Požadavky z plánu obnovy překračují jeho rozpočet o 100 mld. Kč
Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy (NPO) jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Peníze mají pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi, rozděleny budou do šesti hlavních oblastí.
Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Vadí ji, že na projekty věnující se lidských zdrojů či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. V polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem.
Tripartita dnes podle Havlíčka dále podpořila harmonogram útlumu uhlí v ČR, jak ho doporučila Uhelná komise. Komise v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, ministry termín odklonu od uhlí rozděluje. Havlíček už dříve řekl, že kabinet by neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
