
O zavedení korespondenčních voleb se v Česku jedná od roku 1997, kdy stálá krajanská komise v Senátu vznikla. Zatím neúspěšně. Podle senátora Karla Bartáka, který se na její činnosti podílí od samého začátku, neměli tehdy politikové o voličské hlasy ze zahraničí příliš velký zájem:

"Já nebudu hodnotit to politické pozadí, ale bylo mi velmi smutno, když jsem slyšel od určitých politických představitelů, že lidé, kteří u nás neplatí daně, tu nemají co volit."

První senátní návrh na zavedení korespondenčních voleb v roce 2000 sněmovna odmítla. Čeští občané žijící v zahraničí se mohli parlamentních voleb v roce 2002 zúčastnit pouze tak, že se osobně dostavili na zastupitelský úřad. V tom jim ale často bránily tisícikilometrové vzdálenosti od jejich bydliště i to, že se na velvyslanectvích museli nejprve zaregistrovat. V zahraničí proto v minulých volbách do sněmovny volilo jen zhruba tři a půl tisíce lidí. Listina základních práv a svobod přitom právo volit považuje za základní ústavní právo a stát má toto právo svým občanům garantovat. Senátní komise pro krajany ve svém návrhu na zavedení korespondenčních voleb vycházela také z požadavků mnoha zahraničních Čechů:

"Dnes to nejsou jenom lidé, kteří odešli v minulých desetiletích do zahraničí, ale jsou to i lidé, kteří pracují na zastupitelských úřadech, další stovky lidí, kteří dnes pracují v orgánech Evropské unie, a nesmíme zapomínat ani na případné vojáky v mírových misích, kteří působí v zahraničí. Ti všichni by měli mít právo volit a účastnit se voleb,"

vysvětlila předsedkyně krajanské komise senátorka Jitka Seitlová. Korespondenčních voleb by se podle odhadů komise mohlo zúčastnit až 70 tisíc zahraničních Čechů, státní pokladnu by přitom jejich účast ve volbách přišla na zhruba třicet až pětatřicet milionů korun. Korespondenční volby by podle senátního návrhu probíhaly i na území České republiky, zde by jejich zajištění stálo dalších asi deset milionů korun. V porovnání s celkovými náklady na volby ve výši jedné miliardy korun se jedná o téměř zanedbatelné položky. Korespondenční volby by přitom mohly podle senátora Martina Mejstříka zvrátit i stále klesající účast voličů ve volbách:

"Víme všichni, že jsme národ chalupářů, a i to je jeden z důvodů, proč je volební účast slabší. Leckdo, zejména mladší generace, má také nechuť někam se dostavovat. Možná že to mírně zvýší rozpočet, který je potřeba na volby, ale ve srovnání s tím, že bychom měli všem občanům umožnit co největší komfort, aby se k volbám dostavovali, se to myslím vyplatí."

Tajnost i přímost voleb by při korespondenční formě zajistil podle senátního návrhu systém tří obálek, do kterých by volič vkládal volební lístky, své identifikační údaje i čestné prohlášení. Návrh stanoví i postup, jak by se vyloučilo zneužití voleb, tedy aby každý volič mohl volit pouze jednou. Vychází přitom ze zkušeností v zemích, kde korespondenční volby probíhají už desítky let, například ve Spojených státech, Kanadě nebo Austrálii. Korespondenční způsob voleb zavedla v posledních deseti patnácti letech i řada členských států Evropské unie, letos v květnu jej uzákonila i Slovenská republika. Senát ČR s návrhem na zavedení korespondenčních voleb souhlasí podle Jitky Seitlové napříč celým politickým spektrem a bude ho projednávat už na své listopadové schůzi. Pokud návrh v roce 2005 schválí i sněmovna a podepíše prezident, mohly by korespondenční volby poprvé probíhat už v roce 2006.