Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 23. ledna připravila Eva Petržílková.

Podpisové referendum v Rakousku, v němž se 15,5 procenta voličů vyslovilo pro zablokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví jadernou elektrárnu Temelín, je námětem komentářů českých deníků. Listy si všímají i Jörga Haidera, bývalého předsedy rakouské strany Svobodných, která vznik protitemelínské petice iniciovala. Stejně jako v posledních dnech se deníky zamýšlí nad současnou krizí ve čtyřkoalici, kterou vyvolal mnohamiliónový dluh ODA.

Komentátor deníku Právo míní, že zhruba milión Rakušanů má z Temelína iracionální, tedy úvahou nepodložený strach. Nebojí se ale podle něj jaderné energetiky všeobecně, jen jihočeské jaderné elektrárny. "Vysmívat se tomu je snadné, ale je to k ničemu. Ještě v 17. století panoval v celé Evropě stejně iracionální strach z čarodějnic obého pohlaví a nevinní kvůli tomu končili na hranici. Strach z Temelína je a strach z čarodějnic byl snadným předmětem zneužití chytrými lumpy," varuje autor. "Češi by se měli naučit věřit, že strach Rakušanů z Temelína nemůže trvat věčně, pokud v něj budou mít důsledně podloženou důvěru a budou to dávat najevo světu. Temelínská čarodějnice se tak časem dostane do pohádek stejně jako ty ze začátku novověku," poznamenává list.

"Je petice Haiderových Svobodných úspěchem? Nebo je to neúspěch?" ptá se deník Mladá fronta Dnes a pokračuje: "Musí to být neúspěch. Jinak budou zcela rozvráceny nejen česko-rakouské vztahy, ale i rozšíření Evropské unie. Ta tvrdí, že protitemelínská petice je pouze problémem dvou zemí, nikoli evropským. Jenže petice proti Temelínu byla také peticí proti českému vstupu do unie. Tomu může zabránit i jedno jediné 'ne' od jedné jediné země Evropské unie. Tedy i od Rakouska. Přitom Češi mohou udělat své, aby se petice s 915.000 podpisy stala nedůležitým cárem papíru. Pokud však nenahradí silná slova účinnou diplomacií, může se jim stát to, co tak vhodně vyjadřuje české přísloví: Když se dva perou, třetí se směje," uzavírá list.

Hospodářské noviny poukazují na to, že premiér Miloš Zeman svými urážlivými výroky vůči Rakušanům zvýšil účast v protitemelínském referendu o několik významných procent. Petice tak byla třetí nejúspěšnější akcí tohoto typu v rakouských dějinách. "Přesto nejde o triumf Svobodných a Česku je příznivě nakloněna většina rakouské politické scény. Kancléř Schüssel a jeho strana nesouhlas s haiderovským referendem voličům jasně sdělil. Tímto postojem riskovali a riskují rozpad vládní koalice se Svobodnými. Podobně vstřícně se zachovala i rakouská opozice. Pokud vůči nám přes skutečné obavy z Temelína odmítnutím referenda projevili svoji vstřícnost, bylo by na místě oplatit jim stejnou mincí," dodává deník.


"Michaeli, vrať se!" volá komentátor Lidových novin, který se pozastavuje nad problémy čtyřkoalice kvůli vysokému dluhu ODA. Připomíná odjezd jejího předsedy Michaela Žantovského na zimní dovolenou "zrovna když jde jeho straně o všechno". "Dějiny čtyřkoalice jsou lemovány krizemi, které mají obdobný scénář: Nejprve výbuch vášní, smršť silných vyjádření, které k tomuto uskupení přiláká všeobecnou pozornost, a poté následuje klopotné hledání toho, jak pokud možno s co nejmenší ostudou vše urovnat zpět do mantinelů té přece lepší a mravnější alternativy. Čtyřkoalice se nepoučila ani ze sporů o státní rozpočet na rok 1999 ani z 'tragikomedie' o svého volebního lídra. Svědčí o tom její současná krize. Aura čtyřkoalice jako lepší alternativy vyprchává, voliči budou volit menší zlo," konstatují Lidové noviny.


Komentáře českých novin se také zaměřují na úterní oznámení ředitele TV Nova Vladimíra Železného - vzdát se vlivu v televizi a vrátit americké firmě CME svůj miliardový dluh. V této souvislosti zmiňují fakt, že Železného prohlášení přišlo ve stejný den jako zásadní rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení licence Novy o dalších 12 let.

Podle Lidových novin není jisté, zda se Železnému nakonec opravdu podaří spor s investory urovnat. Nabízí jim sice splacení dluhu, ale požaduje, aby Američané stáhli žádost o exekuci jeho majetku. List připomíná, že exekucí zhruba desetinového podílu v Nově by Američané získali jen 46 miliónů, zatímco Železný jim za stejné "zboží" nabízí 1,2 miliardy. "Otázka je, zda mu Američané budou ochotni vyjít vstříc. Když dostanou 46 miliónů z exekuce, bude jim Železný muset splatit zbytek z dalších svých zdrojů, o nichž sám tvrdí, že na splacení dluhů postačují. Tak proč mu usnadňovat život," míní Lidové noviny.


Deník Mladá fronta Dnes sice připouští možnost, že 'pan Železný začal jednat jako slušný dlužník', ale stejně tak je podle něj možné, že je celá operace finta, která má oddálit soudní líčení s ředitelem televize Nova. "Nemůže smazat obvinění, která proti němu policie vznesla, ale podstatně zlepší jeho situaci, soudí autor komentáře. Obchod má podle jeho názoru jednu tragikomickou stránku - Vladimír Železný se opět stává 'bezprávným' zaměstnancem. Nebezpečně ale působí to, že Nova přechází z rukou jasně definovaného amerického podniku do rukou neprůhledného holdingu MEF, který navíc prostřednictvím různých dceřiných a dalších společností ovládá i jiné části mediálního trhu, zejména televizi Prima. Vzniká jakýsi oligarchický hlavonožec dle ruského vzoru? Páří se v šeru s průmyslovými a politickými zájmy? Pokud by tomu tak bylo, budou na období despotismu Vladimíra Železného i jeho nejzavilejší nepřátelé vzpomínat jako na zlatou dobu svobody slova. Skrytá manipulace je totiž mnohem hrozivější než otevřená," zdůrazňuje v závěru list.


Večerník Praha se vrací k pondělnímu zásahu centrální banky proti silné koruně a hned v úvodu konstatuje, že se její "frontální útok" minul účinkem. "Česká koruna se stala "miláčkem trhu" vcelku logicky - hospodářství roste zhruba dvakrát rychleji, než odpovídá průměru zemí Evropské unie a vše nasvědčuje tomu, že je schopné odolat vlivům jejich ekonomického oslabení. Také masivní příliv přímých zahraničních investic podporuje důvěru trhů, že bude lépe. V něčem však má banka pravdu - příliš pevná a hlavně skokově zhodnocující měna ekonomice obecně nesvědčí. Přinejmenším zdražuje a tedy cenově znevýhodňuje výrobky tuzemských vývozců na zahraničních trzích a snižuje jejich zisky. Zvolna sílící měna jim naopak umožňuje postupně a plynule se přizpůsobovat. I mnohem silnější centrální banky, než je česká, bývají většinou mezi ostatními hráči na peněžních trzích outsidery a jejich pokusy jít proti proudu zpravidla rychle selhávají. Taková je dlouholetá zkušenost, proti níž ani tuzemští centrální bankéři nic nesvedou," dodává Večerník Praha.


Takřka každý druhý školák v České republice zažil na vlastní kůži šikanu, uvádí deník Mladá fronta Dnes s odvoláním na výsledky reprezentativního průzkumu. Toho se v 66 školách v České republice zúčastnilo na šest tisíc dětí z celé země. Odborníci už dříve varovali, že teror ve školních lavicích má rozměr epidemie. To, že se vztahy mezi dětmi skutečně zhoršují, potvrzují i psychologové a policisté. Ale zároveň se upravuje i pohled na problém šikany. Mnozí si totiž myslí, že k ní patří pouze vyhrožování a násilí. Šikana má však i jemnější odstíny - kupříkladu psychické týrání, kdy se šikanovanému spolužáci posmívají a vytlačují ho z kolektivu, poznamenává Mladá fronta Dnes.


"Nové očkování kojenců zavedené loni v červenci provázejí neustále problémy," píše deník Mladá fronta Dnes. "Dětští lékaři totiž nemají vakcíny. Důvodem jsou potíže s dodávkami některých důležitých očkovacích látek ze zahraničí. Problémy se zásobováním jsou obvykle lokální, přesto jsou pediatři nespokojeni. Výrobce vakcíny je ale podezírá, že očkovali více dětí, než měli. Novorozenci jsou očkováni proti čtyřem nemocím najednou, hemofilii, tetanu, černému kašli a záškrtu. Očkování bylo zavedeno loni v červenci a lékaři začali používat novou vakcínu od firmy Aventis, dováženou z Francie," dodává list.


Zvrátit výsledek veřejné obchodní soutěže o ústecký Interhotel Bohemia-F se snaží česko-německý podnikatel Luděk Fabinger, který se obrátil i na soud. Přestože za hotel nabízel 18 miliónů korun, Fond národního majetku (FNM) jej prodal za nabídku nižší zhruba o 1,5 miliónu korun pražskému podnikateli Janu Postránskému. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že pochybení při prodeji hotelu však FNM odmítá. Mluvčí fondu Jana Víšková sice potvrdila, že Fabinger nabídl nejvyšší částku, ale podle ní se do vlastní soutěže vůbec nedostal, neboť chyběl jeho bezvýhradný souhlas s podmínkami soutěže a notářsky ověřený podpis na pěti návrzích kupní smlouvy. S vyřazením ze soutěže odmítnutý uchazeč nesouhlasí, podle něj byl jeho podpis na obálce ověřen notářkou. Poslal na FNM odvolání proti odmítnutí nabídky, to však bylo zamítnuto. Podle Víškové nyní soutěž již není napadnutelná, nelze se ani odvolat, dodává deník.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio