Přehled tisku
První kroky, které podnikají členové vlády ve svých nových funkcích, jsou jedním z témat komentářů českých deníků. Některé listy také upozorňují na to, že by ministři měli předložit majetková přiznání. Premiér Vladimír Špidla informoval koncem července o tom, že chce zavést zevrubná majetková přiznání členů vlády a že to považuje dokonce za jednu z priorit vlády, pokud dostane důvěru.
První kroky, které podnikají členové vlády ve svých nových funkcích, jsou jedním z témat komentářů českých deníků. Některé listy také upozorňují na to, že by ministři měli předložit majetková přiznání. Premiér Vladimír Špidla informoval koncem července o tom, že chce zavést zevrubná majetková přiznání členů vlády a že to považuje dokonce za jednu z priorit vlády, pokud dostane důvěru.
Strategii české zahraniční politiky, zveřejněné v koaoliční smlouvě i v programovém prohlášení, věnují pozornost Lidové noviny. Jediným vodítkem hodnocení zatím zůstávají první zahraniční cesty premiéra Vladimíra Špidly a ministra zahraničí Cyrila Svobody, píše list. Špidla pojede nejprve do Polska, Svoboda navštíví Slovensko a pak plánuje cestu do Bruselu. Tento itinerář podle deníku naznačují okolnosti: už na podzim se rozhodne o vstupu do Evropské unie a Česká republika chce sladit vyjednávací postup s ostatními kandidáty visegrádské skupiny. Ani premiér a bohužel ani šéf diplomacie však neřekli, kdy se vypraví do sousední země, s níž vláda v poslední době příliš nevycházela - do Rakouska, podotýká deník. Domnívá se, že vláda to zřejmě nepovažuje za důležité, ačkoli právě Rakousko už delší dobu vyhrožuje, že vstup Česka do unie nemusí posvětit. Špidlovo a Svobodovo přehlížení lze podle listu interpretovat jako výraz sebevědomí. Jenže sebevědomý politik je schopen postavit se k problémům čelem a co nejrychleji je zbavovat možné ničivé síly. Včasná gesta v podobě přátelské návštěvy jsou k tomuto účelu ideální. Je překvapivé, že to nechápe zrovna lidovec Svoboda, který má právě v rakouské vládě ideově spřízněné kolegy, uzavírá komentář Lidových novin.
S předsevzetím odstranit všechny nesrovnalosti po svých předchůdcích se podle Lidových novin pustily do práce ženské posily kabinetu. Ministryně školství Petra Buzková okamžitě vyhodila prvního náměstka Jaroslava Sourala a nechala důkladně prozkoumat pozadí a podklady k projektu Internet do škol, když už předtím veřejně prohlásila, že bývalý ministr Eduard Zeman si při kontrole projektu nevedl valně, píše list. Konstatuje, že také ministryně zdravotnictví Marie Součková se rozloučila s náměstkem Antonínem Malinou. Oficiálně sice odešel Malina sám a zvolil si slušné místo ředitele v jednom státním vzdělávacím zdravotnickém institutu, které sám sobě dohodil bez výběrového řízení ještě za časů ministra Bohumila Fišera. Ve skutečnosti Součková Malinu k odchodu donutila, protože nebyla "spokojena s jeho prací", domnívají se Lidové noviny. Součkovou ale čeká v případě bývalého náměstka ještě jeden nutný krok. Bude muset vyhlásit konkurs na jeho nynější místo, upozorňuje deník.
Nad majetkovým přiznáním, které by měli vypracovat členové kabinetu premiéra Vladimíra Špidly, se zamýšlí Mladá fronta Dnes. Někomu bude snaha zmapovat ministerské majetky připadat jako nedůstojné čmuchání. Navíc se ministr přiznává nejen za sebe, ale také za svou rodinu a blízké, kterým jsou takto kapsy obráceny naruby nepochybně proti jejich vůli, uvažuje list. Domnívá se, že velké zbohatnutí se stejně tají jen těžko a bývá vidět. V tomto případě tedy pravda přinese osvobození. Politik se navíc dobrovolně rozhodl vystavit se ve své funkci ostrému světlu, takže lid má nárok vědět prakticky všechno, píše Mladá fronta Dnes. Poznamenává, že v tuto chvíli jde především o to, zda noví mocní splní, co sami dobrovolně slíbili.
Kvůli neobsazené funkci předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se začíná tato instituce potýkat s problémy. Uvádí to deník Právo s odvoláním na nejmenované zdroje z úřadu. NKÚ je od 8. července bez vedení, neboť bývalému prezidentovi Lubomíru Voleníkovi a viceprezidentovi Václavu Peřichovu vypršel mandát. Úřad vede nejstarší z inspektorů František Bárta. Minulá sněmovna sice odhlasovala, že by měl zůstat v čele NKÚ Voleník a jeho zástupcem zvolila místopředsedu sněmovny Václava Brožíka, ale prezident Václav Havel odmítl oba jmenovat v souvislosti s končícím volebním obdobím sněmovny. Ihned poté, co 17. června svolal zasedání nové sněmovny, Havel také písemně požádal poslance o nové návrhy kandidátů. "Kontrolní akce sice běží dál, neboť pan Voleník před svým odchodem podepsal plán akcí, nicméně začínáme se potýkat s provozními problémy," řekl listu zdroj z NKÚ. Kontroloři se podle listu obávají, že kdokoli může zpochybnit postavení Bárty, neboť nemá jasnou oporu v zákoně. "Mohou být zpochybněny některé právní úkony, které je nucen činit," uvedl zdroj s tím, že se to může týkat například výběrových řízení. Někteří poslanci z opozičních stran tvrdí, že na vině je prezident Havel, píše deník Právo.
Zhruba dva tisíce lidí bude muset odejít z Českého Telecomu, aby dosáhl evropského standardu v počtu zaměstnanců. Píší to Hospodářské noviny. Na jednoho zaměstnance by mělo podle evropských měřítek připadat 300 telefonních linek, u Telecomu je to nyní asi o 40 méně, dodává deník. Zástupci Deutsche Bank i dánské TDC, které od státu získaly 51procentní podíl v Telecomu, zatím nechtějí své záměry prozradit. Předpokládá se ale, že noví majitelé přistoupí k propouštění a navíc i k obměně na nejvyšších místech. To připustil i Torben Holm, který je odpovědný za aktivity TDC v tuzemsku. Podle něho logicky dojde na některých vrcholných pozicích k výměně managementu, připomíná list. Mluvčí Telecomu Vladan Crha deníku sdělil, že by k dalšímu snižování počtu zaměstnanců i celkových nákladů docházelo i bez privatizace. Podle Crhy by mělo v letošním roce odejít dalších tisíc lidí. Podle analytika Wood&Company Jana Slabého by se měl počet pracovníků Telecomu snížit z červnových 14.158 na 12 tisíc lidí, píší Hospodářské noviny. Připustil ale, že počet propuštěných lidí by mohl být ještě vyšší. Počet telefonních linek Telecomu se neustále rychle snižuje a zhoršuje se tak i poměr počtu linek na jednoho zaměstnance. Společnost navíc může pod taktovkou nového majitele upustit i od některých méně výnosných služeb, které dosud prováděla, řekl listu Slabý.
Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Pavel Jaroš odmítá podezření z korupce, ze které byl v pátek obviněn spolu se svým předchůdcem ve funkci Karlem Srbou. "Údajně mě měl někdo uplácet v rámci zakázky na rekonstrukci velvyslanectví v Záhřebu. Nikdo mi nic nenabídl, já jsem nic nevymáhal a nic jsem nedostal," uvedl Jaroš v rozhovoru pro Lidové noviny. Na dotaz týkající se výše úplatku odpověděl, že ho firma, která zakázku vyhrála, měla údajně uplatit pěti milióny korun. Jaroš zároveň přiznal, že Srbu zná, ovšem viděl ho asi pětkrát v životě. "Většinou to bylo na nějakých společenských akcích," dodal. Zakázka na rekonstrukci velvyslanectví v chorvatském Záhřebu, kterou výběrová komise ministerstva zahraničí zadala firmě Block, byla dvakrát dražší, než činil odhadní posudek. "Firma Block žádala za hlavní stavební práce 72 miliónů korun, podle prvního posudku projektanta to mohlo být do 35 miliónů korun," řekl pověřený generální sekretář ministerstva zahraničí Vladimír Zavázal. Policii na přijímání úplatků při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí zřejmě upozornila Eva Tomšovicová, která je spolu se Srbou obviněna z plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Zavázal již dříve řekl, že Tomšovicová figurovala v jednom případě jako kurýr mezi ministerstvem a firmou Block, uvádějí Lidové noviny.
Ve věku nedožitých devětaosmdesáti let zemřel v neděli ve svém pražském bytě na celkové vysílení organismu Jiří Kolář, jeden ze stěžejních českých umělců 20. století. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Kolář byl ve 40. letech předním kolážistou. Jeho vůle a důslednost z něho brzy učinily respektovaného básníka a osobnost, která formovala druhé. Kromě řady jiných ovlivnil umělecky i lidsky Václava Havla, který ještě před několika týdny přijel churavějícího umělce navštívit, píše deník. Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně. Svou první výstavu koláží uspořádal v roce 1937, po ní následoval básnický debut sbírkou Křestný list v roce 1941. Ve čtyřicátých letech se stal především jako básník členem surrealistické skupiny 42. Poezii se pak věnoval téměř celá čtyřicátá a padesátá léta. Kvůli členství ve Skupině 42 a přátelství s představiteli české avantgardy, kteří emigrovali, byl v padesátých letech vězněn. Mohl krátce vystavovat a publikovat pouze koncem šedesátých let. Od počátku sedmdesátých let až do roku 1989 Kolář v Čechách nevydal ani jednu knihu, stejně jako mu nebylo umožněno pořádat žádnou výstavu. Po podepsání Charty 77 emigroval do zahraničí a od roku 1980 žil v Paříži, kde si ho velmi vážili. Kolář se spolu s manželkou Bělou, která je výtvarnicí, vrátil před pár lety natrvalo do Čech, dodává Mladá fronta Dnes.
Unikátní transplantaci ledviny, k níž nebylo zapotřebí ani kapky krve, uskutečnili v minulých dnech lékaři ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Podle deníku Právo byla matce voperována ledvina jejího syna. Šlo o Svědky Jehovovy, kterým jejich víra zakazuje přijmout transfúzi krve i to, aby jejich krev byla delší dobu mimo tělo. Zákrok byl podle listu úspěšný a matka i syn jsou v pořádku. Lékaři využili přístroj, který odsává krev z operační rány, čistí ji a okamžitě vrací do těla. Transplantace trvala zhruba o třetinu déle, než je běžné, píše deník Právo. Zákrok je podle předsedy České transplantační společnosti Štefana Vítka v každém případě třeba ocenit, nešlo však o první případ v republice. "Zhruba před deseti lety se podobné dvě transplantace u Svědků Jehovových stejným způsobem uskutečnily v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny," řekl deníku Právo Vítko. Přesto jde o unikátní zákrok. Ve světě se podobných transplantací uskutečnilo zatím pouze 14 v USA a šest ve Velké Británii, dodává list.
