Přehled tisku
Výběr z tisku s datem 28.8. 2000 připravila Eva Petržílková.
České deníky se opět věnují zejména vývoji kolem takzvané operace Olovo, jejímž cílem měla být diskreditace bývalé místopředsedkyně ČSSD Petry Buzkové. Premiér Miloš Zeman (ČSSD) v pátek prohlásil, že ji zorganizovala a zaplatila nejmenovaná instituce, aby pak v sobotu ve shodě s trestním oznámením úřadu vlády hovořil o Mladé frontě Dnes, která o diskreditačním materiálu informovala jako první:
Premiér okamžitě rozvinul teorii nejenom o olověném spiknutí, ale dokonce bambersko - olověném, píšou Hospodářské noviny. To vše řízeno zcela určitě z jednoho centra, možná dokonce z Mladé fronty Dnes. Vývoj celé kauzy se dostal do bodu, kdy jsme svědky ne prvního, ale zatím nejradikálnějšího pokusu o prohození příčin a následků, kdy viníkem se mají stát novináři, tedy ti, co zveřejňují morální, politické či ekonomické poklesky politiků, nikoli ti, kteří tyto poklesky pášou. Ten je podpořen fakticky, trestním oznámením, které v konečném důsledku může přinést významné rozhodnutí o tom, jak v České republice vykládáme právo na ochranu informací, uozorňuje deník.
Také deník Mladá fronta Dnes se vrací k vývoji kolem operace Olovo: Jakmile premiér pronesl před televizními kamerami škobrtavé obvinění s konkrétními jmény redaktorů MF DNES, a to bez důkazů, musí ho obhájit, nakonec i před soudem. Nebo se veřejně omluvit, píše list. Konstrukce uvedená v trestním oznámení jakoby ctila logiku hanopisu namířeného proti Petře Buzkové. Jaká jsou fakta, která by krkolomnou konstrukci podpořila? Žádná. Miloš Zeman navíc považuje za možnou hypotézu, že celou akci zorganizovala a financovala MF Dnes. Důkazy? Opět veškeré žádné a policejní vyšetřování nesmyslnost takové teorie jistě odhalí. Nelze přece prokázat něco, co se nestalo. Naopak fakta - například výpověď poradce Šarapatky do policejního protokolu - ukazují, že si mezi sebou skupiny v sociální demokracii vyřizují účty za peníze vybrané od občanů. I za to by měl nést premiér odpovědnost, uzavírá své zamyšlení list.
Prozatím poslední pokus skrýt vlastní chyby za novinářské pikle předvedl na páteční tiskovce Miloš Zeman, uvádějí Lidové noviny. Šlo - jak jinak - o neblahou operaci Olovo. Stojí za tím prý nezjištěná instituce, prohlásil český premiér. Z toho, že Úřad vlády podal už před několika měsíci trestní oznámení na dva novináře z Mladé fronty Dnes, však každý snadno vytuší, koho přinejmenším právník Úřadu vlády Jiří Teryngel pokládá za možného viníka. Tajuplná vyjádření pana předsedy mohou vyvolat leda tak útrpný úsměv. Proč si nevymyslí něco méně otřelého? Co třeba sledovat "čečenskou stopu"? Vyhýbá se jí snad český premiér proto, že ji mají pro podobné případy propachtovanou ruské úřady? Pak by mohl být Miloš Zeman vynalézavější. Mohl by vstoupit do dějin tím, že by otevřel zcela nové pole nedozírných spekulací, míní Lidové noviny.
Exministr Jaroslav Bašta (ČSSD) se přiklání k názoru, že neznámý pachatel, na kteréh'o podal úřad vlády kvůli akci Olovo trestní oznámení, je nebo byl zaměstnancem zmíněného úřadu. Bašta to řekl v rozhovoru pro deník Právo s tím, že v době ministerského působení se na úřadě u svých podřízených nesetkával s volně přístupnými kancelářemi, ve kterých by nikdo nebyl. Na dotaz, kdo by mohl být pachatel, uvádí, že "to nemohla být návštěva, protože ta musí chodit s doprovodem". "Pokud by byl pachatel zvenku, musel by mít některé informace zevnitř, bez kterých by se něco podobného nemohlo stát," uzavřel Bašta svůj názor v deníku.
Ekonomické komentáře českých deníků se věnují návrhu státního rozpočtu na příští rok a novele zákona o České národní bance:
Hospodářské noviny se zabývají tím, jak se ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi podaří sladit požadavky svých kolegů na státní pokladnu s jejími skutečnými možnostmi. "Stačí, když ministr financí zreviduje odhady daňových a ostatních příjmů směrem nahoru," píše list. Jedním dechem však dodává, že "s pravděpodobností hraničící s jistotou" to na pokrytí všech požadavků ministrů stačit nebude. List se domnívá, že ministr financí by se měl v takové situaci chovat především jako správce peněz daňových poplatníků, který by neměl dovolit plýtvání. Bitva o peníze z rozpočtu a konfrontace požadavků resortů s limity načrtnutými ministerstvem financí připomíná podle listu v mnohém domovní schůzi, kde si každý nájemník snaží prosadit za každou cenu svůj zájem bez ohledu na ostatní. Většinou se však peníze dostávají pouze na řešení havarijních případů. "To by si měl uvědomit i ministr Špidla, který se svým vstřícným sociálním programem a dalšími požadavky nad stanovený limit připomíná nájemníka, který bydlí v posledním patře, střechu i výtah již nechal spravit a nyní žádá další peníze na novou terasu," uzavírají Hospodářské noviny.
Nad spory kolem novely zákona o České národní bance se zamýšlejí Zemské noviny. Uvádějí, že novela ve třech bodech odporuje ústavě. Navíc je v rozporu s normami Evropské unie, s nimiž ji měli poslanci harmonizovat. Vláda se nyní rozhodla, že napraví alespoň část zmetku: navrhne změnu ústavy. Zajímavé však je, že kabinet navrhl jen jednu změnu ústavy: v definici poslání banky. V novele ale zbudou ještě dvě protiústavní ustanovení. Bankovní radu podle ústavy navrhuje a jmenuje prezident. Nově členy vybere a navrhne prezidentovi vláda. A dál: hospodaření banky má podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Obojí ústavě odporuje. Planá debata o ústavě a bance může trvat hezky dlouho, aby nakonec vše zůstalo při starém. Škoda ztraceného času, konstatují Zemské noviny.
Ministerstvo financí sbírá od většiny domácích i zahraničních ekonomů kladné body, píše deník Právo. Ten uvádí, že vláda loni prosadila ve sněmovně rozpočet se schodkem a dodržela jej. Po rozpočtech Klausovy vlády, plánovaných jako vyrovnané, avšak končících pravidelně schodkem, to byl úspěch, píše se v listu. Resty má ale Mertlíkův resort ve výběru daní. Daňové nedoplatky se nyní pohybují kolem 102 miliard korun a pomalu rostou. Přitom sociální demokraté při vstupu do vlády slibovali, že právě proti neplatičům rázně zakročí, uzavírá list.
Na růst byrokracie poukazují Lidové noviny. Za vlády sociálnědemokratického kabinetu zaměstnanců veřejné správy přibývá rychleji než dříve. Rychlost, s jakou státní správa roste, je letos dvojnásobná v porovnání s rokem minulým. Zatímco koncem loňského roku napočítalo Ministerstvo financí 57 tisíc zaměstnanců centrálních úřadů, plán na letošek očekává nárůst na 59 a půl tisíce, píše deník.
Tento školní rok by měl být podle deníku Právo ve znamení dalších polemik o změnách ve vzdělávání. Ministerstvo školství je chce nastartovat od roku 2004. Jedná se například o zavádění státních maturit či kontroverzní rušení víceletých gymnázií a zvláštních škol. Některé novinky jsou již v návrhu nového školského zákona. List také upozorňuje, že prvňáčků stále ubývá. Letos do 1.tříd ZŠ nastoupí kolem 112 tisíc dětí a v roce 2002 pouze 91 tisíc. Zatímco v roce 1989 měla jedna třída průměrně téměř 25 žáků, loni to bylo 22. Deník také upozorňuje, že každý občan ČR přispívá ze svých daní na základní školství v průměru 2350 Kč ročně. Jeden žák pak stojí průměrně přes 22 tisíc korun.
Na fakt, že Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů, upozorňuje deník České slovo. Důvodem je podle listu i nedostatečné využívání alternativních trestů. Soudci, kterým je tento fakt mnohdy vytýkán, vidí problém v nedostatečné nabídce obecně prospěšných prací. Ministerstva vnitra a spravedlnosti v této souvislosti kritizují především obce, že jen málo využívají k obecně prospěšným pracím odsouzené, kterým by soud mohl tyto práce uložit právě jako alternativní trest, poznamenává deník.
V České republice byl poprvé usvědčen zločinec za pomoci testu DNA. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že princip je velmi podobný jako u otisků prstů, takzvané daktyloskopie. Práce s DNA má ale podle deníku jednu obrovskou výhodu. Vzorky DNA na porovnání může poskytnout i rodinný příslušník hledané podezřelé osoby. Česká policie zaznamenala díky této metodě úspěch při vyšetřování případu muže, který loňské jaro přepadával mladé ženy a dívky. Obžalovaný se měl dopustit vraždy, pěti pokusů o vraždu a několika znásilnění. Soud se má konat v září tohoto roku, dodává deník.
Na RockFest 2000, který se o víkendu uskutečnil v americkém městečku Yorkville, přišli především mladí krajané, konstatuje deník Mladá fronta Dnes. Rozsahem byl podle listu sice festival nevelký, ale co se týče zastoupení kapel byl tento první česko-slovenský festival mimořádný. Někteří návštěvníci mu říkali český Woodstock, asi pro převažující zastoupení tuzemských skupin. Např. v sobotu, první den festivalu, více než tisícovka diváků přivítala Vladimíra Mišíka a Etc..., Vlastu Redla s kapelou Každý den jinak, Pražský výběr i česko-chicagskou kapelu Vata. Nad vystoupením Pražského výběru visel dlouho otazník. Michael Kocáb totiž stále ještě neměl pracovní povolení, které je nutné pro koncertování ve Spojených státech.Pořadatelé Kocábovi sehnali různé písemné garance, jenž zastoupí pracovní povolení. Zajistili pro něho například pozvání od paní Judy Baar Topinkové, Češky, která je ministryní financí ve státě Illinois, kde festival proběhl. Do přírodního areálu se sjela auta z kanadského Toronta, jižanského Memphisu, Atlanty či samotného Chicaga. Většinou mladí lidé z Česka, kteří se zde usadili, přišli do USA během devadesátých let a mají v paměti nedávné výboje českého rocku, připomíná deník. Podle představ svých strůjců by měl český Woodstock, na jehož nedělním programu byly ještě kapely Big Heads, No Guitars, BSP, Tublatanka a Olympic, otevřít domácím skupinám bránu do Ameriky. Olympic tam pojede brzy na jedenáct koncertů a Lucie vystoupí v Chicagu 22. prosince, dodává list.
Tolik výběr z českých deníků.
