Přehled tisku
Dnešní deníky hodnotí hlavně změnu v systému přezkoumávání bezpečnostních prověrek. Podle předlohy, kterou ve středu schválili poslanci, se lidé, kteří při prověrce neuspějí, budou moci odvolat k řediteli Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a nově i k nezávislému kolegiu státních zástupců.
Zdravý selský rozum praví, že instituce, které mají cokoli do činění s tajnostmi všeho druhu, pracují dobře, pokud se o nich neví a nemluví, konstatují Hospodářské noviny a pokračují: Občas ale každého napadne, zda se o nich nemluví, protože opravdu pracují tak dobře, nebo protože se jim daří tajit i svá pochybení. V napětí mezi požadavkem veřejné kontroly a nutností tajit s ohledem na národní zájmy různé informace žije i Národní bezpečnostní úřad. V jeho případě jde nejen o důvěru veřejnosti. Prověřování lidí, kteří se mohou seznamovat s utajovanými skutečnostmi národní i mezinárodní povahy, by proto mělo mít jasná pravidla a prověřovatel sám by měl být důvěryhodný. Obé v případě NBÚ podle listu značně pokulhává. Poslanci sice vyřešili možnost odvolání neúspěšných žadatelů o bezpečnostní prověrku, přesto bude muset příští vláda zcela vyhodnotit působení úřadu. A třeba i sáhnout k personálním opatřením. Důvěru, že se neděje nic nekalého, v tomto případě nelze opřít o čísla, procenta, výkazy, ale jen o důvěryhodnou pověst úřadu, kterou má zaručit především jeho šéf. Zatím se však o ničem takovém nedá hovořit, dodává list.
V Lidových novinách ale budí novela zákona o ochraně utajovaných skutečností pochybnosti. List hlavně zajímá, kdo bude prověřovat rozhodnutí NBÚ, přesněji jeho ředitele. "Vyskytl se přece nejméně jeden člověk, který podle názoru řady novinářů neměl být prověřen. Mám na mysli náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka. Bude tedy ředitel NBÚ dál moci rozhodovat o své újmě?" - ptá se list. Podle něj tak nebude ani nadále nouze o paradoxní situace. "Bezpečnost podzimního summitu v Praze bude zajišťovat člověk, který byl vězeňským dozorcem v době, kdy Alexandr Vondra, který přípravy summitu řídí, seděl ve vězení. NATO bude zírat. To, že o odvolání neúspěšných žadatelů o prověrku nebude rozhodovat soud, ale státní zástupci, je vada na kráse, která novelu polidšťuje a zmírňuje. Dosavadní zákon ale zůstává jako celek poplatný původnímu záměru: lustrace a revanše nás ochrání před zlem komunismu. Ve skutečnosti umožňoval svévoli, porušoval ústavu a prosazoval ve společnosti mccarthyovské tendence," soudí list.
Tématem Mladé fronty Dnes je řízená provokace, kterou Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová pokládá za jeden ze způsobů boje s korupcí. "Řízená provokace pro nás laiky znamená, že se na ptáčka narafičí past a čeká se, zda uvízne. Agenti provokatéři nabízejí úplatky, kdo vezme, bude lapen. To vše zní rozumně a logicky," píše list. Poukazuje ale i na to, že se agentům provokatérům dařilo za německé okupace a komunistické totality. "V nesvobodných režimech všeobecně je agent provokatér častý zjev. Žije z pochmurného přesvědčení, že všichni jsou darebáci a že je jen otázkou času, kdy budou chyceni. Benešová má proto pravdu v tom, že provokatérství jako státní služba je problematické. Provokatér úplatky neodstraní. Zato zanese společnost provokatérstvím. Nestavme si tedy nové fízly, nýbrž odstraňujme příčiny, proč se úplatky dávají," uzavírá list.
Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s ředitelem policejního Útvaru pro odhalování korupce - Jaroslavem Macháňem. Ten potvrzuje, že korupce narostla hlavně po roce 1989, protože se lidé přestali bát a někteří začali chápat svobodu po svém. Korupce je podle něj výhodná pro obě strany, uplácejícího i upláceného. Obvykle se tak děje z ruky do ruky a zde je těžké tento trestný čin dokázat. Větší šance nastává, když je úplatek vymáhán nebo je pro jednu ze zúčastněných stran příliš vysoký. Pokud jedna ze zainteresovaných stran chystaný korupční akt oznámí předem, efektivita práce je stoprocentní. Řediteli Jaroslavu Macháně se zamlouvá tzv. řízená provokace, kterou používají ve Velké Británii. Jde o řízené provokace státních úředníků, zejména policistů, používané za zákonem striktně stanovených podmínek. Neslouží ke kriminalizaci, ale k očištění státní správy od těch, kteří dokáží podlehnout pokušení. Tolik ředitel policejního Útvaru pro odhalování korupce Jaroslav Macháně v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Podle deníku Mladá fronta Dnes se v bezprostřední blízkosti prezidenta republiky se 11 let pohyboval agent tajné komunistické policie. Ten se prokazoval neoprávněně vydaným lustračním osvědčením. Velitel Hradní stráže Jaroslav Indruch byl před rokem 1989 agentem vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB, s krycím jménem Dostojevskij. Listu to nezávisle na sobě potvrdily dva důvěryhodné zdroje. Ministerstvo vnitra loni v létě oznámilo, že více než stovka agentů získala neprávem negativní lustrační osvědčení. Pár dnů nato byl Indruch, který byl mezi nimi, propuštěn od Hradní stráže. Indruch se negativním osvědčením mohl chlubit díky tomu, že úředníci ministerstva vnitra na začátku devadesátých let nedostali z obrany jeho kompletní spis, uvádí Mladá fronta Dnes.
Odborové sdružení železničářů se chystá při nejbližším zasedání kabinetu Miloše Zemana v Praze zablokovat budovu vlády, informuje o tom deník Právo. Cílem je ministry přimět, aby se začali vážně zabývat problémy 12 železničních opraven, kterým České dráhy dluží po lhůtě splatnosti už 820 miliónů korun a dluh stále roste. Odboráři požadují, aby se vláda zaručila za půlmiliardovou půjčku Českých drah, která by problém alespoň částečně vyřešila. Dráhy tvrdí, že nejsou schopny ze svých provozních prostředků závazky uhradit. 12 železničních opraven se tak dostalo do obrovských potíží. Nemají ani na profinancování výroby. Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling považuje jejich situaci za velký problém. Řešení hledá, zatím ho hotové nemá. Ve státním rozpočtu na to podle něj peníze nejsou.
Mladá fronta Dnes míní, že ve skutečnosti je silná koruna skvělá věc. Nejde jen o levnější dovolené, ale i o levnější dovoz benzínu a plynu. "Až (kurs) klesne pod magickou hranici 30 korun, buďme připraveni na další vlnu nářků na adresu silné měny. Mějme však na paměti, že vysoký kurs je především neklamným ukazatelem ekonomického zdraví země," píše list. "Problémem není silná koruna, ale slabé podniky. Nevěřme jim, když na ní svádějí své hospodářské potíže. Vysoký kurs koruny je důsledkem souhry příznivých podmínek a nelze to brát jinak než jako ekonomickou danost, že koruna je v pořádku. Zato podniky, kterým vadí, ty v pořádku nejsou. Vzestup koruny jen odhalil jejich nepřipravenost. Výrobky jsou najednou neprodejné, protože jejich úspěch stál a padal s nízkou cenou a levnou pracovní silou. S takovými výhodami by se každý výrobce loučil nerad," míní deník. "Očekávat lze tlak na zavádění nových úsporných technologií stejně jako nahrazování stále dražší lidské práce moderními stroji. Pro pár firem budou dopady měnových pohybů kruté. Stejně tak i pro jejich propuštěné zaměstnance. To však není důvod pro státní zásah proti koruně. Naopak! Právě nadchází ta správná příležitost parafrázovat Nixonova ministra financí: Silná koruna je naše báječná měna a jejich soukromý problém. Ať si jej tedy podniky řeší," doporučuje na závěr Mladá fronta Dnes.
Současné vládě hrozí, že peníze za prodej českého plynárenství nedostane před ještě před letošními červnovými volbami, míní Mladá fronta Dnes Prodej Transgasu musí ještě schválit antimonopolní úřad, který měl rozhodnout do konce března, ale na rozhodování se vzal ještě pětiměsíční lhůtu. Pokud úřad využije celou lhůtu, obdrží státní pokladna peníze až ve druhé polovině roku. Německá RWE, která Transgas koupila za asi 130 miliard korun, zaplatí do pěti dnů od splnění odkládacích podmínek smlouvy, jimiž jsou souhlasná stanoviska českého a německého antimonopolního úřadu. Německý úřad již souhlas vydal. Vláda chtěla peníze inkasovat začátkem dubna a vložit je do fondů bydlení a dopravy, které s nimi počítají již ve svých letošních rozpočtech. Fond národního majetku (FNM) již počítá s pesimistickým vývojem. Vláda loni v prosinci rozhodla také o prodeji Unipetrolu a i tuto transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. I kdyby úřad v případě Unipetrolu postupoval rychleji, nemohou výnosy nahradit očekávané peníze z prodeje Transgasu. Unipetrol získal loni v prosinci tuzemský Agrofert za téměř 12 miliard korun, dodává list.
Poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše budou podle deníku Právo tématem jednání premiéra Miloše Zemana s jeho britským protějškem Tony Blairem, který 8. dubna přijede do Prahy. "Je nepochybné, že premiér s ním (Blairem) v tomto směru bude jednat," řekl listu vicepremiér Pavel Rychetský s tím, že Zeman pak bude o této záležitosti hovořit při návštěvě Ruska i s prezidentem Vladimírem Putinem.
Lidové noviny uvedly, že bližší informace o Blairově návštěvě v ČR by měly být podle pracovnice tiskového odboru úřadu britského premiéra zveřejněny koncem příštího týdne. Takzvané Benešovy dekrety se v posledních měsících dostaly do popředí zájmu některých politiků především v Rakousku a Německu. Podle pozorovatelů to souvisí hlavně s blížícími se volbami. V současné době se dekrety, které mimo jiné zbavovaly sudetoněmecké obyvatelstvo z Československa občanských práv, podrobně zabývají poslanci Evropského parlamentu. Blairova cesta do ČR byla již několikrát odložena. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík během svého nedávného pobytu v Londýně prohlásil, že Blair přijede do Prahy 25. března. Britský premiér ale cestu odložil, píše deník.
