Přehled tisku
Středem pozornosti českých deníků zůstává i nadále vnitropolitické dění po červnových volbách.
Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že Češi během čtyř let vládnutí menšinového kabinetu Miloše Zemana de facto uznávali, že ženy nejsou způsobilé k politickému životu, přinejmenším v jeho nejvyšších sférách. Situace se podle deníku mění s nástupem koaliční vlády Vladimíra Špidly. Do důležitých křesel usedají Marie Součková, Petra Buzková, Jitka Kupčová a Hana Marvanová. Zdá se tedy, že "slepice" mají v politice co dělat, konstatuje list. Přesto je ale podle něj v politice žen málo. Poslanecká sněmovna, Senát i vláda totiž připomínají chlapecké gymnázium, na něž byly v rámci pokroku přijaty i nějaké dívky. Vedení školy skřípe zuby, ale musí se přizpůsobit, dodává Mladá fronta Dnes.
Tahanice, které doprovázely volbu dvou místopředsedů Poslanecké sněmovny, konkrétně unionistky Hany Marvanové a občanské demokratky Miroslavy Němcové, sleduje komentář Lidových novin. Marvanová byla v tajné volbě zvolena až na počtvrté, Němcová v úterý neuspěla a její kandidaturu sněmovna znovu posuzovala ve čtvrtek. List připomíná, že podle většinového názoru opakovaný neúspěch Marvanové naznačil slabiny vládní koalice. Nachází však i další důvod, proč byla bývalá předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie dlouho nepřijatelná. Poslanci jí ve vzácných chvílích samostatného uvažování dali zkrátka najevo, že jim její politické (ne)způsoby nesedí, soudí list. V podobné situaci je nyní podle něj i Němcová, neboť i ona už ví, že ji drtivá většina poslanců nebere. Deník připomíná názor místopředsedy Občanské demokratické strany Ivana Langra, který vidí v blokování Němcové odpor proti ODS a popření poměrného principu dělení parlamentní moci, který prosazuje vládní koalice. Pravda je podle listu možná méně komplikovaná. Co kdyby při jejím hledání ODS provedla malý pokus a místo Němcové nominovala přijatelnější jméno? Aby ODS měla pro jednou jasno, jak na tom v této sněmovně vlastně bude, doporučují Lidové noviny.
Hospodářské noviny upozorňují, že hned po rozdělení funkcí ve vládě a ve většině případů i v Poslanecké sněmovně, hledají politické strany kandidáty na prezidenta. Protože hlavu státu volí společně obě komory parlamentu, otevírá se všem stranám relativně velký prostor na manévrování. Podzimní rozhodování o obměně třetiny Senátu nabude zvláštního významu, míní list. Sociální demokracie se už podle něj z politických počtů leccos naučila. Ve svých rovnicích nemohou pominout, že partneři ve vládě i celá opozice by stěží strávili představu, že by sociální demokracie obsadila funkce prezidenta, premiéra i předsedy Poslanecké sněmovny. To dává šanci předsedovi Senátu Petru Pithartovi, jehož ale lidovci zatím hlavně z taktických důvodů podporovali spíše vlažně, soudí Hospodářské noviny. ODS podle listu uvidí, co může uhrát v prezidentské partii po obecních a sněmovních volbách. Pokud s Václavem Klausem stále ještě v čele dopadnou nevalně, nechal by se jejich předseda snáze přemluvit, aby rezignoval a svedl souboj o Hrad. Případné špatné výsledky by šance kandidáta ODS proto také omezily, upozorňuje deník. Pokud ale podle něj občanští demokraté v podzimních volbách uspějí, tak Klaus získá důvod pro setrvání ve funkci. Změny v ODS by tím však zkomplikoval, uzavírá list.
Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda chce koordinovat činnost všech českých zpravodajských služeb. Lidovým novinámřekl, že by se rád stal šéfem strategického vládního Výboru pro zpravodajskou činnost. Sociální demokraté, koaliční partner lidovců, s tím ale podle zdrojů deníku nesouhlasí. Podle Svobody by měla Koalice získat post koordinátora špionážních služeb proto, že všechna křesla ministrů přímo řídících tajné služby obsadili zástupci sociální demokracie. Bezpečnostní informační služba bude pod pravomocí premiéra Vladimíra Špidly, Úřad pro zahraniční styky a informace spadá pod ministra vnitra Stanislava Grosse a vojenské zpravodajské služby pod ministra vnitra Jaroslava Tvrdíka. Výbor pro zpravodajskou činnost, který chce řídit lídr lidovců, ustavila vláda Miloše Zemana v květnu 2000. Šéfoval mu tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Podle několika zdrojů Lidových novin nyní ale mohou nastat změny ve statutu výboru a jeho předsednictví by mohlo přejít přímo na premiéra Špidlu. "Svoboda to nedostane, Špidla si nechá všechno pod sebou, všechny informační výstupy půjdou nejprve k ČSSD," řekl listu dobře informovaný zdroj blízký tajným službám. Svoboda však takové zprávy nemá. "Ještě jsme o tom nemluvili. Toto téma ještě nebylo otevřeno," uvedl Cyril Svoboda pro Lidové noviny.
Státní rozpočet nemůže několik let po sobě neustále vydávat víc peněz než vybere. Zvyšuje se tím státní dluh a odčerpávají se peníze, které se mohly investovat v soukromém sektoru, varuje v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro střední Evropu Roger Nord. Deficit sice podle něj může být někdy rozumný, ale ne pokud trvá několik let a v situaci, kdy ekonomika roste. "V Česku máte nyní velký schodek rozpočtu a zároveň běžného účtu, což znamená, že ekonomika žije z přílivu zahraničních investic. Podobné to bylo před pěti lety při měnové krizi v roce 1997. Zbytek světa znervózněl, úroky vyletěly a v hospodářství nastaly potíže," připomněl Nord. Prostor pro zvyšování daní v Česku pokládá za velmi malý, daně jsou podle něj již nyní dost vysoké. Jako český ministr financí by se spíše zaměřil na výdajovou stránku rozpočtu. "A zaměřil bych se hlavně na velké programy transferů, dotací, podíval bych se na sociální dávky," podotkl. "Jsem si jist, že Česká republika má obrovský prostor dělat sociální politiku mnohem efektivněji a zajistit, aby dávky dostávali skutečně ti, kteří sociální pomoc potřebují," prohlásil Roger Nord pro Mladou frontu Dnes. MMF se rozhodl zrušit pražskou i budapešťskou kancelář a opouští Českou republiku. Zastoupení má zpravidla jen v těch zemích, kde uskutečňuje nějaký program. Nyní bude pokrývat střední Evropu z Varšavy a Bratislavy, kde jeho zastoupení zůstává. "Asi to lze vnímat jako ukázku toho, že jste pokročili v transformaci a že jste v posledních 12 letech udělali velký pokrok," dodal Nord.
Jedním z dopadů účetních skandálů amerických firem bude nárůst sazeb pojištění odpovědnosti pro zahraniční i tuzemské auditorské firmy. Jak informují Lidové noviny, dražší pojistné zvýší auditorům náklady a v konečném důsledku by mohlo vést ke zdražení jejich služeb. Růst pojistného nebude malý. Podle mluvčí pojišťovny Uniqa Evy Svobodové lze předpokládat nárůst o desítky procent. Změny se podle ní ale projeví až se zpožděním, protože většina pojišťoven má smlouvy uzavřené na rok a více let. "Jedním z důvodů zvyšování sazeb jsou samozřejmě kauzy typu Enron a Andersen. Je jisté, že náhrady budou stát pojišťovny a zajišťovny stamilióny dolarů, což se projeví růstem sazeb těchto pojištění po celém světě," míní Marek Vích z pojišťovny Kooperativa. Marek Štros z brokerské firmy Marsh odhaduje, že sazby vzrostou minimálně o 50 procent. Česká pojišťovna již začátkem roku zvýšila sazby pojištění profesní odpovědnosti auditorů. Auditoři zdražení svých služeb zatím nepředpokládají. "V současné chvíli se nedomnívám, že je pro zvyšování cen auditů z tohoto důvodu na trhu prostor," citují Lidové noviny partnera firmy KPMG Jana Martínka.
Vedení zkrachovalého českého bulvárního deníku Super se snaží co nejrychleji zbavit svých zaměstnanců. Podle nejmenovaných reportérů nabídlo vedení zaměstnancům odstupné. Pokud podepíšou dohodu o rozvázání pracovního poměru ještě do tohoto pátku, dostanou dva měsíční platy. Naprostá většina redaktorů však odmítla výpověď podepsat. Píší to Lidové noviny. Redaktoři zvažují hromadnou žalobu na vedení. Zaměstnance, kteří nepodepsali dohodu o dobrovolném opuštění redakce, čeká podle listu přísný režim. V budově budou muset být v osm hodin ráno a mají povolenou nejvýš půlhodinovou přestávku na oběd. Do čtvrté hodiny odpoledne, kdy jim končí pracovní doba, nesmějí bez zvláštního povolení opouštět redakci. Pokud nařízení poruší, hrozí jim, že nedostanou ani slibované měsíční odstupné. Vedení firmy e-Media, která Super vydávala, svůj krok zdůvodnilo zaměstnancům tím, že že vydavatelství je v záporných číslech a věřitelům dluží přes 50 miliónů korun. Vydávání deníku Super zastavilo od středy vydavatelství e- Media z ekonomických důvodů. Super vstoupil na trh 25. dubna 2001. V srpnu 2001 překročil jeho průměrný prodaný náklad 200 tisíc výtisků, letos v květnu však klesl na 109 tisíc, připomínají Lidové noviny.
