Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 10. října připravila Kateřina Brezovská.

Bezpečnost Jaderné elektrárny Temelín není podle zdrojů z policie a kontrarozvědky nijak ohrožena. Podle informací deníku Právo jsou čeští a zahraniční odpůrci elektrárny v tomto směru neškodní. Listu to řekl pracovník Bezpečnostní informační služby, který si nepřál být jmenován. Podle něj mají sice zejména rakouští odpůrci Temelína dostatek peněz pro své aktivity a v jejich řadách se nezřídka objevují i osoby "se sklony k násilí", plány teroristických útoků či něčeho podobného však zaznamenány nebyly. BIS je podle něj také v úzkém kontaktu s bezpečnostními složkami Rakouska, které došly k podobným zjištěním. Temelínská elektrárna je podle BIS navíc velmi dobře zajištěna. Dostat se tajně do objektu je prý vyloučeno. "ČEZ si dal opravdu záležet. Ještě před několika měsíci nebyla ostraha elektrárny nejlepší, dnes je to ale pevnost, do které se nikdo nepovolaný nedostane," prohlásil pracovník BIS. Ostrahu objektu považují i jaderní inspektoři za jednu z nejlepších na světě.


Hospodářské noviny upozorňují na opomíjenou skutečnost, že nejmodernější zdroj elektřiny v ČR, temelínská jaderná elektrárna, byl postaven v kraji plavců, několik kilometrů od bývalých plaveckých vesnic, kde se vory vázaly od středověku. Kvůli tomu, aby elektrárna měla dostatek vody, byla postavena Hněvkovická přehrada, jejíž voda změnila povodí Vltavy mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou. Ekologickým aktivistům protestujícím proti Temelínu se však podle listu o ochranu zajímavé lokality nejednalo. Při protestech se také mlčelo o tom, že JETE ušetří ročně na 14 miliónů tun hnědého uhlí, že nevypouští skleníkové plyny, nespotřebovává kyslík a produkuje výrazně méně radioaktivity než odsířená uhelná elektrárna. Ani argument, že Temelín může způsobit několikatisícovou nezaměstnanost v těžebních lokalitách, by neměl padat jednoznačně na stranu záporů. Temelín totiž na jiném místě republiky poskytne práci několika tisícům lidí. A to v kraji, kde se práce hledala vždy mnohem hůře než v průmyslových oblastech, připomínají Hospodářské noviny.


Asi jen málokterý sportovec si při nazouvání treter, voskování lyží či rozestavování figurek na šachovnici uvědomuje, že se již během okamžiku zapojí do jedné z "forem tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti, či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních". Právě tak totiž podle Lidových novin definuje slovo "sport" zákon o sportu, který navrhuje vláda. Zákon má být "uzavřením procesu systematického přístupu k problematice sportu", který po nástupu k moci vláda ČSSD zahájila. Zákon má sněmovna začít projednávat již příští týden, v platnost by měl vstoupit v květnu příštího roku. Je ale možné, že vláda sama útlý text na poslední chvíli stáhne a přikáže ministru školství, aby ho přepracoval. Reakce na něj jsou totiž kritické. "Text dost zavání dobou socialismu. Ukazuje to, jací lidé opanovali ministerstvo školství," říká například šéf sněmovního podvýboru pro tělovýchovu a hokejová legenda Augustin Bubník. Srovnání s dobami socialismu není náhodné. Poslední zákon, který u nás reguloval sport byl totiž zrušen již v roce 1990, tedy hned v první sérii neudržitelných norem z dob socialismu. Ačkoli se text zákona setkal s kritikou, v pozměněné podobě zřejmě přijat bude. I pravice totiž tvrdí, že je potřebný.


Mladá fronta Dnes píše, že mnoho lidí, které postihl nacismus, se nedočká žádného odškodnění. List upozorňuje, že totiž nespadají do žádné z přesně vymezených kategorií nuceně nasazených a zároveň deportovaných či vězněných v koncentračních táborech. List uvádí mimo jiné příběh Zdeňka Hrdého, který pochází z obce Ležáky zlikvidované nacisty. Přežil, protože byl v osudný den jinde. Když se dozvěděl, co se z jeho vesnicí stalo, skrýval se a později se přidal k partyzánům. I když přišel o rodinu a majetek, nemá ani dnes velkou naději na odškodné, píše Mladá fronta Dnes.


Jak připomíná deník Právo, úroda jablek v sadech i na zahrádkách je letos mimořádně velká. U drobných pěstitelů proti loňsku někde až dvojnásobná. Ceny jablek určených ke zpracování se kvůli tomu prudce propadly. Za padanky vykupované v drobném se platí jen od 40 do 60 haléřů za kilogram, někde se jejich výkup úplně zastavil. "Mohu potvrdit, že množství jablek je v současné době takové, že ne všechna se asi podaří vykoupit a zpracovat," řekl Právu tajemník Ovocnářské unie (OU) ČR Martin Ludvík. Velké domácí zpracovny, kterých je v ČR devět, v těchto týdnech jedou na plný výkon. "Předpokládá se, že zpracují rekordní množství jablek, podle našich odhadů až 150 tisíc tun. Nápor na ně je způsoben i tím, že vývoz do Rakouska a Německa se letos zmenšil, neboť i tam je úroda velká. V řadě sadů ji znehodnotilo krupobití," dodal Ludvík. V tuzemských intenzívních sadech se očekává úroda 160 až 170 tisíc tun jablek, což je o desetinu více než loni. Zato u drobných pěstitelů se odhaduje okolo 220 tisíc tun proti loňským 120 tisícům. Celková nabídka se tak přiblíží 400 tisícům tun a bude asi o třetinu vyšší než loni. "Co se rozpadla síť výkupen Jednoty a Fruty, nevíme, kam s padankami. Nepoškozené padanky a menší plody by se velcí pěstitelé i zahrádkáři měli pokusit v maximální míře dobře uskladnit, aby nehnily a vydržely co nejdéle. Zpracovnám je mohou prodávat postupně. Když nepřijdou velké mrazy, sezóna moštování se může protáhnout až do Mikuláše.


Deník Právo připomíná, že víc než 180 ohrožených raků zachránili minulý týden z bahna vypuštěné vodní nádrže ve Vlašimi pracovníci Podblanického ekocentra Českého svazu ochránců přírody ve spolupráci s několika občany. Na raky uvězněné v bahně upozornili ekology náhodní kolemjdoucí. Nádrž na vlašimském potoce Orlina, v jehož rybniční soustavě žije mnoho chráněných živočichů, vypustili kvůli výlovu místní rybáři. Na připravovaný výlov však nikdo z vlašimských rybářů pracovníky ekocentra neupozornil. Na dně vypuštěného rybníka pak našli ekologové velké množství raků. Většinou šlo o raka říčního, který patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy.