Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 31. srpna 2000 připravila Renata Prátová.

Deník Právo se vrací k výhradám rakouských politiků ohledně dostavby jihočeské jaderné elektrárny Temelín. List se snaží odkrýt pravou podstatu nejnovějšího česko-rakouského "zajiskření". Soudí, že Rakousko v čele s Wolfgangem Schüsselem si pro znepříjemnění procesu rozšiřování Evropské unie našlo místo Benešových dekretů právě problematiku Temelínu. Deník Právo uvádí, že v případě Temelína a diskusí okolo něj jde o vysokou poziční hru na evropské šachovnici, na níž se předtím Rakousko - s Haiderovými svobodnými ve vládě - dostalo do určité izolace.

S podobnou myšlenou přichází i komentář Hospodářských novin. List připomíná, že Rakousko je pro Českou republiku důležitý obchodní partner a investor ovládající značnou část bankovnictví a pojišťovnictví. Česko se proto v žádném případě nemělo připojovat k evropským sankcím proti této zemi. Hospodářské noviny dále naznačují, že za odporem proti Temelínu se mohou skrývat i obavy rakouských energetických firem.

Lidové noviny se zamýšlejí, proč se Rakušané a Češi zvlášť nemilují. Mnohaleté společné dějiny způsobily, že oba národy jsou si blízké a vzdálené zároveň. Většinový odpor jižních sousedů České republiky vůči výrobě elektřiny štěpením atomového jádra je dlouho známý. Při pohledu na současnou debatu je však přesto nápadné, že tématem je pouze jihočeský Temelín a nikoliv například podobně zkonstruovaná jaderná elektrárna Krško v sousedním Slovinsku, které se rovněž uchází o členství v Evropské unii. List píše, že vysvětlení tohoto fenoménu může být docela prosté. Podle některých odborníků mezi mnoha Rakušany přežívá představa, že to byli Češi, kteří svého času rozbili rakousko-uherskou monarchii. Ředitel agentury zabývající se veřejným míněním, Peter Ulram říká, že Rakušané cítí, že Češi jsou jim podobní svým chováním, svou mentalitou, a to i se všemi chybami. Nízká obliba Čechů u svých jižních sousedů není všude stejná. Především na východě země jsou sympatie relativně vysoké. Stačí otevřít vídeňský telefonní seznam nebo zajít na některý ze hřbitovů, kde se to jen hemží jmény jako "Hrdlicka", "Tichy" nebo alespoň "Dworschak". Někteří z nich mluvili či rozuměli česky, dodávají Lidové noviny.

Strategický partner Českého Telecomu - nizozemská společnost KPN - už o provozovatele národní telekomunikační sítě nestojí, uvádí Mladá fronta Dnes. A to i přesto, že s ní vláda exkluzivně vyjednávala o prodeji dalších akcií. Chýlí se tak ke konci život doposud největší investice v České republice. Ministr financí Pavel Mertlík i zástupci ministerstva dopravy si pochvalují, že stát se zbavil jedné z komplikací při doprodeji akcií Telecomu, jež mají vynést státu nejméně 80 miliard korun. Jiní státní úředníci jsou však znepokojeni. Nizozemci svůj ústup zdůvodňují tím, že přehodnotili strategii a namísto vkládání dalších peněz do pevných telefonních linek se chtějí zaměřit na rychleji rostoucí obory. "Aktivity v České republice už nezapadají do nově zúžené strategie KPN," uvedla společnost ve středečním včerejším tiskovém prohlášení. Mertlíkův první náměstek a nejbližší spolupracovník Jan Mládek, který jednání o prodeji Telecomu vedl, považuje na rozdíl od svého šéfa verdikt KPN za značnou komplikaci. "Potřebujeme peníze a takto se vše oddálí, protože s novými investory bude třeba projít zdlouhavý privatizační proces. Naopak KPN ten podnik zná a prodej se mohl ukončit během pár měsíců," uvedl pro list Mládek. KPN totiž v Telecomu už nyní kontroluje 33,5 procenta akcií, od státu měl odkoupit dalších 17 a zbytek státních akcií se měl prodat na světových burzách. Podle Mládka i jiných expertů Nizozemci upouštějí od záměru ovládnout Telecom kvůli nepovedenému nákupu licence na provoz nové generace mobilních telefonů v Německu. Licenci vydražili za více než 300 miliard korun, ale část měli uhradit partneři, kteří od kontraktu odstoupili. KPN zatím neví, co udělá s třetinou akcií Telecomu, které drží. Letos končí Nizozemcům pětileté strategické partnerství, které jim zaručovalo monopolní postavení. Za ně slíbili zmodernizovat síť a mimo jiné zavést telefon všem, kteří o něj požádali. Právě za nesplnění této podmínky jim hrozí vysoké pokuty, píše Mladá fronta Dnes.

Na českých vesnických školách chybí stovky učitelů, konstatují Zemské noviny. Absolventy vysokých škol dráha pedagoga neláká, proto školské úřady povolávají důchodce. Penzisté zachraňují začátek školního roku především v pohraničních okresech. Nebýt dobrovolníků ve výslužbě, zůstaly by prvního září mnohé třídy bez učitelů, školství se totiž nedaří získat ani udržet mladé lidi. Jednou z příčin jsou nízké mzdy pro absolventy pedagogických fakult, vysvětluje list. Podle stínového ministra školství Občanské demokratické strany Jaroslava Zvěřiny mladé učitele do škol nepřivede ani patnáctiprocentní navýšení platu. Kritickou situaci školství může vyřešit nový školský zákon, který zakotví kariérní postup učitelů s ohledem ke kvalifikaci, domnívají se Zemské noviny.

Deník Právo uvádí, že zaměstnání na českých finančních úřadech začíná být poněkud rizikové, což může mít časem vliv i na kvalitu výběru daní. Pracovníci úřadu se setkávají se stále větším počtem výhrůžek a fyzických napadení. Zatímco v roce 1997 zaznamenalo Ústřední finanční a daňové ředitelství pouhých 9 napadení lidí, kteří vybírají státu daně, o rok později to bylo 27 a loni dokonce 114 případů. Podle šéfa odboru řízení ředitelství Vladimíra Fikrleho nárůst pokračuje. Deník Právo dodává, že formy útoků jsou přitom rozmanité - od nadávek přímo na místě přes anonymní telefonáty či mafiánské dopisy až po fyzické napadení či dokonce použití výbušniny. Žalostná je ovšem statistika vyřešených případů. I když pracovníci nahlásili loni policii 23 závažných výhrůžek a napadení, vyšetřovatel konkrétního člověka obvinil v pouhých dvou případech. Podle deníku Právo je jednou z možností, jak čelit tomuto negativnímu jevu, ustavení finanční stráže, o které se už několik let mluví, ale stále neexistuje. Vláda však minulý týden schválila věcný záměr zákona o sloučení úřadů daňové a celní správy, který počítá i se vznikem právě také finanční stráže.

Dosud žádná sklizeň nevyvolala na české mediální scéně takovou pozornost jako ta letošní, míní Hospodářské noviny. Trvají rozpory, co vlastně bude jejím důsledkem a zda měly nestandartní klimatické podmínky skutečně tak negativní roli, jak někteří tvrdí. Letošní sklizeň je od předchozích let spojována především s cenami potravin. Podle listu učinit kardinální závěr ze samotné sklizně je přitom obtížné - jsou oblasti, které dopadly dobře, a oblasti, kde bylo nejprve sucho a posléze deště v době sklizně, což dostalo zemědělce do ekonomicky obtížné situace. Důležité je, komu a jakým způsobem pomůže stát. Zatímco řada konkrétních podnikatelů si pomoc nepochybně zaslouží, protože za problémy s počasím nikdo nemůže, u některých subjektů může být pomoc faktickým vyhozením peněz. Zvláště půjde-li o jakýsi provozní úvěr sloužící k obnovení zemědělské výroby či založení další sklizně. Hospodářské noviny dodávají, že doplnění současných pravidel poskytování kompenzací požaduje i Agrární komora České republiky.

Pražské hotely Corinthia, v nichž má podíl libyjský kapitál, zůstávají nadále pro občany Spojených států zakázanou zónou, píší Lidové noviny. Žádní Američané, kteří v září do Prahy přijedou na výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, nebudou proto bydlet ani v jednom z nich. Listu to potvrdili manažeři těchto ubytovacích zařízení s tím, že zde budou bydlet účastníci z jiných zemí. Přitom hotel Corinthia Towers leží přímo naproti Kongresovému centru, kde se bude zasedání konat. Americké velvyslanectví v Praze na své internetové stránce občany USA upozorňuje, že tyto hotely jsou považovány za majetek libyjské vlády. Proto veškeré finanční operace s těmito subjekty americkým firmám i občanům zakazuje zákon. USA totiž považují Libyi za stát podporující mezinárodní terorismus, píší Lidové noviny.

O zápis 11 historických památek do Seznamu kulturního a přírodního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu bude postupně v letech 2001 až 2011 usilovat českých stát, uvádí deník Právo. Návrh výběru nominací kulturních statků České republiky schválilo Ministerstvo kultury. Jako první, v roce 2001, bude nominována židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera v Třebíči, dále pak renesanční domy ve Slavonicích na Jindřichohradecku a papírna ve Velkých Losinách nedaleko Šumperka, v níž se vyrábí ruční papír v podstatě stejnou technologií jako před staletími. V roce 2004 bude k zápisu do seznamu navržena třeboňská rybniční soustava, v dalších letech pak například hrad Karlštejn a skalní sochařský soubor barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna v areálu Betléma nedaleko zámku v Kuksu na Trutnovsku. Do seznamu k už zapsanému historickému jádru Prahy by také mohl přibýt renesanční letohrádek Hvězda s Královskou oborou, Müllerova vila od rakouského architekta Adolfa Loose a břevnovský klášter, který v roce 993 založili svatý Vojtěch a kníže Boleslav II., dodává deník Právo.

Mladá fronta Dnes informuje o tom, že o nadcházejícím víkendu se na letišti v Hradci Králové koná už sedmý ročník letecké show Czech International Air Fest, nad níž převzal patronát prezident republiky Václav Havel. Obdivovatelé vojenské techniky si na akci určitě přijdou na své. K vidění budou například nejmodernější vojenská letecká technika armád několika států, protiletadlové zbraně, letové ukázky a vystoupení akrobatických skupin, při kterých se návštěvníkům tají dech a běhá mráz po zádech, uzavírá deník.

Mladá fronta Dnes také upozorňuje, že česká automobilka Tatra Kopřivnice oslaví v sobotu 2. září výročí sto padesáti let výroby dopravních prostředků, se kterou tam v roce 1850 začal kopřivnický rodák Ignác Šustala. V Kopřivnici proto proběhnou bohaté oslavy, jejichž součástí bude i jízda kolony tater - veteránů, nákladních automobilů závodních týmů a také vozů ze současné produkce. Diváci se tak mohou těšit na přibližně sto automobilů, pro něž kopřivnická automobilka současně vyhlásí soutěž o Nejkrásnější starý vůz, informuje Mladá fronta Dnes.

Autor: Renata Prátová
spustit audio