Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 12. října připravila Kateřina Brezovská.

Dosavadní systém prověrek civilní kontrarozvědky by se mohl, jak tvrdí Zemské noviny, od základu změnit. Nejmenovaný expert na levicový extremismus se totiž po neúspěšné prověrce podle zákona o ochraně utajovaných skutečností obrátil k Ústavnímu soudu. Výsledek prověrky by podle něj totiž měl podléhat přezkoumání soudem či jinou nezávislou institucí. Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec listu řekl, že rozhodnutí soudu bude v každém případě respektovat. Nemyslí si však, že by mohly být zpochybněny už ukončené prověrky.


Pomalu každý den jsou lidé z Chotěboře, asi desetitisícového městečka na Vysočině, nechtěnými diváky letecké show. Jak píší Lidové noviny, přímo nad jejich hlavami totiž cvičí se svými stroji vojenští piloti ze základny taktického letectva v Čáslavi. "Pravidelně každý rok se na nás obracejí občané se stížnostmi na nadměrný hluk, který cvičící letouny způsobují. A když ještě vídáme, jak piloti nad městem provádějí různé svíčky a výkruty, nemáme z toho dobrý pocit," říká starosta Chotěboře Zdeněk Stejskal. Dvě poslední havárie potvrdily, že obavy Chotěbořských mohou mít reálný základ. Loni v červnu spadly dva armádní migy poblíž České Bělé. Tento týden v úterý havarovaly další dva u obce Bílek. "Poprvé to bylo jedenáct kilometrů od středu města, ale teď už jen necelé čtyři. Obáváme se, aby příště nedošlo k většímu neštěstí," připomíná Stejskal. Představitelé Chotěboře se podle starosty snaží už více než pět let, aby armáda posunula výcvikový prostor dál směrem na Vysočinu. V minulých letech se prý situace o něco zlepšila a letecký provoz nad městem nebyl tak silný. "Ale letos se zase vrátili blíž k nám," upozorňuje starosta. Mluvčí letecké základny v Čáslavi Michal Prejzek říká, že o žádných protestech Chotěbořských neví. Oblast Vysočiny je podle něj schváleným prostorem pro letecké akce.


Deník Právo píše, že ve středočeských Brdech na vrchu Praha vysokém 862 m byla v těchto dnech slavnostně dána do provozu moderní meteorologická radiolokační stanice. Podstatně zlepší znalost rozložení srážek a umožní až na dvě hodiny dopředu přesnější předpovídání, kam a v jaké intenzitě spadne déšť. To může mít zásadní význam zejména pro předpovídání povodní a výstrah na nebezpečné jevy pro leteckou dopravu a další oblasti národního hospodářství. "Informace z radarů využijeme i při krizovém řízení a v budovaném integrovaném záchranném systému," řekl Právu ve středu Ivan Obrusník, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Podle něj má vrch Praha v Brdech dokonalý radarový výhled v oblasti Čech. Dosavadnímu radaru v Praze Libuši vadily ve výhledu právě Brdy. Nový radar pokryje celé Čechy a spolu s druhým moderním radarem na Drahanské vysočině na Moravě prakticky celou republiku. Projekt nového radaru vznikl v roce 1998 po katastrofálních povodních předcházejícího roku, připomíná deník Právo.


Jak píše deník Právo, v případě Američanky, která byla zadržena při pražských nepokojích v době zasedání Mezinárodního měnového fondu, ze strany policistů k trestnému činu nedošlo. Takový je závěr Inspekce ministra vnitra. Jednalo se o mladou ženu, která při sepisování protokolu vyskočila z okna prvního patra vyšetřovny v Praze 4 a zlomila si bederní páteř a nohu. "Inspekce šetřila dva případy z vlastní iniciativy a v tomto případě shledala, že k trestnému činu nedošlo," informovala Právo Marie Masaříková z Ministerstva vnitra. Podezřením, že se na policejní služebně v Ocelářské ulici v Praze 9 policisté dopouštěli násilností na zadržených se Inspekce ještě zabývá.


Lidové noviny zjistily, že generální ředitel televize Nova Vladimír Železný pronikl do posledního kola v boji o získání licence na provozování celoplošné televize v Bulharsku. Jeho projekt komerční televize Evropa TV se tak stal jedním ze tří nejvážnějších kandidátů na celonárodní licenci. Železný chce mít ve své televizi především mladé lidi. Každé tři měsíce hodlá měnit programové schéma, aby televize pružně reagovala na změny ve společnosti. Díky svému projevu před bulharskou radou je šéf Novy považován za největšího favorita - píší Lidové noviny.


Mědvěda, který ve středu uprchl z Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, museli zastřelit. Jak píší Lidové noviny, "uprchlíka" se nejdříve pokusil zneškodnit příslušník městské policie. Policista však medvěda pouze postřelil. "Nemohl jsem dopustit, aby se poraněné zvíře dostalo mezi lidi na sídlišti, proto jsem ho musel zastřelit," zdůvodnil Rostislav Stach, zástupce ředitele zooparku. Asi tříletý medvědí samec vylomil střechu karantény, vylezl na ni a než stačili ošetřovatelé použít uspávací pistoli, vyšplhal na plot oddělující zoopark od silnice a chomutovského sídliště. "Medvěd se ukryl v houští v blízkosti benzinového čerpadla," uvedl Stach. Policisté museli zhruba na dvě hodiny omezit dopravu na silnici poblíž zooparku, a to ve směru z Karlových Varů do Ústí nad Labem. Zásahu proti "výtržníkovi" se účastnili také hasiči. S pomocí jejich výsuvné plošiny se tak mohl pracovník zooparku dostat na dostřel poraněného zvířete. Sto osmdesát centimetrů vysoký medvěd hnědý byl v srpnu odchycen v údolí Brodské na Vsetínsku. Po dobu, kdy se medvěd pohyboval na svobodě, napáchal na Vsetínsku škody na zvířatech a majetku za 170 tisíc korun.


Sluneční paprsky ovlivňují směr pohybu meteoritu vesmírem. Tak zní podle Lidových novin výsledek bádání Davida Vokrouhlického z Univerzity Karlovy a Paola Farinelliho z univerzity v italském Terstu. Tento příspěvek citovala mnohá zahraniční média. Čtenáři v Německu, Rakousku či Británii se tak mohli dočíst, že díky těmto dvěma evropským vědcům mohou mít astronomové celého světa o něco klidnější spánek. Oni totiž konečně objasnili záhadu, která vědce - dokonce i z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír - NASA, trápila dlouhá léta. Ať totiž počítali, jak počítali, meteority na Zem stále dopadaly častěji, než "měly". Porušovaly tím statistické a fyzikální výpočty. Nikdo nevěděl, jak je to možné. Vokrouhlický a Farinelli nyní konečně přišli na to, v čem byl ten háček, který odborníkům nedal spát: na oběžnou dráhu Země se podle jejich závěrů mohou dostat i velmi vzdálené meteority díky jakémusi "slunečnímu pohonu", s nímž vědce nikdy nenapadlo počítat. Díky bádání těchto dvou evropských vědců mohou tedy nyní astronomové konečně přesně určit počet meteoritů směřujících k Zemi. Jejich zásluhou je nyní pravděpodobnost nenadálé srážky Země s vesmírným tělesem opravdu minimální.