Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 22. září 2000 připravila Renata Prátová.

Kdo od pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky očekává velké věci, čeká nejspíš marně, míní Lidové noviny. Podle nich se jeho dosavadní průběh v ničem nevymyká těm předchozím. Namísto propracovaného konceptu zevrubné reformy světových finančních institucí ředitel Světové banky James Wolfensohn a šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler vystoupili s projevy plnými vznešených slov o potírání chudoby a vzájemné pomoci mezi národy. Oba také nezapomněli opakovaně připomenout, že si všichni musíme více naslouchat a být otevřeni věcné diskusi o problémech, které trápí svět. Nejpozitivnější zprávou prvních dní tak podle listu zůstává Wolfensohnovo tvrzení, že střední Evropa má hlavní transformační kroky na rozdíl od Ruska úspěšně za sebou. Ještě že nám to Wolfensohn řekl, dodávají Lidové noviny, dodnes si totiž té banální pravdy nikdo nevšiml.

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s někdejším ministrem financí Ivanem Pilipem, který před třemi lety v Hongkongu podepisoval dohodu o pořádání výročního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze. Podle Pilipa sehrály obě instituce významnou roli při přechodu na částečnou směnitelnost koruny v počátku ekonomických reforem. Jejich přístup pomohl vytvářet nový pohled na československou a později českou ekonomiku. Ovšem zatímco jejich hodnocení v první polovině 90. let spíše pomohlo k obdivnému vnímání Česka ze světa, posléze se změnilo na zásadní kritiku. Po celou dobu se však skutečný stav ekonomiky pohyboval někde mezi, tvrdí Ivan Pilip v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

V jiném článku Hospodářské noviny glosují postoj odpůrců globalizace a motivy jejich protestů. Pozastavují se nad rozhodnutím úřadů vyhlásit v Praze v době zasedání obou světových ekonomických institucí prázdniny, protože ty umožní mladým lidem protestovat na ulicích, aniž by jim při tom hrozily ve škole neomluvené zameškané hodiny. List si také klade otázku, v čem tkví touha části "náctiletých" demonstrovat na ulicích. Vidí v tom přirozenou revoltu proti předchozí generaci, kterou od šedesátých let zdejší mladí lidé nezažili. Hospodářské noviny dále vypočítávají řadu příkladů dnes vážených a často i velmi vlivných lidí, kteří v mládí rovněž prošli podobným "revolučním" obdobím. Poznamenávají také, že člověku, kterému možná někdo z revolucionářů, bojujících proti globalizaci, rozbije okna nebo podpálí auto, je šumafuk, že to je možná příští prezident. Závěrem pak Hospodářské noviny nabízejí názor renomovaného psychiatra, že rodičům nespokojeným s jejich ratolestmi stačí jen přežít dvacet let, než se děti stanou stejnými, jako jsou nyní oni. V Praze, dodává deník, bude stačit týden.


Dva měsíce parlamentního vyšetřování kauzy Investiční a Poštovní banky (IPB) přinesly ve čtvrtek první rozuzlení, uvádí deník Právo. Předseda parlamentní vyšetřovací komise Miroslav Kalousek z Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové podal trestní oznámení na ministra financí Pavla Mertlíka a nuceného správce IPB Petra Staňka, kteří se podle zjištění komise měli dopustit lživé výpovědi. Kalousek to ve čtvrtek oznámil poslancům při dramatickém uzavřeném jednání Sněmovny o průběžné zprávě komise. Ministr Mertlík měl podle zprávy lživě popřít, že od počátku upřednostňoval prodej IPB Československé obchodní bance podle jejího scénáře, píše list. Komise má však podle zprávy doklad o opaku. Ze stejného důvodu podal Kalousek trestní oznámení i na nuceného správce IPB Staňka. Ministr financí Mertlík pro deník Právo uvedl, že před komisí nelhal a opačný názor považuje za utrhání na cti. Jak dále řekl, předpokládá, že to bude prošetřeno a že se prokáže jeho nevina.

Průběžná zpráva vyšetřovací komise k IPB začala být zajímavá, konstatuje také Mladá fronta Dnes. Poslanecká sněmovna se rozhodla jednat o ní s vyloučením veřejnosti. Poslanec Kalousek na tuto nehoráznost reagoval tím, že zprávu novinářům za zády parlamentu poskytl. Sněmovna podle listu pokusem o bezdůvodné utajení vytvořila nevídaný prostor pro spekulace. Proč by měla vládní strana zájem na utajování? Nebo snad mají pravdu ti, kdo za nezvykle rychlým víkendovým prodejem jedné z největších bank vidí jen samou nekalost? Miroslav Kalousek, pokračuje Mladá fronta Dnes, spekulace rázně ukončil. Nepřesvědčil však, že byl veden ušlechtilými motivy. Za takové kousky bývají politici bohatě odměněni. Vděční občané se rádi dozvídají, jak to vlastně bylo. Politik hodně získává a neriskuje téměř nic. Je kryt imunitou. Sněmovna se může mstít a imunity jej zbavit. Dnes, kdy je imunita vykládána jako nedotknutelnost, je to však nepravděpodobné. I když je rozhodnutí parlamentu nesprávné, je třeba ho ctít. Samozřejmě se lze postavit proti. Musí k tomu být ale vážné důvody, například porušování lidských práv. Rozhodně ne malicherné ambice jednoho poslance, končí Mladá fronta Dnes.


Tématem Mladé fronty Dnes je i novela trestního zákona, podle níž by mělo být trestáno popírání nacistické nebo komunistické genocidy. Deník v podstatě novelu schvaluje, když píše, že spravedlnost si jejím přijetím v Poslanecké sněmovně polepšila. Komunisté jsou před zákonem konečně rovni nacionálním socialistům. Vzbudilo to v jejich řadách hněv a jako vždy v takové situaci začali mít náramnou starost o lidská práva. Spravedlnost si ale podle listu nepolepšila zase tak mnoho. Zákon je totiž nejasný a těžko vykonatelný, protože užívá příliš obecné formule. Kdo popírá komunistické genocidium nebo zločiny komunistů proti lidskosti, bude potrestán, čteme v novele. Nu, proč ne. Byli však za tyto známé činy někdy komunističtí předáci souzeni? Či alespoň žalováni? Stát je nechal běžet. Sám by měl jít k soudu první - za ospravedlňování, za popírání. Bůh však ví, že tak to zákonodárci nemysleli, shrnuje své výhrady Mladá fronta Dnes.

Stejnému tématu se věnuje také deník Právo. List je - pokud jde o smysluplnost tohoto zákona - zcela skeptický. Soudí, že příště by parlament mohl přijmout například zákon pro "výlevy zloby sousedské, manželské či na specifický projev nelibosti vůči tchyním". Společenská nenávist je podle Práva ale u Čechů zakořeněna hlouběji a vyskytuje se někde mimo dosah zákonodárců. Deník rozlišuje nenávist "hospodského povaleče" vůči pracovitému zámožnému občánkovi" a nenávist "nezaměstnaného vůči nadutému floutkovi ze zlaté mládeže". Tato společnost velmi potřebuje zbavit se závisti a naučit se úctě k lidem, kteří zbohatli vlastní poctivou prací. Stejně tak ovšem potřebuje dost náplastí na ústa těch, podle nichž všechny sociální problémy 'takňák' sám od sebe vyřeší trh, protože právě jejich ignorance je nejlepší výživou nenávisti ze zoufalství. Avšak dosáhnout toho, to chce jednak velkou trpělivost, jednak dosti dobrých osobních příkladů mezi obecně známými lidmi, jako jsou kupříkladu poslanci. Avšak nechme se překvapit, třeba na to nějaký mudrc vymyslí zákon, uzavírá deník Právo.


Zemské noviny si všímají zvýšení odškodného pro klienty zkrachovalých peněžních domů. Pro družstevníky z kampeliček je to podle listu dobrá a zároveň špatná zpráva. Tou dobrou je to, že se vláda a parlament zabývají jejich problémy. Špatná zpráva je ta, že se rozcházejí v názoru, kde vzít peníze na odškodnění okradených drobných střadatelů, a není jisté, zda se vůbec dohodnou. Není to ostatně poprvé, připomínají Zemské noviny, co se oběti donekonečna domáhají svých práv, zatímco pachatelé si v klidu užívají. Zažili to političtí vězni i soukromí zemědělci. Je třeba hmatatelnějšího důkazu, že v Česku se daří lépe dlužníkům než jejich věřitelům? Přitom v případě vytunelovaných kampeliček jde prokazatelně o ukradené peníze a z části i pojištěné vklady. Musí snad okradení lidé svůj stát, který přijal špatný zákon a málo dbal na dohled nad záložnami, o peníze žalovat? ptají se závěrem Zemské noviny.


Mladá fronta Dnes informuje o čtvrteční návštěvě ministra zahraničí Jana Kavana v Bukurešti. Jak uvádí, šéf české diplomacie se při jednání s politickou elitou kromě obecných témat ekonomické a politické spolupráce nevyhnul ani rozhovorům o skandálu, kterým v těchto dnech žijí rumunská média, případu vraždy odborářského vůdce a následné stávky ve válcovnách trub Tepro, které vlastní české Železárny Veselí. Zaměstnanci tohoto podniku stávkují a tvrdí, že se nevrátí do práce, dokud z podniku neodejdou čeští majitelé, které odboráři obviňují z objednání vraždy a dlouhodobého zanedbávání podniku. "Vyjádřil jsem naději, že tento nešťastný případ privatizace nebude zevšeobecňován a nevytvoří atmosféru, v níž by se jiné české podniky nemohly úspěšně ucházet o účast na privatizačním procesu v Rumunsku, uvedl k případu ministr Kavan. Zároveň zdůraznil, že zatím nejsou žádné důkazy o podílu českého vedení na vraždě rumunského odborářského vůdce, dodává Mladá fronta Dnes.

Autor: Renata Prátová
spustit audio