Vláda chce zvýšit kompenzace podnikatelům a přidat bonus za den karantény
Vláda schválila nový systém kompenzací podnikatelům a firmám, které zasáhly dopady koronavirové pandemie. Kompenzační bonus stoupne z 500 na 1000 korun denně. Nedošlo na omezení cest mezi kraji, o kterém se několik dnů spekulovalo.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je správné, že podpora bude vyšší. Jak dodal, z 500 korun denně není možné dlouhodobě pokrývat závazky, které plynou z podnikání. Doba, po kterou omezení podnikání ze strany státu trvá, nemůže být považována za běžné podnikatelské riziko, dodal šéf Hospodářské komory.
Připomněl, že ke zdvojnásobení kompenzace Hospodářská komora a 127 podnikatelských svazů a asociací vyzvaly vládu 17. prosince.
Podmínkou pro kompenzaci je propad tržeb
Jak dodal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), podmínkou pro kompenzační bonus je propad tržeb.
"Kdo má propad 50 procent obratu nebo příjmu a více, má šanci být v tomto programu a nemusí mít pouze uzavřenou provozovnu. A bude získávat bonus 500 korun na každého zaměstnance. Například má 10 zaměstnanců, bude získávat 5000 korun za den krát 30 dní, to je 150 tisíc korun."
Pokračovat bude také program Antivirus, případně další podpory, které na něj navazují. Nový systém by měl podle ministerstva financí dostat pomoc k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Základem podpory budou programy, které se osvědčily a fungují. Ty se zároveň rozšíří. Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny.
Za den karantény až 370 korun
Vláda řešila i problém nemocenské. Tu lidé dostávají ve výši 60 procent redukovaného průměrného výdělku. A pokud jsou v karanténě oba rodiče, je propad příjmů rodiny značný. Často se tak stávalo, že lidé na testy nechodili, aby nemuseli do karantény, ani nenahlašovali své kontakty. Teď by měli dostávat bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku.
"Zaměstnanci dostanou tvz. izolačku spolu s výplatou a zaměstnavatelé ji budou mít refundovanou. Mělo by to být skutečně jednoduché a výhodné," vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Celková částka by ale nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Bonus by neměli dostat lidé, kteří se do karantény dostali po návratu z ciziny, kde nebyli pracovně, ale například na dovolené. Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident.
Návrat dětí do škol jedině s testy. Jaké budou, není rozhodnuto
Zásadním tématem se stává návrat dětí do škol. Vláda má na stole návrh ministerstva školství, podle kterého by se mohly do lavic vrátit nejprve poslední ročníky středních škol. Předpokládá se pravidelné testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus.
Otevřené jsou teď jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní školáci mají výuku na dálku. Testování závěrečných ročníků by stálo týdně asi 80 až 180 milionů korun. Jak by se financovalo, není zatím jasné.
PCR testy ze slin, které by se měly dělat jednou za 7 až 14 dní, se zpracovávají v laboratoři. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by bylo lepší, kdyby se děti testovaly samy pod dohledem rodičů.
"Tam jim vyjede jedna nebo dvě čárky. Jestli jim vyjde test negativní, tak to dítě rodič pošle do školy s tím testem. Dítě se jím prokáže při příchodu do školy, tam se to hodí do nějakých pytlů, které pak někdo odveze."
Ministerstvo posuzovalo testy osmi výrobců, českých i zahraničních. Zvažují se obě metody, jak antigenní testování s výsledkem v řádu minut, tak metoda PCR, která vyžaduje vyhodnocení v laboratoři.
Místo nepříjemného výtěru z nosohltanu by se vzorek mohl odebírat například z přední části nosu, vykloktáním nebo ze slin. V Česku zatím není povolený žádný test, který by nemusel odebírat a vyhodnocovat zdravotník.
