Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 11. října připravila Renata Prátová.

Deník Právo spatřuje v hlasitém spouštění jaderné elektrárny Temelín aroganci českých politiků vůči odpůrcům elektrárny. Přinejmenším podle listu nebylo slušné a taktické stavět se tak přezíravě, jak učinil premiér Miloš Zeman a jeho suita, k odpůrcům nejdražší a nejkontroverznější stavby na českém území. Deník kritizuje premiéra Zemana za jeho posměšky vůči novinářům, prezidentovi Václavu Havlovi, ministrovi životního prostředí v jeho vlastní vládě Miloši Kužvartovi a také za pohrůžku Rakousku, že do ukončení protestních blokád hranic se s ním nebude o Temelínu bavit. Trochu skromnosti by se slušelo. Zvláště u vědomí, že mezinárodní expertní komise zhruba před rokem došla k závěru, že ta stamiliardová investice se nám navrátí pouze za určitých a velmi málo pravděpodobných podmínek. Slušelo by se více střízlivého odstupu a opatrnosti ve světě, který si nad budoucností jádra hází mincí, podotýká deník Právo.


Nejméně třikrát mohl být nezvratný děj zastaven, píše Mladá fronta Dnes v narážce na výzvu německého kancléře Wolfganga Schüssela premiéru Miloši Zemanovi, aby nečinil v otázce Temelína nezvratné kroky. Nejprve mohla Česká republika zastavit stavbu elektrárny v roce 1990, kdy tehdejší stát převzal staveniště po komunistické vládě. Balvan pak převzala na svá ramena vláda Václava Klause a naposledy rozhodovali o osudu elektrárny sociální demokraté, kteří měli k dispozici studii, podle níž země jadernou elektřinu nepotřebuje. Přesto zvítězila jednoduchá a logická myšlenka: Když už jsme tolik prostavěli, nemůžeme to nechat ležet ladem. Navzdory tomu, že energie z klasických elektráren je a bude dost, navíc nebude těžké ji koupit na trhu Evropské unie, poznamenává list. Boj o jadernou energii se tak změnil v prostý ekonomický spor o to, zda by bývalo nebylo levnější elektrárnu nespustit. Mladá fronta Dnes píše, že ještě v roce 1992 by jistě bylo a možná i v roce 1999. Zdaleka není vyloučeno, že kdyby Miloš Zeman místo slavnostního odpichu zahájil konzervační práce, byl by to skutečný úspěch. Teď jsou však stesky marné. Byl učiněn nezvratný krok, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Tématem komentáře Lidových novin jsou příčiny častých havárií vojenských letadel české armády. Už šestadvacátá havárie od roku 1989 se v úterý stala u obce Bílek nedaleko Chotěboře na Havlíčkobrodsku. Při pádu dvou stíhacích letounů MiG-21 zahynuli oba piloti, kteří patřili ke skupině základny taktického letectva v Čáslavi, začleněné do pohotovostního systému Severoatlantické aliance. List si klade otázku, proč v Česku v posledních letech padá tolik armádních letadel? Před několika lety by vojáci odpovídali jednoznačně: "Máme málo peněz, piloti nemají nalétáno, chybí zkušenosti a technika je stará." V současné době je ale podle deníku peněz mnohem víc než před lety a také piloti už stráví v letadlech zhruba tolik času, jako jejich kolegové z NATO. Velitel vzdušných sil Ladislav Klíma tvrdí, že nehody jsou dané stárnoucí technikou. I dnes se ale pravděpodobně projevuje nedostatečný výcvik z minulých let. Armádu navíc opustilo kvůli nedostatku peněz mnoho zkušených pilotů. Létání na starých sovětských stíhačkách raději vyměnili za modernější dopravní stroje soukromých společností. Lze se jim divit? ptají se v závěru svého komentáře Lidové noviny.


Zemské noviny si naopak myslí, že ve srovnání s armádami Severoatlantické aliance je počet ročně odlétaných hodin českých pilotů mnohem nižší. To musí výrazně ovlivnit schopnost letců řešit ve vzduchu nečekané krizové situace. Často se navíc hovoří i o nedostatku náhradních dílů na letadla pocházející z někdejšího Sovětského svazu a o jejich drahém provozu. Tyto problémy by měl údajně vyřešit nákup bitevníků L-159 z Aera Vodochody. Jenže to má i svou odvrácenou stránku. Kvůli vysoké ceně investice se v rozpočtu ministerstva obrany počítá s tím, že piloti budou létat ještě méně než dosud. A tak je jen malá naděje, že nákup nových strojů vyvede české letectvo z bludného kruhu stále častějších havárií, soudí Zemské noviny.


Odstupující ministr spravedlnosti Otakar Motejl byl šokován tím, že se senátorské kluby České strany sociálně demokratické a Občanské demokratické strany v úterý dohodly bez jeho vědomí na jménu budoucího zástupce ombudsmana, píše deník Právo. ODS už dříve nabídla sociální demokracii, že podpoří jejího kandidáta Motejla výměnou za to, že ČSSD schválí do funkce jeho zástupce kandidáta navrženého Občanskou demokratickou stranou. Tím je senátor a šéf kontrolní a revizní komise ODS Jan Voráček. "Je mi z toho špatně. Svírá se mi hrdlo, představoval jsem si to jinak než jako předem dohodnuté hrátky," řekl listu Otakar Motejl. Svou kandidaturu na funkci ombudsmana zatím nepotvrdil s tím, že se musí poradit s prezidentem Václavem Havlem. Motejl, kterého v úterý podpořily do funkce veřejného ochránce lidských práv všechny senátorské kluby, deníku Právořekl, že udělá vše, aby se stal ombudsmanem "ve férovém boji". "Byl bych rád, kdyby kvalita byla rozhodující i pro volbu mých spolupracovníků," dodal s tím, že Jana Voráčka nezná a nechce mu křivdit. Motejl míní, že volba historicky prvního ombudsmana by měla vycházet z individuálního rozhodnutí každého zákonodárce. O kandidatuře se musí rozhodnout do 19. října, kdy začíná schůze Senátu, dodává deník Právo.


Lidové noviny reagují na dvě události, které podle nich naznačují, že svět už nikdy nebude jaký dosud býval. Obě souvisí s brněnským počítačovým veletrhem Invex: Václav Klaus oznámil, že si otevřel vlastní internetovou stránku a společnost Český internet chce od ledna na ulicích instalovat internetové budky. Klausovy webové stránky nám asi žádná výrazná ulehčení pro život nepřinesou. Snad kromě úlevy z poznání, že ani předsedova tvrdohlavost, se kterou se bránil novým technologiím, neplatí absolutně, píše list. Internetové budky ale mohou být pro všechny. Každý si tam najde svůj autobus, program v kině a nebo si zamajluje - třeba právě Václavu Klausovi, konstatují Lidové noviny.


Městský pivovar Platan Protivín je opět na prodej, informují Hospodářské noviny. Z dvanácti zájemců o pivovar, který od června vlastní město Protivín, už osm předložilo konkrétní nabídky. Vedle tří českých fyzických osob jsou mezi nimi i německá pivovarská skupina Oettinger Bier a britská North Ernlight Ltd. O prodeji 99procentního podílu v pivovarské společnosti a sta procent jeho nemovitostí bude ve čtvrtek jednat zastupitelstvo města, které je od června jediným vlastníkem pivovaru, píše list. Město Protivín, které Platan koupilo od Jihočeských pivovarů, ale zatím za něj nezaplatilo, požaduje za podíl v obchodní společnosti 65 miliónů korun plus úroky za nesplacení směnek a další výdaje spojené s koupí. Základní cena je přitom podle deníku totožná s cenou, na níž se město v květnu dohodlo s Jihočeskými pivovary. Přestože je společnost relativně v dobré ekonomické situaci a tvoří zisk, její jednatel a šéf pivovaru Milan Průša se domnívá, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný, neboť chybí prostředky na podporu prodeje, a tím i vytvoření prostoru pro další zvýšení stavu. Navíc podle Hospodářských novin Platanu, který měsíčně vaří 12 až 14 tisíc hektolitrů piva, chybí finanční zdroje na další investice.


Až do nejvyšších pater evropské politiky se možná dostanou stížnosti na chování českých policistů během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Lidové noviny si všímají toho, že skupina Britů zadržených při zářijových demonstracích v českém hlavním městě se chce se svými stížnostmi obrátit přímo na britskou vládu a Evropský parlament. Aktivisté z Velké Británie zároveň kvůli postupu českých policistů žádají oficiální omluvu od vlády České republiky, uvádějí Lidové noviny.

Autor: Renata Prátová
spustit audio