Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 27. září připravila Eva Petržílková.

Úterní demonstrace odpůrců globalizace proti pražskému zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které se proměnily v pouliční bitky radikálních aktivistů s policií a v ničení, jsou tématem všech českých deníků. Některé z listů se však zajímají i o to, jací lidé jsou mezi samotnými aktivisty. Deníky rovněž v souvislosti se zasedáním MMF a SB informují o úterním zhroucení pražské dopravy, odjezdu finančníků z obleženého Kongresového centra metrem a prázdných pražských obchodech, bankách a chodbách některých pražských podniků a úřadů.

Komentátor deníku Mladá fronta Dnes přirovnává demonstrace odpůrců globalizace k středověku. Středověk hlukem, ohněm a bouří plašil mor, odpůrci globalizace takto plaší kapitál. "Od nás chtějí vždy totéž: pochopení pro demonstrace. Bojovým karnevalem ale vždy znovu obnovují lidskou otázku: smí se správná věc prosazovat násilím? Neboli: je násilí ospravedlněno už tím, že chce nastolit správné poměry a odstranit špatnou věc?" ptá se list. Protože jsou však demonstranti dětmi bohatých národů, snadno cestují se svým "humbukpodnikem" po planetě: bojují proti globalizaci, ale sami jsou už globální. Mají vznešené ideály a z těch vždy teče krev. Jejich rudí předchůdci již jednou obalili půl planety do utrpení. Svět je už příliš zmučen na to, aby bral jejich recepty vážně. Přesto je dobré nemít pro ně pochopení. Právo na protest je jistě nezadatelné. Ale právo na násilí by nemělo být uděleno nikomu. Byť by měl ideály sebekrásnější, uzavírá své zamyšlení list list.

Řekové, Italové, Novozélanďani, Američané a Turci odmítli v pražských ulicích kapitalismus. Byli veselí a velmi romantičtí, pak ale přišlo násilí, píšou Lidové noviny. Romantičtí hrdinové ničili okna, auta, restaurace, obchody. Za bohatství a přepych se mstili na majetku Pražanů bez ohledu na výši jejich daňového přiznání. Policie se zachovala statečně, ale zázrak nedokázala. Ministr vnitra Stanislav Gross ochránil finančníky, ale ne centrum Prahy, míní list. "Náš pan prezident si zafilozofoval před nastoupenými finančníky. Ti mu zatleskali. Pak po gándhíovsku vyzval mládež k nenásilí. A ta pro změnu zdemolovala pár ulic," komentuje deník. "A umělohmotné cheesburgery? Ty nestojí za nic. Ale ty kuřecí nugety! Ty se McDonaldům opravdu povedly," uzavírají Lidové noviny.

Premiér Miloš Zeman projevil podle Zemských novin malou předvídavost, když mluvil o opilých a dlouho vyspávajících turistech, kterých se Pražané nemusejí obávat. Mýlil se, ostatně mýlí se často. Jeho prázdné a nabubřelé řeči by ani nebyly důležité, kdyby shodou náhod nebyl předsedou vlády. Jenomže jím je. Navzdory tomu jeho neumělé pokusy o bonmoty a jeho žoviální sousedské řeči berme s rezervou. Václav Klaus kdysi řekl, že žádný názor Miloše Zemana není správný, ano, ani tento nebyl, dodává deník. Policisté se naštěstí nenechali Zemanovou ukolébavkou ukolébat. Přesto nad nimi měli demonstranti často v ulicích navrch, konstatuje deník. Tvrdé jádro demonstrantů to nejsou žádní beránci, kteří troubí na trumpetky, pískají na píšťalky a zpívají internacionálu a volají hanba a fuj. Jsou to ostřílení rváči se zkušenostmi z pouličních bitek s policií. Zemanovy rádoby opilci a ospalci se do boje s policií pustili s vervou, vzduchem létaly kameny a dokonce zápalné láhve. To v žádném případě není způsob, jak vést dialog, ani způsob, jak protestovat. Násilí a ničení je zneužívání demokracie, nikoli bojem za ni. Ačkoli to právě radikálové tvrdí a to skandují, uzavírají Zemské noviny.

Podle Hospodářských novin bylo jedno jisté už v době, kdy odpůrci globalizace veřejně vyhrožovali, že udělají z Prahy nový Seattle. V každém případě, ať udělají či ne, různými rozumbrady bude podle autora vždy obviněna policie. Buď všechna opatření přehnala, nebo situaci nezvládla. Česká veřejnost si ale teprve po hojně citovaných výhrůžkách uvědomila, že zasedání finančníků je také bezpečnostní problém. Ani nejzarytější odpůrce kapitalismu nemůže říci, že by Praha neposkytla prostor k pokojné diskusi, píše dále list. Volání po oddlužení nejchudších zemí se jistě jeví jako čin veskrze lidský a morální. Ono se to ostatně dobře volá, když peníze nejdou z kapes těch, kdo křičí nejhlasitěji a protesty mají jako hlavní povolání. Miliardy, které budou dlužníkům odpuštěny bohužel nezmění chudobu postižených lidí, pokud nebudou finanční operace provázeny konkrétními opatřeními. Ty by měly podle listu donutit dlužnické vlády postarat se o své chudé a ne o to, jak se zmocnit cizích peněz. Pražské jednání se ale může stát opravdu bodem zlomu světového finančnictví. O problémech neřešitelných na ulici, se totiž vážně mluvilo v Kongresovém paláci. Ne pod vlivem destruktivních akcí pouličních revolucionářů, ale proto, že tento problém je natolik vážný, že ohrožuje i bohaté. Snad i ti, kdo skutečně ovládají represívní toleranci, vládnou také zdravým rozumem a jak řekl jeden z nich, mají kupodivu i srdce. Po úterý ale už lze jen těžko věřit řečem o toleranci a nenásilí některých "antiglobalizátorů", zdůrazňují Hospodářské noviny.

Deník Slovo se zamýšlí nad globalizací. Ta podle listu už přinesla do potravinářského průmyslu nové technologie a odbytové možnosti. Deníku to mimo jiné potvrdil i předseda Svazu průmyslových mlýnů Martin Rupert. Podle něj vstup nadnárodních společností do potravinářství přinese mnoho výhod včetně otevření cest na zahraniční trhy. Příliv cizího kapitálu by uvítal i ředitel Masného průmyslu Krásno na Moravě Jan Andrys. Nejvíc se ale zahraniční kapitál zabydlel v mlékárenském oboru. Není to jen známá firma Danone, ale i další společnost, která v závodech v Sedlčanech, Valtýnově a Hodoníně vyrábí francouzské sýry. Také Želetavskou mlékárnu reprezentuje francouzský výrobce. Nadnárodní společnosti měly zájem i o vstup do našeho konzervárenského průmyslu. Hlavní zpracovatelskou sílu tam koncentrovala společnost Hamé Babice. V tomto oboru se však naši výrobci zatím vstupu zahraničního kapitálu zříkají. Necítí ho totiž zatím jako nutnost. Jiná situace je například v lihovarnické společnosti Stock Plzeň Božkov, kde už vstup zahraničního partnera pocítili. Majoritní vlastník - nadnárodní koncern Eckes přinesl moderní marketing, prodejní know- how a velkorysé pojetí sociální politiky. Podle deníku Slovo prostě české potravinářství bez zahraničního kapitálu nepřežije.


A nyní k dalším tématům:

Státu by měla privatizace jeho 51ti procentního podílu v Českých radiokomunikacích přinést až 40 miliard korun. Deníku Právo to potvrdila náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová. Podle ní jde o opci na navýšení podílu CMobilu, ovládaného Deutsche Telekomem, v operátorovi RadioMobil z nynějších 49ti na skoro 60 procent. Zatím měly v RadioMobilu majoritu radiokomunikace. Ty ji však za zhruba 550 milionů dolarů postoupí CMobilu. Mluvčí Radiokomunikací Dagmar Francková potvrdila, že příprava nové akcionářské smlouvy se velmi rychle blíží k úspěšnému dokončení. Ke shodě dokonce došlo i v otázce výplat výnosů z opce, ale i v ostatních otázkách, týkajících se záruk a samotného procesu výkonu předkupního práva. Podle deníku Právo by měla být privatizace radiokomunikací dokončena do konce tohoto roku.


Vědci hledají podle Lidových novin v klonování recept na nesmrtelnost. Podařilo se jim totiž poprvé z jedné naklonované myši naklonovat šestou generaci myších potomků. To by nebylo samo o sobě takovým překvapením, kdyby vědci užasle nezjistili, že žádné z klonovaných zvířat nevykazuje známky předčasného stárnutí. Ještě před několika měsíci vycházeli totiž z pozorování skotské ovce Dolly a tvrdili, že klonovaná zvířata stárnou rychleji než přirozeně zplození jedinci stejného druhu, píše dále list. Za převratným objevem stojí enzym telomeráza, který působí v zárodečných i rakovinotvorných buňkách. Dává ale i normálním buňkám nekonečnou životaschopnost. Nesmrtelnost zatím ale klonovaná zvířata nezískala. Telomery byly u pokusných zvířat ale zřetelnější než u normálních jedinců krátce po narození. Klonovaná telata mají reálnou šanci, že budou žít o padesát procent déle. Tyto výsledky by měly otevřít mimo jiné i nové pohledy na výzkum procesu stárnutí, píše deník.


Novou vyhlášku vyvěsila radnice v Děčíně. Podle Zemských novin se nechala inspirovat nápadem svých kolegů v Chebu a přikazuje tak městským strážníkům pokutovat nejen prostitutky, ale i jejich zákazníky. Podle mluvčího děčínské radnice je těžké vymáhat na německých turistech využívajících služeb kněžek lásky pokuty. Na druhou stranu se však němečtí muži bojí ohlášení v místě svého bydliště a mají z policistů větší respekt než Češi. Zákazníky chce město pokutovat mimo jiné i proto, že snaha stíhat prostitutky se neosvědčila. Vyhláška bude vyvěšena i na hraničním přechodu, aby se s ní Němci mohli seznámit dřív, než přijedou do města. Jedinou její slabinou je podle Zemských novin dokazování přestupku. V praxi totiž sexuální turisté strážníkům tvrdí, že ona dívka je jejich přítelkyní, za kterou jezdí do Čech už tři roky. Podle zástupce velitele městské policie v Děčíně by byla jednou účinnou zbraní proti příhraniční prostituci pouze změna zákona.


Klienti několika zkrachovalých bank se mohou radovat, píše deník Mladá fronta Dnes v souvislosti se zvýšením maximální finanční hranice pro odškodnění vkladatelů zkrachovalých peněžních ústavů. Poslanecká sněmovna minulý týden v rámci vládní novely tuto hranici zvýšila tak, že ze současných čtyř set tisíc korun by vkladatelé v případě výplaty pojištění mohli získat 90 procent vkladu, maximálně však 25.000 eur, což je v přepočtu zhruba 875.000 korun, pro jednu oprávněnou osobu. "Ostatní vkladatele to však příliš nepotěší," doplňuje deník s tím, že fungující banky budou muset do Fondu pojištění vkladů přidat další stamilióny, možná miliardy. "Změna pravidel v průběhu hry není jen drahá a nefér, ale především politicky nebezpečná," konstatuje dále list. Zároveň upozorňuje, že v době krachu dotčených peněžních ústavů zákon o pojištění vkladů dávno platil a byl v pořádku, takže střadatelé podle listu věděli, do jaké výše jsou jejich vklady pojištěny a mohli podle toho rozložit své peníze. Podle deníku se politici v boji o voliče vydali na cestu podbízení se jednotlivým zájmovým sdružením. "Zvýší pojistné, za což je dokonce nečekají ani vzrušené rozpočtové debaty. Jejich 'skutek milosrdenství' zaplatí přeživší banky," podotýká deník. Soudí rovněž, že politika ztrácí svou základní roli, neboť již není prostorem, kde se hledá rovnováha a pravidla regulující často protichůdné zájmy.


Osobnost a dílo Zdeňka Fibicha (1850-1900), jehož letošní dvojí jubileum bylo zařazeno do výročí UNESCO, připomíná výstava v Národním muzeu - Muzeu české hudby v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Informuje o tom deník Právo s tím, že samostatný prostor, zarámovaný portálem z plakátu k prvnímu uvedení v roce 1890 v Národním divadle, je věnován unikátnímu scénickému melodramu Hippodamie. Kromě partitur, plakátů premiér, dopisů, fotografií, scénických a kostýmních návrhů aj. je zde vystaven i Fibichův klavír, dobový nábytek přibližuje atmosféru jeho pracovny, skladatelovu bustu doplňuje posmrtná maska. Podle autorky Věry Šustíkové z Muzea české hudby nebyl problém materiál shromáždit, ale spíše jej pečlivě utřídit, protože i když je výstava poměrně bohatá, může nabídnout jen zlomek toho, co se dá představit, píše list. Jsou zde i kuriozity, např. menu slavnostního večera na počest Z. Fibicha a Jaroslava Vrchlického z roku 1891 nebo svědectví o skladatelových mimohudebních zájmech: odborná publikace o motýlech s jeho kresbami a daty spatření vzácných druhů nebo kniha železničních předpisů z roku 1878, kterou mu daroval jeho přítel, železniční úředník, hudební kritik a skladatel Emanuel Chvála. Podobně jako Antonína Dvořáka lokomotivy poutaly i Fibicha železnice, o čemž svědčí i skutečnost, že pro své potěšení složil z dotyčných předpisů zkoušky. Fibichově mládí dominuje zelená barva panelů, symbolizující přírodu rodné všebořické myslivny, modrá provází tvůrčí zralost a měkce růžová je věnována jeho ženám - první manželce Růženě, druhé Betty (její sestře, kterou pojal za choť po Růženině předčasné smrti) i Fibichově pozdní lásce, žačce a libretistce posledních oper Anežce Schulzové, píše deník Právo.

Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio