Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 7. února připravil Josef Kubeczka.

Schválení plošného vyplácení přídavků na děti Poslaneckou sněmovnou si nejčastěji všímají hlavní české deníky. Komentují také rozhodnutí Unie svobody-Demokratické unie nabídnout místa na volebních kandidátkách, uvolněných po Občanské demokratické alianci, nezávislým osobnostem z občanských iniciativ.

Vládní předloha o plošném vyplácení přídavků na děti prošla Poslaneckou sněmovnou podle Lidových novin víceméně náhodou. Pravicoví poslanci se rozutekli po budově, a tak si vládní sociální demokraté spolu s komunisty odhlasovali "sociální spravedlnost", popisuje list. Pokud normu schválí Senát a prezident, dostanou podle deníku od října přídavky i děti těch, kdo jen svými daněmi živí i několik poslanců najednou. Co bude synek nebo dcerka z takové sociální vrstvy dělat se "Špidlovou pětistovkou"? - ptají se Lidové noviny.

Ať padouch či hrdina, bohatci či chudina, všichni dostanou přídavky na děti, komentuje přijetí předlohy Mladá fronta Dnes. Očekávání vlády, že novela napomůže zvýšení porodnosti, považuje za růžový idealismus. Kvůli pár stovkám měsíčně lidi další, původně nechtěné děti neporodí, míní list. Připomíná, že rozpočet vyplácením přídavků i nejbohatším rodinám zchudne o další čtyři miliardy korun. Jak by se nerozmělněné na drobné hodily třeba na lepší vybavení škol! Anebo na výstavbu hřišť na sídlištích či na lepší platy učitelů našich dětí, dodává Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny soudí, že přijetí normy o plošných přídavcích, kterou opakovaně předložila menšinová vláda, je ostudou pravice. Jistě ještě je tu Senát. A tak plošné přídavky nakonec nemusejí vstoupit v život. V každém případě se ale podaří sociální demokracii boj o přídavky dovést málem až na práh volebních místností a před nos voličů, upozorňuje list.


Večerník Praha hodnotí záměr Unie svobody-Demokratické unie zařadit na společné volební kandidátky s Křesťanskou a demokratickou unií-Československou stranou lidovou nezávislé osobnosti. List přemítá, co udělá jako volební kandidát s pravicovou unií například "zastánce anarchistů Jakub Patočka či militantní ekolog Jan Beránek". Jednání o obsazení uvolněných míst na kandidátkách může podle deníku přinést další krizi do vzájemných vztahů obou stran. V lepším případě jim ubere příznivce, v horším zapříčiní rozpad tohoto politického uskupení, míní list. Druhá varianta by podle něj mohla být pro voliče nejpříznivější. Alespoň by si nemuseli za pár měsíců dělat výčitky, že volbou pravicově se prezentující strany dopomohli do parlamentu lidem zastávajícím zcela opačné názory než oni sami, uzavírá Večerník Praha.


Rozdílné politické orientace unionistů a zástupců občanských iniciativ si všímá i komentátor Mladé fronty Dnes. Voliči podle něj stojí před otázkou, zda volit pravicově tržního finančníka Ivana Pilipa, či levicově protitržního ekologa Jana Beránka. Výrazný příchod ekologických a jiných aktivistů občanské společnosti prezidenta Havla na kandidátky čtyřkoalice neznamená příchod skutečné občanské společnosti do politiky, nýbrž posun čtyřkoalice doleva, dodává Mladá fronta Dnes. Občanská společnost je totiž podle listu v českých poměrech prozatím jen jiný výraz pro levicovou společnost a pro středolevou, vyhoď ji oknem, vleze komínem, politiku.


Rozhodování prezidenta Václava Havla o obsazení prezidia Komise pro cenné papíry (KPC) komentují Lidové noviny. Hospodářské noviny si za témata komentářů zvolily výběr daní a završení slučování Československé obchodní banky (ČSOB) s bývalou Investiční a Poštovní bankou (IPB). Havlův zájem o nezávislost komise pro dohled nad kapitálovým trhem by bylo možné pochválit, kdyby sám prezident neprojevoval nebezpečné sklony k politizaci státní správy, píší o výhradách prezidenta ke kandidátům navrženým ministrem financí Jiřím Rusnokem do vedení KCP Lidové noviny. V souvislosti s tím list připomíná předloňský souboj o guvernéra České národní banky. Deník přitom konstatuje, že Havlův "umíněný" výběr Zdeňka Tůmy jako Tošovského nástupce nebyl šťastnou volbou. Letos se ukázalo, že si guvernér vůbec neví rady s posilující korunou, podotýká deník. Prezident by si měl podle Lidových novin dobře promyslet, zda chce znovu zasahovat do nezávislosti další státní instituce. Není přitom důležité, co prezidentovi vyčítají jeho odpůrci - že nemá ekonomické vzdělání. Horší je, že se nepoučil z vlastních chyb, uzavírá deník.


Hospodářské noviny se v komentáři zamýšlejí nad výběrem daní. Hlavním důvodem nízké efektivnosti daňových odvodů je podle úředníků z českých finančních úřadů děravá legislativa, uvádí list. Dodává rovněž, že podvodníci, kteří okrádají státní pokladnu, existují v každé zemi a neubrání se jim ani vyspělé evropské ekonomiky. Rozdíl je pouze v platných právních předpisech, pokračuje. Hospodářské noviny proto v závěru soudí, že je třeba sladit právo s Evropskou unií a hlavně podnikatelskou čest a morálku.


Za téma dalšího komentáře si Hospodářské noviny vybraly ukončení fúze ČSOB a IPB. List připomíná úterní prohlášení šéfa ČSOB Pavla Kavánka, podle kterého už ani není možné rozlišit, co je bývalá IPB a co ČSOB. Možná jde, možná nejde - v každém případě je o tom možné velmi vážně pochybovat, píše list. Připomíná zároveň, že ČSOB stále nemá vyřešenou jak kauzu kolem televize Prima, tak návazně ani ovládnutí Českomoravského penzijního fondu a IPB pojišťovny. Zatímco akcionáři a vedení současného bankovního giganta mohou být se situací už dnes buď smířeni, nebo i spokojeni, stát si na konečné zúčtování této největší bankovní kauzy v české historii ještě počká, uvádí deník. Cena za pád jedné z největších českých bank není dodnes jasná, připomíná s tím, že odhady mluví o částce sto miliard korun. Dobrou zprávou podle Hospodářských novin je, že suma nepředstavuje něco, co by muselo způsobit státní bankrot. Špatné ale je, že ať už bude konečný účet za IPB jakýkoli, zaplatit se bude muset z kapes daňových poplatníků, doplňuje list.


Sdružení akcionářů Investiční a poštovní banky (IPB) podalo stížnost k Ústavnímu soudu. Napadají v něm postup státního zastupitelství a policie, která loni na podzim odložila jejich trestní oznámení na bývalého ministra financí Pavla Mertlíka a generálního ředitele Československé obchodní banky (ČSOB) Pavla Kavánka. Informují o tom Lidové noviny. Drobní akcionáři dnes už bývalé IPB považují za krácení svých práv, že jim policie, jejíž názor podpořilo Nejvyšší státní zastupitelství, nezaslala usnesení o odložení trestního oznámení. "Sdružení akcionářů nepovažují za poškozeného, proto nám začátkem loňského října poslali pouze vyrozumění o odložení," řekl listu advokát sdružení Jiří Herczeg. Domnívá se také, že se policie nezabývala všemi navrhovanými důkazy. "V usnesení by museli podrobně rozepsat, jaké kroky provedli, které skutečnosti mají za prokázané, které za vyvrácené," podotkl Herczeg. Drobní akcionáři IPB Mertlíka podezřívali, že při převedení tohoto bankovního domu na ČSOB překročil své pravomoce. Vyšetřovatel však dospěl k závěru, že Mertlík žádné zákony neporušil. Během jediného víkendu banku přebrala ČSOB. Stát se navíc zaručil, že IPB očistí od ztrátových úvěrů. Drobní akcionáři IPB v trestním oznámení mimo jiné upozorňovali i na to, že zmíněná operace přijde daňové poplatníky příliš draho, píší Lidové noviny.


Dva vozíčkáři z Přerova žalují Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Stát se bude muset před soudem zodpovídat z diskriminace tělesně postižených, informuje Mladá fronta Dnes. Uvádí, že manželé Zehnalovi podali na stát žalobu, podle níž Česko porušuje na úkor postižených vlastní zákony. Od roku 1994 musí mít totiž všechny nově zkolaudované stavby veřejného významu bezbariérový vstup. Zehnalovi podle deníku podrobně zdokumentovali situaci v Přerově a zjistili, že tam zákon není dodržován. Od úřadů požadovali nápravu, neuspěli, a proto se obrátili na soud. "Je to rarita. Případ, jaký tu ještě nebyl, aby postižení občané podali stížnost u evropského soudu na stát," řekl listu Alois Dvořák, který bude Českou republiku v řízení před soudem zastupovat. Výsledek sporu může totiž ovlivnit situaci vozíčkářů v celé republice. Zehnalovi požadují podle Mladé fronty Dnes odstupné. Pokud uspějí, mohou stejnou žalobu podat další tisíce postižených, upozorňuje list.


Prezident Václav Havel podle deníku Právo prominul sedmiletý zbytek dvanáctiletého trestu zloději, který ukradl téměř osm a půl tisíce korun, doklady a ještě třikrát udeřil do hlavy spícího člověka železným pohrabáčem. O milost pro odsouzeného požádal vězeňský kněz s tím, že muž "zásadně změnil své životních postoje" a přijal křesťanské zásady. Ve výkonu trestu úspěšně dálkově studuje vyšší odbornou školu a rovněž kurs laických kazatelů. Po propuštění chce ve studiu pokračovat a věnovat se charitativní oblasti, vyplývá podle deníku z informací na internetové stránce Hradu. Václav Havel tento týden omilostnil ještě dalších sedm osob. Většinou šlo o majetkové trestné činy nebo zavinění dopravních nehod.