Přehled tisku

Výběr z tisku s datem 29.8. 2000 připravila Kateřina Brezovská.

České deníky se vracejí k chování premiéra Miloše Zemana v kauze Olovo a k trestnímu oznámení úřadu vlády, které se týká redaktorů Mladé fronty Dnes. Tento deník informoval jako první o diskreditačním materiálu, který měl vzniknout právě na úřadu vlády a vést k poškození Petry Buzkové. Zeman v minulých dnech hovořil o tom, že takzvaná operace Olovo je dílem konkrétní instituce a že kompromitující materiál mohli do počítače pracovníka úřadu vlády nahrát právě redaktoři Mladé fronty Dnes.

Akce Olovo "se narodila v úřadu vlády, nikoli v redakci MfD", zdůrazňují na titulní straně Zemské noviny a České slovo. Už i vrabci na střeše si podle těchto deníků cvrlikají o tom, že si Zeman "plete příčiny s následky". Premiér se "rozhodl trumfnout jednu špinavost druhou, a tím odvést pozornost veřejnosti", tvrdí listy, podle kterých nejde jen o Zemana, ale o celou ČSSD. "Jaká je to strana, když strpí ve svém čele předsedu, který pomlouvá, obviňuje, uráží ... Je to demokratická strana," táže se autor. Podle komentáře v Právu tvrzení, že vše vyrobili novináři, "překračuje už meze, které by se měly a mohly premiérovi Zemanovi tolerovat". Autor připomíná, že Zeman "Buzkovou miluje asi jako osinu za krkem", i když tím údajně nenaznačuje, že by premiér byl inspirátorem Olova. Zdůrazňuje však, že Buzková patří k nejzásadnějším odpůrcům šéfa premiérových poradců, bývalého komunistického funkcionáře Miroslava Šloufa. "Kdo si přečetl několik posledních rozhovorů s poradcem Šloufem ... a kdo zná text Olova, toho zarazí nápadná podobnost obou," upozorňuje komentátor. Zeman podle něj nyní rozhoduje o tom, jak odejde z historie, a volí zatím cestu amerického exprezidenta Richarda Nixona, který se po aféře Watergate odebral "nakonec do dějin kanálem". Podle pisatele je přitom docela možné, že operace Olovo by mohla být Zemanovým Watergate.

Nejdražší stavba v naší historii - jaderná elektrárna Temelín je pojištěna na sto miliard korun, což je současný rozpočet na výstavbu. Jak píší Lidové noviny, na pojištění se podílelo sdružení největších tuzemských pojišťoven - Český jaderný pool. Kvůli velikosti možných ztrát sdílí česká strana riziko se zahraničními subjekty. Výdaje s Temelínem tak kvůli nákladnému pojištění nekončí. ČEZ bude stát pojistka Temelína a další jaderné elektrárny Dukovany ročně stovky miliónů korun.

Jak píší Zemské noviny, Světová banka kritizovala české zdravotnictví a doporučila, aby stát snížil své výdaje do tohoto resortu. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer však se závěry studie zahraničních odborníků nesouhlasí, nepřímo je odmítl i prezident České lékařské komory David Rath. "Pakliže bychom doporučení banky uposlechli a snížili výdaje do zdravotnictví, mělo by to negativní dopad na obyvatele z nižších příjmových kategorií," řekl ministr Fišer. Od svého nástupu do funkce prosazuje, aby do českého zdravotnictví proudilo více peněz. Pouze tak může naplnit svoji koncepci, podle níž budou mít ke kvalitnímu zdravotnictví stejný přístup všichni lidé bez rozdílu příjmů. Příliš odborných soukromých lékařů, nadbytek akutních lůžek stejně jako studentů medicíny. Tak dále hodnotí stav českého zdravotnictví odborníci Světové banky ve zdravotnické kapitole analýzy výdajů veřejných financí, kterou si vyžádalo ministerstvo financí. Prezident lékařské komory David Rath výsledky studie nepodceňuje, zároveň však pochybuje o tom, že jsou objektivní. "Jakmile jsem se o zprávě dozvěděl, poslal jsem dopis ministrovi financí, ve kterém jsem ho žádal, aby mi poskytl informace, z jakých dat odborníci Světové banky vycházeli. Je totiž velice složité získat pravdivé informace o zdravotnictví, natož dojít k objektivnímu závěru," řekl Rath. Nejvíce ho udivilo doporučení banky, aby stát neinvestoval do zdravotnictví více peněz než dnes. "Česko investuje do zdravotnictví méně procent hrubého domácího produktu než západní státy. Zatímco v Evropské unii se číslo pohybuje nad osmi procenty, v Německu dosahuje dokonce deseti, u nás jsme stále pod sedmi a půl," prohlásil.

Lidové noviny píší, že hudebníci z baletního orchestru v americké Atlantě, kteří již jedenáct měsíců stávkují na protest proti tomu, že nedostávají příspěvky do penzijního fondu, budou muset čelit nebezpečí českých stávkokazů. Vedení Atlantského baletu totiž minulý pátek oznámilo své rozhodnutí najmout muzikanty ze střední Evropy. Zpráva o příjezdu českých umělců způsobila v Atlantě poprask. Zaplnila i první stránky místních novin. "Působí to jako facka do tváře, když hledají na naše místa cizince," řekla například jedna z členek baletního orchestru. Josef Pokluda, majitel pražské agentury Poksound, která dostala nábor muzikantů z Česka na starost, se ale za žádného "stávkokaze" nepovažuje. "Oslovili mě s tím, že se snaží rozjet provoz divadla a shánějí lidi," řekl. "Neberte to proboha tak, že bychom tam jeli dělat stávkokaze. Nám jde čistě o kšeft. O morální stránce věci jsem ještě neměl čas přemýšlet." Bouřlivá reakce na vývoj v Atlantském baletu, stejně tak jako telefonáty novinářů Pokludu zaskočily. "Kdybych tušil, co to v Americe způsobí, asi bych do toho nešel," připouští. Poksound dostal za úkol sehnat 44 muzikantů pro balet Romeo a Julie a dalších 25 pro Louskáčka. Podle Pokludy je o české umělce zájem proto, že jsou ve srovnání s americkými "stejně kvalitní a přitom levnější".

Mladí Češi již běžně vyjíždějí na Západ jako tzv. au pair. V rodinách se za ubytování, stravu a kapesné starají o děti, pomáhají s domácími pracemi a přitom navštěvují jazykové kursy. Možnost zahraničních au pair v českých rodinách ale naše legislativa nepřipouští. To chce, jak píše deník Právo, napravit ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla v novém zákonu o zaměstnanosti. "Je možné, že s rozvojem ekonomiky bychom se také mohli stát cílovou zemí pro au pair. Nevím, zda prvořadým zájmem těchto mladých lidí bude zrovna výuka češtiny, ale určitě by mohli mít zájem získat nebo rozšířit si u nás své profesní znalosti," řekl Právuředitel odboru trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí Tadeáš Kokotek. "Jedná se o skupinu cizinců, jejichž pohyb na trhu práce v ČR se zintenzívňuje," uvádí se v návrhu záměru zákona, jehož text má Právo k dispozici. Podle něj by do českých rodin mohli jezdit cizinci ve věku od 17 do 30 let, kteří by si zde "výměnou za určité služby zkvalitňovali své jazykové či profesní znalosti". Doba umístění v rodině by neměla přesáhnout jeden rok s možností prodloužení na dva roky. Zda se jazykové vzdělávání cizinců formou au pair v českých rodinách ujme, ukáže čas. "O děti se hodlám starat sama, do toho mi nikdo nebude zasahovat. Jediné, co bych využila, je pomoc s domácími pracemi. Ale tady je zase komplikace, že by ta dotyčná musela u nás žít. Raději bych si zaplatila paní, která přijde, za mého dohledu práci vykoná a zase odjede," řekla jedna z oslovených v minianketě Práva.

Podle Lidových novin jsou to houby, co v celkovém rozhledu Čechů vysoce zastiňuje události typu senátní volební kampaň, nový volební zákon, tunelování bank, korupce a zhůvěřilost v církvích, zahnívání stojatých vod v politických stranách i každodenní trapnosti českých politiků. O zahraničních katastrofách, válkách a povstáních ani nemluvě. V této souvislosti zaznamenáváme incident, který českým médiím zcela unikl, třebaže má široký mezinárodní dosah a silný dopad na bezpečnost českého státu a obrannou koordinaci NATO. Stal se před měsícem, ale dozvuky budou dlouhodobé. Ve středu 2. srpna 2000 zažil vojenský prostor, jehož lokalitu z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit, protože je nyní součástí předsunutých obranných pozic NATO, invazi několika tisíc houbařů. Sledoval ji inspektor NATO v hodnosti majora, krycí jméno Fromek, krycí zaměstnání český houbař. Podle zprávy majora, kterou v těchto dnech hodnotí velitelství NATO, byly závorové průjezdy do obranných pozic NATO otevřené a nehlídané, strážní budky prázdné, vojenský personál na houbách. Místo nepřítomného vojenského personálu kontrolovala přístupové cesty lesní hlídka místní policie. Ta majora Fromka zastavila při vjezdu do vojenského úvozu a upozornila jej, že se vjezdem dopustil přestupku. Při kontrole dokladů zjistila tři dny propadlou technickou kontrolu a na místě Prorokovi vyměřila pokutu, kterou Fromek na místě odmítl zaplatit.

Neobvyklá událost obohatila sobotní recesistický závod v plavbě na duších v Českém Krumlově. Jak píše deník Právo, zatímco se závodníci neoficiálního mistrovství světa v této netradiční disciplině chystali na start, od ucha k uchu se najednou po městě rozletěla zpráva: prochází se nám tady pravý švédský král. Narychlo zřízená patrola městského úřadu se vydala zprávu přece jen ověřit. A dobře udělala. Král Švédska Carl Gustav s chotí Sylvií právě vycházeli z jedné z místních restaurací. "Pan král navštívil město jako běžný turista a nikdo o něm dopředu nevěděl," říká krumlovský starosta Antonín Princ. Neoficiální návštěvě odpovídalo i neoficiální přijetí. Starosta, jako jeden z organizátorů recesistického závodu, vítal hlavu Švédského království v kraťasech, tričku a s indiánským amuletem na krku. Před Jeho Excelencí pouze smekl slamák. Vzhledem k charakteru návštěvy prý ani nebylo vhodné, aby krále více zdržoval. Jinak ale starosta připisuje sobotní nečekané události ve městě větší význam než nejrůznějším oficiálním delegacím. "Něco jiného je, když vám navelí do Krumlova vzácné návštěvy v rámci oficiálního programu, a něco jiného, když se pak takhle vzácná návštěva inkognito vrátí. A navíc tvrdí, že na atmosféru města nemůže zapomenout," říká starosta. Carl Gustav byl v Krumlově poprvé na oficiální návštěvě před pěti lety. Fakt, že krumlovští radní neskočili na lep dvojníkům královského páru, potvrzuje i švédské velvyslanectví v Praze. Podle zástupců ambasády byla návštěva skutečně neplánovaná a neoficiální, král se v Česku zastavil při zpáteční cestě z dovolené v Itálii. Překvapil tak nejen krumlovského starostu. "Vůbec jsme o pobytu krále na našem území nevěděli. S něčím podobným jsem se ještě na ministerstvu nesetkal," říká David Mohelský z tiskového odboru ministerstva zahraničí.