Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 16. srpna připravila Kateřina Brezovská.
Prezident Václav Havel podle Martina Krafla z prezidentské kanceláře rozhodně neuvažuje o tom, že by předčasně odstoupil z funkce. Podle Hospodářských novin tak Martin Krafl reagoval na informace internetového deníku Britské listy o tom, že Havel chce říjnovou abdikací ulehčit zvolení současnému předsedovi Senátu Petru Pithartovi ještě před volbami do Poslanecké sněmovny i Senátu v příštím roce. Údaje o Havlově předčasném odchodu z funkce se v minulosti opakovaně objevovaly, ale zatím vždy jen v souvislosti s jeho občasnými zdravotními problémy, připomíná list. Hlavu státu volí podle současné Ústavy obě parlamentní komory při své společné schůzi. Za poslední léta se však podle sociologických průzkumů zvýšil počet občanů, kteří by chtěli prezidenta republiky volit přímo. Mezi příznivce přímé volby patří podle průzkumů především ti, kteří nedůvěřují systému parlamentní demokracie.
Komentář Mladé fronty Dnes se zaměřuje na platy českých šéfů. Tyto platy mnohonásobně převyšují mzdy řadových zaměstnanců, v České republice však rozdíl není tak velký jako jinde ve světě. Český dělník je podle listu výkonný a pracuje u stejného stoje jako jeho západní kolega. Se svou výplatní páskou si však připadá jako chuďas, píše deník s tím, že snad jej uklidní, že jeho nadřízený dopadne ve srovnání mnohem hůř. Podle listu nejsou v ČR superšéfové k mání, jelikož doba od převratu stihla vychovat teprve půl generace. Češi ve věku nejlepších světových manažerů se narodili ve špatné epoše. Koupili si chalupy a dnes okopávají zahrádky a těší se do důchodu. Střední generace zase nedostala to správné vzdělání. A u mladých dobré školy a cizí jazyky nestačí, když je málo zkušeností. Zato značkových obleků mají dost. Tím splňují poslední předpoklad dobrého manažera. Ostatní přijde časem, končí Mladá fronta Dnes.
Mezi ministrem dopravy Jaromírem Schlingem na jedné straně a Asociací autoškol a Sdružením drobných dovozců a opravářů motorových vozidel na straně druhé se schyluje k vážnému konfliktu, píší Zemské noviny. Ministr odmítl požadavky těchto sdružení týkající se dovozu automobilů a zkušebních testů motoristů. Co víc, přiložil polínka do ohně tím, že je označil za ojedinělé výkřiky. Dovozci ojetých vozů si stěžují na to, že od poloviny roku nemohou dovézt automobily starší pěti let. Majitelé autoškol zase tvrdí, že ve zkušebních testech je velké množství nejednoznačných a zbytečných otázek. Předseda Asociace autoškol Bedřich Liška trvá na tom, aby ministerstvo dopravy zkušební testy změnilo. Podle něj vyžadují na jednu otázku více správných odpovědí a mnoho z nich nemá v testech co dělat. Asociace autoškol se Sdružením drobných dovozců, opravářů a prodejců motorových vozidel připravuje na pondělí blokádu ministerstva. Šéf Asociace autoškol Liška sdělil, že chystaným protestem chtějí podnikatelé upozornit na nešvary ve Schlingově úřadu. Ministerstvo je údajně pod vlivem mocné lobby automobilek a přihrává výnosné zakázky spřízněným soukromým firmám. Tolik Zemské noviny.
Stejný deník na jiném místě připomíná, že začíná boj o rozdělení státních peněz na příští rok. A bude jich opět méně než loni. Ministerstva budou muset ještě víc přiškrtit své výdaje, úspory omezí investice, opravy památek i kulturu. Mezi prvními, kdo začal veřejně kritizovat příděl ministerstva financí na rok 2002, je Kancelář prezidenta republiky. Na investice má totiž místo požadovaných 203 milionů dostat jen 58 milionů korun. "To je o tři čtvrtiny méně, ale doufáme, že se nám podaří se s ministerstvem dohodnout. Jinak by byla ohrožena nutná rekonstrukce střechy v Míčovně nebo Královském letohrádku, ale i rekonstrukce rezidence pro bydlení příštího prezidenta a řada dalších nutných oprav," uvedl mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. Každý rok svádějí s resortem financí bitvu o výši přidělených prostředků ze státního rozpočtu také ministerstva. "Jsou kráceni všichni a nelíbí se to nikomu. Ale jde zatím o pracovní verzi rozpočtu, všechno se může několikrát změnit," prohlásil mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Téměř třetinu rozpočtu spolkne ministerstvo práce a sociálních věcí. Z toho většina padne na důchody. Ty si ze zhruba 257 miliard na sociální výdaje vyžádají téměř 210 miliard korun. Většina přidělených peněz z rozpočtu padne v jednotlivých resortech na mzdy a provozní náklady, kde příliš šetřit nejde. Na víc už mnoho peněz nezbude. "V ostatních výdajích se krátí, kde se dá," přiznal mluvčí ministerstva financí. Historické památky nebudou chátrat jen na Pražském hradě. Na jejich opravy nezbudou totiž peníze ani ministerstvu kultury. "Máme dostat o miliardu méně než letos - jen 4,2 miliardy korun," potvrdila mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová. "Nebudeme moci podporovat činnost regionálních divadel, symfonických orchestrů ani přispívat na památkové programy," dodala pro Zemské noviny.
Deník Právo píše, že budoucnost populárního českého likéru becherovky může ohrozit nevyřešený spor o ochrannou známku. Firma Salb v níž figuruje mj. bývalý Havlův kancléř Karel Schwarzenberg totiž nehodlá smlouvu o převodu zbylých 59 procent akcií společnosti Jan Becher-Karlovarská Becherovka s Fondem národního majetku podepsat, pokud nebude obsahovat záruku za možné ztráty ze sporu o ochrannou známku s podnikatelem Zdeňkem Hoffmanem, který se prohlašuje za jediného právoplatného vlastníka. Fond je zase odhodlán oznámit ministerstvu financí, že je zbývající balík akcií Becherovky neprivatizovatelný, a vrátit jej právě tomuto ministerstvu. Současně Fond nemůže počítat s rychlým příjmem 1,3 miliardy korun, které měl Salb za akcie zaplatit. Pokud se nezmění smlouva s Fondem národního majetku, Salb s podpisem počká do doby, dokud nerozhodne soud, čí jsou skutečně práva k Becherovce píše deník Právo.
Podle Zemských novin jsou lékaři znepokojeni vysokým počtem lidí, kteří se na střední Moravě letos o prázdninách otrávili jedovatými houbami. V toxikologické laboratoři Ústavu soudního lékařství olomoucké Fakultní nemocnice vyšetřili lékaři již 34 lidí. "U šesti z nich prokázali otravu smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou, na kterou jeden pacient zemřel," řekla listu primářka ústavu Olga Císařová. U dalších pěti pacientů lékaři zjistili, že snědli jedovatou muchomůrku královskou a tygrovanou. Ostatní lidé s příznaky otravy požili houby jedlé, ale nejspíše nedokonale tepelně upravené, zapařené nebo plesnivé. Lékaři varují houbaře, aby se přesvědčili o tom, jaké úlovky si z lesů odnášejí, a věnovali pozornost jejich přípravě.
